|
|
Otevřená hranice s Rakouskem - šance pro rozvoj pohraničního města České Velenice?
Kroupová, Markéta ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na socioekonomický vývoj pohraničního města České Velenice mezi lety 1989 a 2004. Cílem práce je popsat, jaké šance městu přinesla po pádu železné opony bezprostřední blízkost Rakouska a jak tato poloha ovlivnila zdejší proces transformace. Bakalářská práce nejprve představuje socioekonomickou situaci v Českých Velenicích po roce 1989 a dále mapuje počátky vzájemné spolupráce s rakouskou stranou, věnuje se přitom i důležitosti znalosti němčiny pro vzájemné ekonomické styky. Ve druhé kapitole práce sleduje v rámci transformačního procesu změny v místní hospodářské struktuře a mapuje průběh a výsledky malé privatizace s přihlédnutím k poloze města při hranici s Rakouskem. Třetí kapitola je věnována ekonomickým aktivitám. Zde se práce zabývá lokálním i zahraničním trhem práce, kde sleduje uplatnění českých legálních i nelegálních pracovníků. Kapitola s ohledem na hraniční polohu města pojednává rovněž o podnikatelské činnosti v Českých Velenicích. Důkladněji se zabývá také bilaterálním projektem Hospodářského parku ACCESS a vstupem rakouských firem do českého pohraničí.
|
|
|
Otevřená hranice s Rakouskem - šance pro rozvoj pohraničního města České Velenice?
Kroupová, Markéta ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na socioekonomický vývoj pohraničního města České Velenice mezi lety 1989 a 2004. Cílem práce je popsat, jaké šance městu přinesla po pádu železné opony bezprostřední blízkost Rakouska a jak tato poloha ovlivnila zdejší proces transformace. Bakalářská práce nejprve představuje socioekonomickou situaci v Českých Velenicích po roce 1989 a dále mapuje počátky vzájemné spolupráce s rakouskou stranou, věnuje se přitom i důležitosti znalosti němčiny pro vzájemné ekonomické styky. Ve druhé kapitole práce sleduje v rámci transformačního procesu změny v místní hospodářské struktuře a mapuje průběh a výsledky malé privatizace s přihlédnutím k poloze města při hranici s Rakouskem. Třetí kapitola je věnována ekonomickým aktivitám. Zde se práce zabývá lokálním i zahraničním trhem práce, kde sleduje uplatnění českých legálních i nelegálních pracovníků. Kapitola s ohledem na hraniční polohu města pojednává rovněž o podnikatelské činnosti v Českých Velenicích. Důkladněji se zabývá také bilaterálním projektem Hospodářského parku ACCESS a vstupem rakouských firem do českého pohraničí.
|
|
|
Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989
Papežová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce Kateřina Papežová, Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989 Diplomová práce se zabývá vývojem spolupráce mezi příhraničními regiony České republiky a Rakouska od otevření společné hranice v roce 1989 po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Cílem diplomové práce je sledovat, jak se v těchto regionech projevilo otevření hranice a jak se spolupráce mezi nimi vyvíjela v pozdějších letech. V úvodu práce je představen rámcový vývoj mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem v letech 1989-2004, v následujících kapitolách je pak zpracován vývoj spolupráce příhraničních regionů ve třech oblastech, které byly vybrány s cílem sledovat prohlubování regionální přeshraniční spolupráce. První oblast je zaměřená na prvotní kontakty mezi obyvateli regionů u příležitosti přeshraničních setkání a kulturních akcí. Zabývá se také pozitivními příležitostmi i negativními dopady, které do příhraničních regionů přineslo otevření hranice. Ve druhé kapitole je pozornost věnována snahám o porozumění mezi Čechy a Rakušany žijícími v sousedství hranice. Porozumění je zde pojímáno nejen ve smyslu překonávání jazykové bariéry, ale také přeneseně v podobě vyrovnávání se s předsudky a stereotypy, které přispívaly k váznoucí komunikaci mezi sousedními národy....
