|
|
Vybraní příslušníci habsburské dynastie a jejich duševní choroby
Grunclová, Kateřina ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje výzkum vyskytujících se duševních chorob u vybraných příslušníků habsburské dynastie, se snahou je co nejlépe konkretizovat z původních historických podkladů a srovnat je s nynějšími poznatky. Zároveň zde bude popsána sňatková politika, která přispěla ke vzniku duševních chorob u jednotlivých členů. Cílem práce je seznámení s habsburskou dynastií, charakterizovat duševní poruchy objevující se v této velkolepé dynastii a zhodnotit projevy jednotlivých nemocí.
|
|
|
Dědičné monogenní poruchy zdraví u psích plemen ve vztahu k plemenitbě
ORSÁKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce řeší problematiku výskytu monogenních onemocnění u psích plemen. Cílem bylo analyzovat, které plemenné skupiny psů a která plemena mají dosud největší zjištěný rozsah monogenních dědičných poruch, která z těchto dědičných postižení se vyskytují u více plemen. Bylo vyhodnoceno 23 příbuzenských skupin plemen psů (Parkerová et al. 2017) u kterých se objevil některý z typů monogenních postižení dle naší analýzy webových databází OMIA z roku 2018-2020. Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že neuronální ceroidní lipofuscinóza (NCL) a progresivní degenerace tyčinek a čípků (PRCD) patří k postižením, která byla zjištěna u největšího počtu plemen psů. Rovněž bylo zjištěno, že u skupiny s označením 20T geneticky příbuzných plemen, která zahrnuje celkem 16 plemen, bylo zjištěno více než 49 typů monogenních postižení, nejpostiženějším plemen v rámci této skupiny bylo plemeno border kolie s nejméně 9 typy postižení. Plemena labradorský retriever a německý ovčák patří dle našich zjištění k plemenům s nejvyšším počtem typů (více než 15) monogenních postižení. Zároveň tato plemena patří v ČR k nejchovanějším co do počtu plemenných jedinců. Zde uvedená data potvrzují úvahu, že populární plemena mají genom více prozkoumaný a častějším chovem testovaný, než plemena méně chovaná. Práce obsahuje charakteristiky vybraných plemen psů, genetické specifikace vybraných postižení a rovněž obsahuje plemenářská doporučení pro omezení výskytu těchto poruch v populacích plemen psů.
|
|
| |
|
|
Charles Darwin a darwinismus ve finské literatuře
Hanušová, Jitka ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Jméno: Jitka Hanušová Instituce: Ústav lingvistiky a ugrofinistiky, Filozofická fakulta UK Obor: Finština Název: Charles Darwin a darwinismus ve finské literatuře Vedoucí: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 68 Počet znaků: 118 580 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Charles Darwin, darwinismus, sociální darwinismus, finská literatura, rasa, rasismus, dědičnost, společenská třída Tato diplomová práce přibližuje příchod Darwinových teorií do Finska a způsob jejich šíření v období od 60. let 19. století do začátku 20. let 20. století. Začátek zkoumaného období je vymezen průnikem Darwinova učení do Finska a prvními ohlasy jeho názorů v tisku a literatuře. Za konec zkoumaného období jsem zvolila rok 1920 jakožto společenskohistorický mezník následující po vyhlášení samostatnosti (1917) a ukončení občanské války (1918). Úvod práce a jednotlivých kapitol je věnován exkurzu do vědeckého a kulturněhistorického kontextu daného období. Ten zahrnuje především vlivy evolučních teorií, sociálního darwinismu, rasismu, výzkumu dědičnosti, společenského (třídního) rozdělení a marginálně i další dobové rysy jako je dopad průmyslové revoluce na společnost nebo emancipace žen. V jednotlivých tematických kapitolách si pak všímám si toho, jak se jednotlivé aspekty tohoto kontextu odrážely v soudobém tisku, odborných...
