|
|
Ekonomická krize: mediální obraz a veřejné mínění
Picková, Martina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální prezentací současné ekonomické krize a veřejným míněním o ekonomické situaci. Vychází především z teorie nastolování agendy. Zkoumá intenzitu, s jakou se danému tématu věnovaly deníky Hospodářské noviny a Blesk v období od září 2007 do prosince 2011, a pomocí obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem o ekonomické krizi tyto deníky vypovídaly v prosinci roku 2008. Potvrdilo se, že ekonomicky zaměřený deník mluví o krizi více, z širšího hlediska a více pátrá po jejích příčinách. Bulvární deník se v článcích o ekonomické krizi zaměřuje na Českou republiku, zmiňuje krizi převážně v kontextu neekonomických témat (a to hlavně sportu) a nepoužívá bulvární postupy v takové míře, jak by se dalo očekávat. Pomocí sekundární analýzy dat z výzkumu veřejného mínění byli odděleně zkoumáni čtenáři obou deníků. Ekonomické očekávání čtenářů Hospodářských novin odpovídalo mediální prezentaci do poloviny analyzovaného období. Ekonomické očekávání čtenářů Blesku se s mediální prezentací shodovalo pouze v období jejího vrcholu. Čtenáři Blesku vnímají ekonomickou situaci negativněji a méně proměnlivě, než čtenáři Hospodářských novin. Ekonomické a politické preference čtenářů odpovídají předpokladům, vytvořeným na základě odlišné hodnotové orientace obou deníků.
|
|
|
Global Financial Crisis: causes and consequences - The case of developed vs developing economies in CEE region
Zhu, Yongyan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Akdogan, Idil (oponent) ; Paulus, Michal (oponent)
Hluboká recese z let 2008-2010, začala krizí na americkém subprime hypotéčním trhu a následně se rozšířila do světové ekonomiky. Nicméně, dopady na ostatní ekonomiky byly výrazně diferencované, v závislosti na jejich zranitelnosti vůči problémům finančního systému (credit crunch, výpadky přílivu likvidity). Některé země byly postiženy velmi výrazně a zažily pokles HDP, nárůst nezaměstnanosti atd. Nicméně, jiné země byly zasaženy mírně, případně přímé dopady na ně nebyly viditelné. Podobně i země střední a východní Evropy (SVE) zažily velmi diferencovaný průběh krize. Ve výsledku recese přispěla k tomu, že tvůrci hospodářské politiky zpřísnili finanční dohled a regulatorní rámce. Tento text analyzuje sedm evropských zemí (Polsko, ČR, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Litva a Bulharsko) a analyzuje dopad recese na jejich akciové trhy. Jako ukazatel vývoje finančního trhu jsou použity příslušné hlavní indexy akciových trhů jednotlivých zemí. Použita jsou měsíční data za období leden 2000-květen 2021, přičemž toto období je dále rozděleno do dvou vzorků oddělených obdobím recese související s finanční krizí (prosinec 2007-červen 2009). Výsledky ukazují, že recese snížila lineární závislost mezi akciovými trhy zemí SVE a USA. Nicméně, lineární vztah se zintenzivnil mezi trhy zemí SVE navzájem. Tento...
|
|
|
Ekonomická krize: mediální obraz a veřejné mínění
Picková, Martina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální prezentací současné ekonomické krize a veřejným míněním o ekonomické situaci. Vychází především z teorie nastolování agendy. Zkoumá intenzitu, s jakou se danému tématu věnovaly deníky Hospodářské noviny a Blesk v období od září 2007 do prosince 2011, a pomocí obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem o ekonomické krizi tyto deníky vypovídaly v prosinci roku 2008. Potvrdilo se, že ekonomicky zaměřený deník mluví o krizi více, z širšího hlediska a více pátrá po jejích příčinách. Bulvární deník se v článcích o ekonomické krizi zaměřuje na Českou republiku, zmiňuje krizi převážně v kontextu neekonomických témat (a to hlavně sportu) a nepoužívá bulvární postupy v takové míře, jak by se dalo očekávat. Pomocí sekundární analýzy dat z výzkumu veřejného mínění byli odděleně zkoumáni čtenáři obou deníků. Ekonomické očekávání čtenářů Hospodářských novin odpovídalo mediální prezentaci do poloviny analyzovaného období. Ekonomické očekávání čtenářů Blesku se s mediální prezentací shodovalo pouze v období jejího vrcholu. Čtenáři Blesku vnímají ekonomickou situaci negativněji a méně proměnlivě, než čtenáři Hospodářských novin. Ekonomické a politické preference čtenářů odpovídají předpokladům, vytvořeným na základě odlišné hodnotové orientace obou deníků.
|
|
|
Vývoj ekonomiky Norska v období hospodářské krize v letech 2007 až 2012
Blumtritt, Jakub ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat vývoj norské ekonomiky v době hospodářské krize po roce 2008 a zhodnotit její dopad na ekonomiku Norska. První kapitola je zaměřena na základní geografickou a politickou charakteristiku Norska, historický vývoj země od poloviny 20. století a vývoj norské ekonomiky do roku 2007. Druhá kapitola poskytuje analýzu jednotlivých makroekonomických indikátorů (růst HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti, platební bilance, veřejný dluh) v letech 2007-2012. Poslední kapitola obsahuje shrnutí hlavních dopadů krize na norskou ekonomiku, predikci hospodářského dění v Norsku do roku 2016 a přehled vývoje vztahu mezi Norskem a EU.
|
|
|
Perspektivy českého průmyslového sektoru
Dytrych, Martin ; Lukáš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent)
Práce popisuje a analyzuje vývoj českého průmyslu od počátku ekonomické transformace v roce 1990 do současnosti a odhaduje jeho pravděpodobný vývoj v budoucnosti. První kapitola stručně popisuje český průmyslový sektor v devatenáctém a dvacátém soletí. Kapitola č. 2 je věnována vývoji v osmdesátých letech, tedy poslední dekádě před zhroucením systému centrálně plánované ekonomiky. Třetí kapitola popisuje ekonomickou transformaci na počátku devadesátých let. Největší pozornost je věnována privatizaci, která byla z pohledu českého průmyslu nejvýznamnější součástí privatizace. Kapitoly 4 a 5 se zabývají vývojem a restrukturalizací českého průmyslu v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí. Práce se věnuje tématům zahraničního obchodu, zahraničních investic, průmyslové výroby, pracovní síly v průmyslu a změny průmyslové struktury. Kapitola č. 6 je věnována vývoji českého průmyslu během posledního 1,5 roku v kontextu globální ekonomické krize. Poslední část práce odhaduje možný budoucí vývoj českého průmyslového sektoru.
|
host ::
RSS.