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Československo-polské hospodářské vztahy po roce 1945 se zaměřením na zahraniční obchod
Pekárková, Dana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Československo-polskými hospodářskými vztahy po roce 1945 a především se zaměřuje na zahraniční obchod. Zkoumá období od druhé světové války, po rok 1989, tedy rozpad Východního bloku. Vzájemné vztahy byly ovlivněny některými předešlými situacemi, které práce také zmiňuje. Hlavní spolupráce začíná od podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci 10. března 1947. Ta byla pak několikrát prodloužena, nebo byly podepsány nové dlouhodobé smlouvy a vzájemná spolupráce se od této doby stále prohlubovala. Nakonec se Polsko stalo naším třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Práce je členěna na tři části, kde v první části se zabývám vývojem Československa a v druhé části vývojem Polska. Tyto dva okruhy jsou spíše teoretickou částí práce. K praktické části se dostávám v třetím tematickém okruhu, čímž je vzájemná hospodářská a politická spolupráce a vývoj zahraničního obchodu. V závěru pak hodnotím, zda se mi podařilo potvrdit, či vyvrátit hypotézy, které jsem si v úvodu položila.
|
|
|
Hospodářská spolupráce ČR a SRN na příkladu vybrané firmy
Purchartová, Eliška ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Šimek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu hospodářské spolupráce České republiky a Spolkové republiky Německa. V první části práce je provedena analýza postavení SRN ve světové ekonomice a v mezinárodním obchodě. Jeho pozice a ekonomický vývoj je porovnán s ČR. V další části textu je zhodnocena obchodní a investiční kooperace obou zemí. V praktické části práce je představena německá společnost F. X. Meiller, jež má v České republice výrobní závod od roku 1993. Pro českou pobočku jsou provedeny PESTLE analýza a finanční analýza. V návaznosti na provedený rozbor finanční situace ve firmě byly navrženy nové postupy jako možná řešení problémů, s nimiž se podnik potýká.
|
|
| |
|
|
Čína v mezinárodním obchodě se zaměřením na ekonomické vztahy s EU
Průšová, Natálie ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Diplomová práce deskriptivním způsobem představuje problematiku ekonomické spolupráce Číny s Evropskou unií. Důraz je kladen na ekonomické vztahy, jež byly prezentovány prostřednictvím výsledků hospodářské spolupráce od roku 1975 až do současnosti. Vzájemné vztahy však nelze považovat pouze za výslednici ekonomických proměnných, proto je problematika doplněna o mezinárodně politická témata úzce s problematikou související. Zjištěná ekonomická data jsou využita k analýze slabých a silných stránek ekonomických vztahů Číny a Evropské unie a vyvození hrozeb a příležitostí, které z nich vyplývají.
|
|
|
Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Fabianková, Klára ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
|
|
|
Hospodářské vazby ČR a Spojeného království
Hošková, Lucie ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Práce se zabývá hodnocením vzájemných hospodářských vazeb mezi Českou republikou a Spojeným královstvím. Cílem této práce je zjistit, o jaké vazby se jedná a jaký je jejich význam v kontextu zahraničního obchodu obou příslušných zemí. V tomto případě se subjektem zkoumání stal obchod zbožím a službami, stejně tak jako vzájemné toky přímých zahraničních investic. Je zřejmé, že vzájemné vazby, přestože nedosahují závratného podílu na celkových zahraničních ekonomických aktivitách těchto zemí, jsou důležitou součástí ekonomického dění. V současnosti se prosazuje nejvíce právě obchod zbožím. Rovněž britské investice v České republice dosahují poměrně vysokých hodnot (minimálně v porovnání s českými investicemi ve Spojeném království), avšak vzájemný obchod službami je ten, jež by mohl mít do budoucna velkou perspektivu.
|
host ::
RSS.