|
|
|
Dědičná mitochondriální onemocnění způsobená poruchou oxidativní fosforylace
Hanušová, Eva ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Dědičná mitochondriální onemocnění způsobená poruchou oxidativní fosforylace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dědičných mitochondriálních onemocnění, která jsou způsobena poruchami funkce enzymů účastnících se procesu oxidativní fosforylace, jinak známé i jako OXPHOS komplex. Následující rešerše čtenáře seznámí s informacemi týkajícími se genomu a struktury mitochondrií, v nichž se OXPHOS komplex uskutečňuje, a také se složením a průběhem tohoto komplexu. Uvádím zde i základní fakta o možných mutacích jaderné a mitochondriální DNA, které negativně ovlivňují funkčnost OXPHOS komplexu nebo i samotnou biogenezi mitochondrií. Práce má za cíl shrnout aktuální data o jednotlivých onemocněních - o jejich klinických projevech, etiopatogenezi, možné léčbě a prevenci a výskytu v populaci. Klíčová slova: dědičnost, mtDNA, mitochondriální onemocnění, OXPHOS komplex
|
|
|
Dědičná složka cukrovky II. typu
Svobodová, Kristýna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Dědičná složka cukrovky II. typu je složena z několika kapitol. Větší část je pojata obecnou charakteristikou diabetu, diagnostikou a patogenezí. Práce však obsahuje i krátké shrnutí historie diabetu. Poslední dvě kapitoly jsou už věnovány pouze genetice. Jsou zde uvedeny nejen poznatky doposud získané, ale také cíle budoucích výzkumů. Zajímavou podkapitolou jsou i genetické studie na různých kontinentech, tedy studie různých etnik. Klíčová slova Diabetes mellitus I., Diabetes mellitus II., onemocnění, genetika, gen, lokus, celogenomové asociační studie, dědičnost
|
|
|
Vliv dědičnosti a motorický vývoj předškolních dětí
Ctiborová, Petra ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Švagrová, Klára (oponent)
Název: Vliv dědičnosti a motorický vývoj předškolních dětí Cíle: Cílem této práce je posoudit na základě literárního rozboru vliv dědičnosti na motorický vývoj předškolních dětí. Metody: Práce je rešeršního charakteru. Informace jsou čerpány z dostupných odborných publikací a z internetových zdrojů. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, kde v první z nich jsou objasněny základní pojmy ohledně dědičnosti, motorického vývoje a genetické determinace. V druhé části je pozornost věnovaná jednotlivým obdobím dětí do 6 let a jejich motorickému vývoji v jednotlivých etapách jejich života. Výsledky: Aktuální motorika předškolního dítěte je významně geneticky determinována. Písemnictví se shoduje na cca 50ti % předurčenosti. Klíčová slova: dědičnost, vývoj, motorika
|
|
|
Patří DNA do biologie nebo do chemie?
Andělová, Denisa ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Rajsiglová, Jiřina (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku výuky DNA. Snahou je zjistit, zda je učivo o nukleových kyselinách spíše biologické povahy či spíše povahy chemické. Práce se zaobírá vysvětlením pojmu nukleová kyselina a jejím typům a funkcím, dále pohledem do historie výuky této látky a analýze současné situace v ČR i v zahraničí. Nakonec se věnuje posouzení názorů učitelů a zhodnocení výsledků některých studií.
|
|
|
Neurální a genetická podstata epilepsie
Figelová, Tereza ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá neurální a genetickou podstatou epilepsie, řeší rozdělení epileptických záchvatů, jaké geny mají vliv na epilepsii a spojení epilepsie a nervové soustavy. Práce je rešeršního typu, vychází z publikovaných vědeckých knih a z údajů zveřejněných z jednotlivých nemocnic. Svým zaměřením se dostává od obecných projevů až na buněčnou úroveň problému, což je nezbytně nutné k objasnění epileptických principů. Dále se zabývá genetickou podstatou epilepsie, jak je to vlastně s dědičností této choroby a podrobněji se zde zabývá časnou infantilní epileptickou encefalopatií. Na začátku práce jsou obecné informace o epilepsii. Dále se zabývá mechanismy, které ovlivňují vznik epilepsie. Zmiňuje se o strukturách v mozku spojených s epilepsií. A na závěr se věnuje genetické podstatě epilepsie. K této práci byla vytvořena brožura, kde se nachází základní informace o epilepsii, první pomoc při záchvatu a je zde v bodech rozebrána časná infantilní epileptická encefalopatie.
|
|
|
Hierarchie a chování člověka. BDSM jako alternativní sexuální chování.
Jozífková, Eva ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent)
Preference pro sexuální vzrušení zesílenými projevy dominance a submisivity v sexu je označovaná podle ICD 10 jako F65.5 sadomasochismus, a v běžné komunikaci jako BDSM. Tyto preference by mohly mít evolučně biologické kořeny, tedy ultimátní příčinu vzniku. Mohly být odvozeny od behaviorální strategie, která umožňuje jedinci dosáhnout vyššího reprodukčního úspěchu. Muži i ženy, které vzrušoval podřízený partner, měli více mužů mezi příbuznými. Muži se pak vnímali jako atraktivnější. Naopak jako atraktivnější se označily ženy, které vzrušoval výše postavený partner. Synové párů s hierarchickou nerovností mezi partnery měli více sourozenců, než synové párů osob, které si byly rovny na střední úrovni dominance, a více než páry, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Dcery párů s hierarchickou nerovností mezi rodiči měly více bratrů, než dcery párů, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Počet a pohlaví potomků i atraktivita osoby jsou přitom faktory, které souvisí s vyšší, reprodukčním úspěchem. Páry s hierarchickou nerovností si vedly z hlediska počtu potomků úspěšněji bez ohledu na to, zda výše postaveným partnerem byl muž nebo žena. Jedinci, kteří preferovali hierarchickou nerovnost, uvedli s větší pravděpodobností, že je hierarchická nerovnost sexuálně vzrušuje. Jak preference...
|
host ::
RSS.