|
|
Fotografie jako součást komplexního komunikátu ve zpravodajství českých deníků
Jarošincová, Jitka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tématem práce je dodržování novinářské etiky ze strany dvou seriózních českých deníků - Mladé fronty DNES a Hospodářských novin, v případě informování veřejnosti prostřednictvím komplexních komunikátů, jejichž součástí je novinářská fotografie. Vzorek výzkumu je omezen na domácí a zahraniční zpravodajství vydávané celostátně. Zkoumaným obdobím je březen 2014. Hodnocenou proměnnou je vztah mezi významy jednotlivých složek daných komunikátů (titulku, popisku, snímku a souvisejícího článku), které by - protože se všechny podílí na výstavbě společného smyslu sdělení, jež má být věrným obrazem skutečnosti - měly vůči sobě vykazovat princip harmonie a substituce. Výzkumné jednotky jsou analyzovány pomocí sémiotické analýzy na úrovni denotace a konotace. K výkladu jednotlivých znaků jsou použity znalosti sociální a vizuální sémiotiky, sémantiky a pragmatiky. V závěru je výzkum porovnán se zjištěními bakalářské práce Magdy Polmanové, která se zabývala téměř stejným tématem na stejném materiálu, avšak z roku 2011. Výsledkem mého výzkumu jsou zjištění, kolikrát došlo v daném období k uveřejnění nekoherentních komplexních komunikátů, jak se jejich počty lišily mezi danými periodiky, jak se jejich množství změnilo od roku 2011, jaké vzorce vztahů mezi sebou jednotlivé složky vykazovaly, jaké principy...
|
|
|
Vizuální komunikace a budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím Instagramu
Fundová, Johana ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vizuální komunikaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím sociální sítě Instagram. Tuto síť používá festival ke komunikaci s návštěvníky, čímž buduje svou identitu a vytváří komunitu fanoušků. Teoretická část práce přibližuje historii Instagramu a fungování této populární aplikace, dále se zaměřuje na působení karlovarského festivalu i zahraničních filmových festivalů na Instagramu. Závěr teoretické práce nabízí definice vizuální komunikace se zaměřením na specifika analogové, digitální a internetové fotografie. Práce pomocí kvantitativní obsahové analýzy instagramových fotografií a sémiotické analýzy prvků technického a obsahového charakteru zkoumá, jaký vizuální styl komunikace festival používá a jak tento styl přebírají návštěvníci festivalu a média informující o festivalu. V rámci tohoto výzkumu je zkoumán instagramový profil karlovarského festivalu a vybrané profily zástupců médií a návštěvníků. Cílem práce je popsat, jaký vizuální jazyk a styl používají na Instagramu organizátoři festivalu a jak se tento jazyk odráží na budování identity samotného festivalu.
|
|
| |
|
|
Lázeňská móda za 1. republiky
Mikšovská, Barbora ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu lázeňské módy a ošacení v Československu, konkrétně v letech 1924 - 1930. Na základě rozboru pramenů a komparaci poznatků z odborné literatury je zde reflektována záliba v pánském i dámském lázeňském odívání v letech 1924 - 1930 ve městě Poděbrady. Celá práce je rozdělena na pět oddílů. První část práce se věnuje historii lázeňství v Čechách a v kontextu Evropy. Druhý oddíl se zabývá prvorepublikovým ideálem krásy utužovaným v lázních a fenoménem "šviháka" lázeňského. Ve třetí části se orientuji na každodenní prvorepublikovou módu v období 20. let. Čtvrtý úsek práce seznamuje čtenáře s historií města Poděbrad, vznikem lázní, zajímavostmi z lázeňského prostředí a propagací lázní. Poslední část odráží z pramenů už konkrétní odívání v Poděbradech v daném období. Práce si klade za cíl popsat módní diskurz prostřednictvím lázeňského časopisu i rozborem fotografií z kolonády provinčních lázní. Součástí práce jsou také dobové ilustrace a fotografie, které dokreslují dobové módní prostředí v maloměstských lázních. Hlavním pramenem pro diplomovou práci byl fond Lázně Poděbrady, který je uložen v Polabském muzeu. Klíčová slova: móda, historie lázeňství, Československo, období 1924 - 1930, ideál krásy, význam módy, fotografie, dandy, provincie
