|
|
Potřeba jistoty a bezpečí na vybraných dětských odděleních
ŠKRAŇKOVÁ, Jana
Hospitalizace představuje pro dítě řadu velkých změn, necítí se dobře, je odtrhnuté od domova, od svých kamarádů a ocitá se v novém neznámém prostředí plném bílých plášťů, strachu a různých nemocí. Po příchodu do nemocnice ztrácí pocit bezpečí a bojí se. Naplnění potřeby jistoty a bezpečí je pro jeho zdravý vývoj stěžejní, a proto jsme se v diplomové práci tímto tématem zabývali. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, do jaké míry je u dětí na vybraných odděleních naplňována potřeba bezpečí a jistoty. Rovněž jsme chtěli zjistit, jakým způsobem se dotazované děti adaptují na nemocniční prostředí a zmapovat přístup sester k dětem v kontextu uspokojování potřeby bezpečí a jistoty. V teoretické části jsme popsali klasifikací potřeb dětí a charakterizovali potřebu jistoty a bezpečí. Věnovali jsme se adaptaci dítěte na nemocniční prostředí a spolupráci s rodinou, úloze rodičů při hospitalizaci dítěte a dále problematice hospitalismu. Pro empirickou část jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru s hospitalizovanými dětmi a sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 17 dětí mladšího školního věku a 6 sester ve stejném poměru ze tří dětských oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Při rozhovoru s dětmi jsme zjišťovali, jak se v nemocnici cítí, co prožívají, zda mají návštěvy, zda se něčeho nebojí a jak jsou informované o diagnóze, vyšetřeních a délce hospitalizace. Se sestrami jsme vedli rozhovor ohledně zajišťování potřeby jistoty a bezpečí, snižování strachu a bolesti, společné hospitalizace rodičů s dětmi a přípravy dítěte na vyšetření. Na základě analýzy výsledků jsme došli k závěru, že potřeba bezpečí a jistoty je u dětí naplňována do velké míry. Děti se na nemocniční prostředí adaptují zpravidla dobře. Sestry k nim přistupují s láskou a snaží se jim dostatečně věnovat, povzbuzovat je a nahrazovat jim rodiče, když nejsou s nimi hospitalizováni. Domníváme se však, že nevěnují dostatek času psychosociální anamnéze, a proto jsme navrhli vytvořit adaptační dotazník, který bude sloužit sestrám po přijetí dítěte k hospitalizaci.
|
|
|
Parkinsonova nemoc - nedobrovolná životní změna
OLTOVÁ, Eliška
Hlavním cílem práce bylo zmapovat životní změny u osob s Parkinsonovou chorobou. V souvislosti s tímto cílem byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje biologickou stránku jedince? Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje psychickou stránku jedince? Jak Parkinsonova choroba ovlivňuje sociální stránku jedince? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen do čtyř částí. První část byla zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část byla zaměřena na dopad nemoci na biologickou stránku jedince. Třetí část se věnovala dopadu nemoci na psychickou stránku jedince a čtvrtá část dopadu nemoci na sociální stránku jedince. Výzkumný soubor tvořily osoby s Parkinsonovou chorobou, které navštěvují Parkinson klub v Českých Budějovicích. Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužkapapír". Výsledky jsou prezentovány v podobě kategorií, které jsou dále členěny na určitý počet podkategorií. První kategorie se zabývá dopadem nemoci na biologické potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na první příznaky nemoci, mobilitu, soběstačnost, spánek a stravování. Druhá kategorie se zabývá dopadem nemoci na psychické potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na adaptaci na nemoc, náladu a životní hodnoty a priority. Třetí kategorie se zabývá dopadem nemoci na sociální potřeby a zahrnuje podkategorie zaměřené na volnočasové aktivity, profesní život, rodinné vztahy, vztahy s přáteli a na ekonomickou situaci. Obecně lze na základě zjištěných výsledků říci, že Parkinsonova choroba není jen fyzickou nemocí, neboť vedle potřeb tělesných výrazně ovlivňuje i psychosociální oblast nemocného. Práce přináší ucelený pohled na problematiku Parkinsonovy nemoci a její dopad na každodenní život nemocného. Práce může posloužit každému, kdo chce získat podrobnější představu o běžném životě nemocného s Parkinsonovou chorobou a jeho potřebách.
