|
|
Sexual promiscuity, cryptic female choice and the biology of passerine sperm
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Krist, Miloš (oponent)
Objev postkopulačních mechanizmů výběru partnera zásadně změnil pohled na pohlavní selekci. Pěvci tvoří ideální skupinu pro studium dvou mechanizmů postkopulační pohlavní selekce, kompetice spermií a skryté volby samice. Tato dizertační práce se zabývá postkopulační selekcí ze třech různých uhlů právě u tohoto taxonu. V této práci jsme se zabývali (1) životními změnami znaků, které mohou ovlivňovat reprodukční úspěch samců (morfologie a velocita spermií, produkce spermií) a zároveň trade-off mezi těmito znaky a délkou dožití u samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica); (2) variabilitou v proteinech seminální tekutiny a spermií u šesti vybraných druhů pěvců a zda jsou tyto rozdíly způsobeny fylogenezí či vlivem postkopulační pohlavní selekce a (3) popisem proteinového složení samičích kloakálních tekutin vlaštovky obecné ve čtyřech fázích reprodukčního cyklu, změnami v zastoupení proteinů v jednotlivých fázích a stanovením proteinů specifických pro jednotlivé reprodukční fáze. Naše výsledky ukazují, že neexistuje jednotný trend pro změny ve znacích spermií či produkce spermií napříč životem samce. Zatímco morfologie ani velocita spermií se zásadně nemění, produkce spermií v prvních letech života stoupá. Přílišná investice do produkce spermií však může snížit šance samce na delší život, což...
|
|
|
Genetické faktory v etiologii poruch spánku
Dvořáková, Markéta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Spánkové poruchy jsou skupinou obtíží postihující nezanedbatelnou část lidské populace. Jejich etiologie je zpravidla velmi komplexní a zahrnuje enviromentální ale i genetické faktory. Většina spánkových poruch je multifaktoriální povahy. Spánková medicína a pole syntézy jejích poznatků s poznatky moderní či klasické genetiky nabízí stále ještě mnoho prostoru k bádání. Navzdory mnoha otazníkům je ale dnes možné shrnout poznatky o identifikovaných potvrzených anebo suspektních genech, jejichž mutace se na projevu těchto poruch podílí. Lze odhadovat heritabilitu konkrétních poruch na jejich vícečetném výskytu v rodinách, přítomnosti u dvojčat nebo rozšířenosti v populaci v závislosti na etnickém původu. Předložená bakalářská práce se věnuje genetickým aspektům v etiologii spánkových poruch, jejich dědičnosti, síle genetické komponenty a genetickým souvislostem mezi některými poruchami.
|
|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Vliv biologické příbuznosti na formu a tvar patra člověka
Vilímková, Eva ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Borský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem biologické příbuznosti na morfologii patra člověka. Dosud byl vliv dědičnosti na morfologii patra studován zejména v souvislosti s rozštěpovými vadami, studií zabývajících se morfologií zdravého patra mnoho není. V rámci této práce byly vytyčeny dva cíle. Prvním z nich bylo hodnocení variability morfologie patra biologicky příbuzných jedinců oproti variabilitě patra nepříbuzných jedinců. Cílem druhým bylo hodnocení vlivu biologické příbuznosti na morfologii patra. Materiálem pro tuto práci byly dva soubory - soubor vzájemně biologicky příbuzných jedinců a jako kontrolní byl použit soubor nepříbuzných jedinců. Genealogicky dokumentovaný soubor tvoří 65 sádrových odlitků horní čelisti vzájemně příbuzných jedinců české populace. V souboru je zastoupeno 33 mužů a 32 žen. Průměrný věk v souboru je 37,65 roku. Soubor nepříbuzných jedinců je zahrnuje 52 virtuálních 3D modelů patra. Tento soubor sestává z 23 mužů a 29 žen. Průměrný věk v tomto souboru je 19,27 roku. V práci jsou kombinovány metody geometrické morfometrie a lineární regresní modely. Sádrové odlitky horních čelistí byly nejprve nasnímány 3D skenerem. V dalším postupu byly zpracovávány získané virtuální 3D modely. Pomocí geometrické morfometrie byla porovnána variabilita morfologie patra biologicky...
|
|
|
Příbuzenské vztahy a morfologické znaky lidské kostry u genealogicky dokumentovaných souborů: využití v bioarcheologii a forenzní antropologii.
