|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Papoušková, Zdenka (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
| |
|
|
Přijetí eura v ČR
KLÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce seznamuje s problematikou teoretického přijetí eura v České republice, ke kterému se při vstupu do Evropské Unie v roce 2004 zavázala. Pevné datum přijetí prozatím stanovené není i přes to, že část podmínek vstupu ČR již v minulosti splňovala. Hlavním předpokladem přijetí eura je rozhodnutí vlády a splnění všech konvergenčních kritérií. Cílem práce je analyzovat postup přechodu ČR do eurozóny se všemi ekonomickými a právními aspekty. Práce popisuje historický vývoj Evropské měnové unie, její současnou podobu, scénáře přijetí eura a národní plán. Jsou zodpovězeny otázky na to, kdy a jak je nejvhodnější euro přijmout a jaké jsou hlavní přínosy a rizika. Na závěr je popsán a zhodnocen postup plnění konvergenčních kritérií a změn vyplývajících z přechodu na jednotnou měnu.
|
|
|
Legalita měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu evropské dluhové krize
Matas, Martin ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Práce v celkovém kontextu analyzuje a kriticky hodnotí právní spory ohledně činnosti ECB během evropské dluhové krize. Vychází přitom z právních norem zakotvujících Evropskou měnovou unii i politických a ekonomických okolností jejich vzniku. Práce se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se zabývá historií vzniku hospodářské a měnové unie. Druhá kapitola vykresluje institucionální postavení, cíle, úkoly a nástroje ECB. Zároveň popisuje složky nezávislosti ECB jako jejího nejdůležitějšího atributu. Třetí kapitola doplňuje některé ekonomické úvahy a teorie spojené s měnovými uniemi. Je představena teorie optimální měnové oblasti a zní vyplývající teoretické výhody a nevýhody členství v měnové unii. Čtvrtá kapitola obsahuje stručný popis počátků evropské dluhové krize a činnosti ECB a členských států v reakci na ni, zejména mechanismy finanční stability EFSF a ESM a nestandardní opatření měnové politiky ECB. Pátá, šestá a sedmá kapitola se věnují konkrétním řízením vedeným před SDEU. Jedná se o případy Pringle, Gauweiler a Weiss, ve kterých SDEU potvrdil, že činnost členských států a ECB byla v souladu s primárním právem. Každý z těchto rozsudků je analyzován v kontextu souběžně probíhajících vnitrostátních řízení, zejména rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu. Klíčová slova: Hospodářská a...
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí a její ekonomické důsledky v praxi
Havičová, Aneta ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hospodářskou a měnovou unií a její stabilitou, případně nestabilitou s ohledem na teorii optimálních měnových oblastí. Cílem práce je v první řadě vyhodnocení, zda současná eurozóna tvoří optimální měnovou oblast, v druhé řadě navržení možných způsobů snižování nákladů společné měny a v neposlední řadě potom hodnotí ekonomické důsledky případného rozpadu hospodářské a měnové unie, který může pramenit právě v neoptimalitě měnové oblasti. Analýza teorie optimálních měnových oblastí je předmětem první části této práce a její kritéria jsou hodnocena v části druhé. Druhá část se potom věnuje i ekonomickým důsledkům této teorie v praxi.
|
|
|
Germany, France and Euro Crisis. Will Germany and France find a common solution? Convergences und divergences in the German-French crisis management
Audiová, Kristýna ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je německo-francouzská spolupráce na řešení krize v eurozóně. Německo a Francie, zastoupeny kancléřkou Merkelovou a prezidentem Sarkozym, spolu během krize velmi úzce spolupracovaly a podílely se tak významně na dalším prohloubení evropské Hospodářské a měnové unie. Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat rysy německé a francouzské evropské politiky a představy obou zemí o fungování hospodářské a měnové unie, následně prozkoumat průběh německo-francouzské spolupráce na řešení krize a definovat konvergence a divergence v krizovém managementu obou zemí. Vzhledem k odlišným představám o hospodářské politice - německému ordoliberalismu a francouzskému konceptu tzv. gouvernance économique - byly obě země nuceny podniknout vzájemné ústupky. Mezi nejdůležitější kompromisy v rámci protikrizových opatření patří záchranné balíčky zadluženým zemím, záchranné evropské fondy nebo zpřísnění rozpočtové disciplíny evropských zemí pomocí tzv. Fiskálního paktu. Přesto existují stále oblasti, ve kterých se obě země neshodnou, jedná se zejména o otázky evropských dluhopisů a dalších opatření na podporu hospodářského růstu. Poslední část práce je pak věnována otázce implementace německých modelů do EU a evropeizaci francouzské politiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Evropské ekonomické vládnutí: možnost nebo nutnost?
Vlach, Michael ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Bibliografický záznam VLACH, Michael. Evropské ekonomické vládnutí - možnost nebo nutnost? Praha, 2011. 95 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Prof. Ing. Luděk Urban, CSC., Jean Monnet Professor Abstrakt Diplomová práce "Evropské ekonomické vládnutí - možnost nebo nutnost?" se zabývá současným tématem reformy evropského ekonomického vládnutí z hlediska jeho geneze do předkrizové podoby, tedy zejména důvody a způsob vzniku hospodářské a měnové unie; dosavadními zkušenostmi v rámci jednotlivých prvků, jako jsou hlavní směry hospodářské koordinace, pakt stability a růstu a také Lisabonská strategie, především v kontextu finanční a ekonomické krize po roce 2007; a také navrhovanými reformami, které reagují na zjištěné problémy: nedostatečnou makroekonomickou koordinaci, divergenci evropských ekonomik zejména v oblasti konkurenceschopnosti na vnitřním trhu atd. Tyto návrhy, jako např. protikrizová opatření, Evropský semestr či posílení paktu stability a růstu, pak konfrontuje s výzvami, které před evropským ekonomickým vládnutím v současnosti stojí. Hlavní tezí práce je, že současná podoba je hrubě nedostatečná a stojí do značné míry za problémy odhalenými krizí. Navíc jsou tyto problémy ve...
|
|
|
Analýza vývoje konvergenčních kritérií
Poul, Milan ; Kopecká, Lenka (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přechodu na evropskou jednotnou měnu v České republice. Teoretická část práce pojednává o historii evropské integrace a vzniku hospodářské a měnové unie, dále informuje o maastrichtských konvergenčních kritériích v teoretické rovině a v neposlední řadě shrnuje zásadní milníky v případě integrace ČR do EU. Praktická část je věnována naplnění vytyčených cílů této diplomové práce. Hlavním cílem práce je analýza plnění konvergenčních kritérií v ČR. Kromě analýzy přístupových kritérií jsou v rámci dílčího cíle vyhodnoceny hlavní dopady vlivu přijetí jednotné měny na základní ekonomické subjekty (domácnosti, podnikatele a stát). V závěru práce objasňuje zásadní dopady případného přijetí jednotné měny na činnost České národní banky.
|
host ::
RSS.