|
|
|
Prevence extrémního vyloučení
Aghová, Žaneta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce Prevence extrémního sociálního vyloučení je věnována otázce dlouhodobého bezdomovectví. Snaží se najít za pomoci dostupné literatury informace, objasňující dopady tíživého životního stavu v podobě extrémního vyloučení a života bez domova. Práce je dále zaměřena na bezdomovectví jako na multifaktoriální sociálně patologický jev. Diplomová práce je tedy zaměřena na konkrétní pojmy, skutečnosti a důsledky spojené se stavem dlouhodobého bezdomovectví. Teoretická část práce je zaměřena na zkoumání potřeb člověka založených na humanistickém pojetí osobnosti a Masloowě hierarchii potřeb. Text práce dále popisuje způsoby pomoci v sociální práci s osobami bez domova a představuje sociální služby na základě mapování potřeb osob v dlouhodobém vyloučení. Další část práce je věnována sociálním službám na území hlavního města Prahy ve spojitosti se zmiňovanými potřebami. Praktická část práce je věnována potřebám osob bez domova. Potřeby a využitelnost dostupných sociálních služeb byly zjišťovány za pomoci rozhovorů, studia dokumentace a pozorováním v komunitě osob bez domova.
|
|
|
Kvalita života pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Sládková, Natálie ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Po implantaci kardiostimulátoru dochází k výrazným změnám, které ovlivňují kvalitu života pacientů. Teoretická část analyzuje problematiku kardiostimulace, dále je věnován prostor kvalitě života. Také je teoretická část zaměřena na kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Cíle: Hlavním výzkumným cílem je zmapovat kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Na podkladě hlavního výzkumného cíle, jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle, které mapují názor pacientů na změny v psychickém prožívání a názor pacientů na jejich fyzickou kondici a funkční stav. Dále zjišťují názor pacienta s implantovaným kardiostimulátorem na sociální oblast jeho života. Také analyzují, jak pacienti s implantovaným kardiostimulátorem hodnotí edukaci a informace týkající se problematiky kardiostimulace. Použité metody: Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti pacienty. Výzkumný vzorek byl vybrán na základě účelového a náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány, přepsány a následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Hlavní výsledky: Pacienti s implantovaným...
|
|
|
Kvalita života seniorů žijících na venkově
Bednářová, Jana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Třísková, Soňa (oponent)
Tématem bakalářské práce je kvalita života seniorů žijících na venkově. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecně pojmy stárnutí, stáří, kvalita života, lidské potřeby, autonomie seniorů aj. a mnoho dalších. V následující části se věnuje významu vnějšího prostředí pro kvalitu života ve stáří a rozdílům mezi životem ve městě a na venkově. V neposlední řadě seznamuje čtenáře s aktuálně dostupnými možnostmi podpory a pomoci seniorům a popisuje druhy sociálních služeb a sociální práci ve venkovském prostředí. Těžiště empirické části práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření zjišťující, jaké jsou sociální a kulturní podmínky života seniorů na vesnici a jakou podobu zde mají mezigenerační vztahy. Analýza a závěrečná interpretace dat dotazníkového šetření přináší podněty pro zlepšení života starších lidí na venkově.
|
|
|
Tvorba jako jedna ze základních lidských potřeb
Melicharová, Julie ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi tvorbou, lidskými potřebami (se zaměřením na potřebu sebeaktualizace) a kreativitou. V teoretické části je popsána tvorba obecná i umělecká, dále je tvorba rozdělená na profesionální a neprofesionální. Práce stručně pojednává o lidských potřebách, konkrétně se zaměřuje na teorii základních lidských potřeb podle Maslowa. Důraz klade na potřebu sebeaktualizace. V závěru teoretické části se věnuje kreativitě, současnému vnímání tohoto fenoménu, primárně se však zaměřuje na souvislosti mezi sebeaktualizací a kreativitou, jak byly definovány Maslowem. V empirické části je popsán návrh výzkumu, který zkoumá korelaci mezi sebeaktualizací a tvorbou, a zároveň srovnává sebeaktualizaci a kreativitu u tří skupin: (1) lidé tvořící profesionálně, (2) lidé tvořící neprofesionálně a (3) lidé netvořící. Klíčová slova: Tvorba, lidské potřeby, sebeaktualizace, kreativita
|
|
|
Potřeba spánku u všeobecných sester.