Cvrček, Jan ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Vliv biologických příbuzenských vztahů na morfologii lidské kostry představuje pro bioarcheologii i forenzní výzkum jedno z aktuálních témat. Ať už jde o odhalení příbuzenských vazeb na anonymním pohřebišti nebo otázku individuální identifikace na základě rodinné podobnosti, výzkum je limitován řadou faktorů. Především je to nedostatek osteologických souborů s genealogickou dokumentací. Většina takových souborů také zahrnuje jen malý počet jedinců, a je tedy omezený i počet různých stupňů příbuznosti. S tím souvisí i nedostatek, popřípadě absence metod vhodných jak pro exaktní vyjádření míry morfologické podobnosti mezi jedinci, tak i pro statistické vyhodnocení výsledků. Pro tuto disertační práci se však naskytla příležitost analyzovat několik osteologických souborů s genealogickou dokumentací ze 17. až 20. století, celkově zahrnujících téměř jedno sto jedinců. To představuje jeden z dosud největších takových celků na světě. Jednotlivé soubory zahrnují i několik případů příbuzenských sňatků a po nich následující generace. Cílem první části disertační práce tak bylo navrhnout nové metodické přístupy vyjádření míry podobnosti jedinců na základě různých typů morfologických, resp. patologických znaků lidské kostry, a dále zjistit, zda a do jaké míry morfologické znaky kostry odrážejí stupeň biologické...
|
|
|
Úspěnost asortativního párování u živorodky Endlerovy
SCHAFFELHOFEROVÁ, Dana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou asortativního chování u živorodek Endlerových (Poecilia wingei). Cíle práce zahrnují popis charakterových vlastností ryb a charakteristiku dědivosti těchto vlastností. V praktické části je cílem práce sestavit chovné páry ryb Poecilia wingei, určit jejich vlastnosti (odvážnost - "bold" nebo bázlivost - "shy" ) a to jak u rodičovské generace, tak u generace potomků, a na základě tohoto porovnání určit dědivost daných vlastností. Osobnostní rysy byly stanoveny pomocí takzvaného Open-field testu (test otevřeného prostoru) u odchovaných padesáti párů generace rodičů, posléze byly stejným postupem osobnostní rysy stanoveny také u generace potomků. Pomocí tzv. intraclass correlation coefficient (ICC), byla stanovena část z celkové fenotypové variance, která je podmíněna variabilitou genetické informace v populaci. Statistické zpracování výsledků proběhlo v programu Statistica 12. Nakonec byla provedena analýza dědivosti osobnostních rysů a porovnání generací.
|
|
|
Role genetiky v patogenezi \kur{diabetes mellitus}
BRÁZDOVÁ, Sára
Diabetes mellitus je chronické metabolické onemocnění, které způsobují environmentální a genetické faktory. Toto onemocnění je charakteristické zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Diabetes se rozděluje na dva hlavní typy. Diabetes I. typu je autoimunitní reakce organismu. Jeho genetická predispozice spočívá hlavně v HLA komplexu II. třídy. Diabetes II. typu představuje porucha sekrece nebo účinku inzulínu. Genetická predispozice pro rozvoj tohoto typu diabetu je velmi rozmanitá.
|
|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Možnosti demonstrace heritability ve školním akváriu - dlouhodobý experiment
ZAHRADNÍKOVÁ, Milena
Tato bakalářská práce je zaměřena na heritabilitu rychlosti vývoje u hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata) (Heteroptera: Gerromorpha) jakožto modelového organismu vodního hmyzu. Hlavní náplní bylo stanovit míru heritability rychlosti vývoje a zhodnotit, jestli je reálné takový experiment provádět ve školních podmínkách. Na tento výzkum byla použita metoda nested full-sib/half-sib designu. Při tomto uspořádání dochází k tomu, že několik potomků má unikátní matku a otce společného s dalšími skupinami potomků. Díky této metodě a následnému vyhodnocení výsledků se došlo k závěru, že heritabilita délky vývoje je velice nízká (odhad heritability h2 = -0.03; SE = 0.25), a proto potomci obecně nesdílí shodnou rychlost vývoje jako jejich rodiče. Tento dlouhodobý experiment není vhodný pro školní podmínky, neboť je velmi časově náročný na každodenní práci a neprokázal přesvědčivé výsledky.
|
host ::
RSS.