|
|
|
Komunikační strategie zapatistického hnutí v Chiapasu
Šmausová, Veronika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
(česky) Ve své diplomové práci představím zapatistické hnutí, jeho mediální strategie a pomocí případové studie popíši jeho vizuální komunikaci. Po zhodnocení významu mediálních strategií hnutí dokáži, že mediální komunikace zapatistů hrála zásadní roli v proměně mexické společnosti ve druhé polovině 90. let a přímo ovlivnila proces transitu k demokracii v Mexiku. V úvodu vysvětlím, jak může být zpravodajská fotografie pramenem zkoumání zapatistů a přednesu základní hypotézy svého výzkumu. V historické části hnutí zasadím do společenského, politického a historického kontextu mexické společnosti a státu Chiapas, kde povstání roku 1994 propuklo, vysvětlím příčiny povstání a uvedu jeho cíle. Před tím, než se budu zabývat aspekty komunikace zapatistů, popíši mexické mediální prostředí, do kterého je potřeba mediální výstupy zapatistického hnutí zasadit. Mediální strategie a mýty vytvořené hnutím vylíčím v obecné rovině. V rámci případové studie zkoumající fotografie EZLN v časopise Proceso v letech 1994 a 2001 srovnám vizuální komunikaci zapatistů s mediálními strategiemi hnutí a budu se detailně věnovat znakům definujícím EZLN. V závěru zodpovím výzkumné otázky a shrnu své poznatky.
|
|
|
Vizuální reprezentace ukrajinské krize v týdeníku Respekt
Trhoň, Ondřej ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Tato práce analyzuje, jak se hodnoty týdeníku Respekt odráží v jeho fotožurnalistickém pokrytí začátku Ukrajinské krize. Pomocí zjednodušené obsahové analýzy jsem kvantifikoval formální i obsahové prvky deseti galerií publikovaných během majdanských protestů a pokusil se interpretovat, jak je fotografové používají k ovlivnění svých čtenářů a jak se podílí na mediálním rámování konfliktu. Kromě konstrukce kódovací tabulky a interpretace výsledků jsem provedl rozhovory se dvěma hlavními fotografy Respektu. Souhrnná analýza těchto zdrojů odhalila, že pokrytí Ukrajinské krize týdeníkem není nestranné - ve skutečnosti favorizuje protestanty, zatímco druhou stranu konfliktu téměř nezobrazuje.
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Fotografie v českém bulváru a právo na ochranu osobnosti a soukromí
Kabátová, Šárka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je rozborem české bulvární fotografie v její nejkrajnější podobě ve vztahu k právnímu rámci České republiky. Zaměřuje se jak na právní aspekty bulvární fotografie v teoretické rovině, tak na jejich aplikaci v praxi. Obsahem práce je kromě zevrubného popisu toho, v jakých mezích by se česká bulvární fotografie měla podle platných zákonů pohybovat, také analýza pěti příkladových studií. Ty mají ilustrovat českou bulvární fotografii v její extrémní podobě a poukázat na eticky sporná rozhodnutí bulvárního tisku publikovat snímky nahých veřejně známých osobností. Právě na příkladech tří bývalých čelních politiků (Mirka Topolánka, Petry Buzkové, Miroslava Macka), herečky Jiřiny Bohdalové a zpěvačky Ivety Bartošové je možné poukázat na to, že česká bulvární fotožurnalistika měla zásadní problém s dodržováním etických pravidel. Ta porušovala, ačkoli existuje řada zákonných opatření i etických kodexů vyžadující profesionalitu během výkonu novinářské práce. Na základě tohoto zjištění vyplývajícího z kvalitativní analýzy tak bylo možné potvrdit tezi, že bulvarizací médií dochází k posunutému vnímání toho, co je a co již není etické. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
host ::
RSS.