Janečková, Pavlína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebou spánku u všeobecných sester. Skládá se ze dvou částí teoretické a výzkumné. V teoretické části se nejprve zaměřuji na fyziologii, definici potřeb a zařazení spánku do hierarchie potřeb a samotným významem spánku. Dále se zabývám působením spánku na tělesné funkce, faktory ovlivňující spánek, délkou spánku u jednotlivých věkových skupin a samostatnou kapitolu tvoří přehled poruch spánku. Na kapitolu poruchy jsem se zaměřila o něco podrobněji z důvodu návaznosti na empirickou část, kde jsem vyhodnocovala nejčastější poruchy vyskytující se u sester v praxi, doporučené řešení lékařem či potřebnou délkou spánku k dostatečnému odpočinutí. Jedna z kapitol tvoří doporučení v podobě spánkové hygieny, které může vést k zlepšení spánkových návyků. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření prováděného pomocí předtištěných anonymních dotazníků. Moji výzkumnou skupinu tvořili všeobecné sestry jednosměnného i vícesměnného ortopedického, interního, chirurgického a pediatrického oddělení nemocnice v Jablonci nad Nisou. Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníku, bylo nakonec k mé práci využito 104. Cílem tohoto kvantitativního šetření bylo zmapovat nejčastější udávané poruchy a následky spojené se deficitem spánku, dále jsem se snažila najít možnou příčinu...
|
|
|
Spirituální potřeby seniorů v charitním domově
Ježková, Jiřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Výzkumná práce je zaměřena na problematiku spirituálních potřeb řeholních sester žijících v charitním domově. Výzkumné šetření probíhalo formou anonymního dotazníku a strukturovaného rozhovoru. Dotázáno bylo 59 respondentek ve věku od 72 do 97 let, které byly rozděleny do tří skupin: řeholní sestry žijící v charitním domově (28), řeholní sestry žijící v klášteře (15), seniorky žijící v domově pro seniory (16). Výzkum potvrdil důležitost spirituálních potřeb řeholnic v oblasti praktikování víry a ve srovnání se seniorkami větší míru spokojenosti s naplněním těchto potřeb.
|
|
|
Senioři v rezidenčních zařízeních a jejich subjektivní vnímání potřeb
KŘIŽKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním potřeb samotnými klienty v rezidenčních zařízeních v Rakousku. Klíčovým teoretickým východiskem práce je typologie potřeb podle M. Max-Neefa a A. Maslowa. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, hledající odpověď na zásadní výzkumnou otázku: Jaké potřeby vnímají senioři jako ústřední? Na základě výsledků budou formulována některá praktická opatření. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby - s odkazem na zmíněné typologie - vnímají jako stěžejní sami senioři, jak se tyto potřeby projevují v denním životě.
|
|
|
Hodnocení kvality života osob s mentálním postižením z pohledu jejich rodičů v závislosti na nabídce sociálních služeb v Pardubicích
Trnková, Iveta ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Latimier, Camille (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám hodnocením kvality života osob s mentálním postižením ze strany jejich rodičů. V práci je užito kvantitativního pedagogického výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření. V první části jsou shrnuty vybraná teoretická východiska týkající se problematiky mentálního postižení a kvality života osob s mentálním postižením. Ve druhé části diplomové práce je popsané výzkumné šetření, kterými metodami bylo zjišťováno, jaké strategie byly použity a které výzkumné položky byly zjišťovány. Získané výsledky jsou shrnuty v závěrečné části práce. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, zda je nabídka sociálních služeb v Pardubicích podstatným ukazatelem kvality života osob s mentálním postižením z pohledu jejich rodičů. Z výsledků vyplývá, že tomu tak není.
|
host ::
RSS.