|
|
Sterilní místo
Bražina, Jan ; Lukáš,, Hofmann (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Bakaláská práce se zabývá zkoumáním hranice mezi člověkem, nadpřirozenem a objektem. Výsledná prostorová instalace a video sledují vztah lidnského těla a jwho "nelidských doplňků".
|
|
| |
|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Sterilní místo
Bražina, Jan ; Lukáš,, Hofmann (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Bakaláská práce se zabývá zkoumáním hranice mezi člověkem, nadpřirozenem a objektem. Výsledná prostorová instalace a video sledují vztah lidnského těla a jwho "nelidských doplňků".
|
|
|
Sepulkrální produkce C. k. střední odborné školy sochařské a kamenické v Hořicích v letech 1884 - 1928
Machová, Gabriela ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Funerální tvorba byla nedílnou součástí produkce prestižní C. k. odborné sochařské a kamenické školy v Hořicích, později Státní československé průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích. Předkládaná bakalářská práce bude prezentovat sepulkrální díla produkovaná v rámci aktivit hořické sochařské a kamenické školy v chronologickém sledu dle školních kronik a výročních zpráv a to v souvislostech s chodem a klíčovými osobnostmi školy. A to od doby jejího založení roku 1884, do odchodu druhého ředitele školy Václava Weinzettla, školního roku 1928-1929. Klíčová slova Hořice, sepulkrální umění, náhrobek, hřbitov, sochařství
|
|
|
Náhrobní mříž v českých zemích v období raného novověku. Mříž a hrobový prostor 1550-1740
Gandalovičová, Šárka ; Mádl, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Práce se zabývá různými typy mříží, se kterými se můžeme setkat v hrobovém prostoru, v časovém rozmezí cca 1550-1740 a geograficky vymezeným českými zeměmi. Práce uvádí významné příklady jednotlivých typů toto druhu mříží v českých zemích s přesahem do středoevropského prostoru, zejména v případě inspirace těmito českými příklady. Prioritním předmětem bádání byla typologická skupina mříží vymezujících prostor kolem náhrobku či mauzolea volně situovaného v sakrálním prostoru, tak jak je nalezneme například v případě nejvýznamnějšího citovaného příkladu, mříže kolem královského mauzolea v Praze, či mříže kolem kenotafu Maxmilána I. ve dvorním kostele v Innsbrucku. Doplňkově jsou zmíněny další typy mříží v hrobovém prostoru, mříž uzavírající kaple interiérové či samostatně stojící a mříže kryjící pohřební niky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
host ::
RSS.