|
| |
|
|
Motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji
JÍRŮ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na Motivaci osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, ale liší se od ostatních tím, že má za dítě stále odpovědnost jeho vlastní rodiče a není tzv. právně volné. Taktéž to je i u pěstounské péče na přechodnou dobu, která trvá maximálně jeden rok, než se vyřeší situace v rodině, nebo než se najde náhradní dlouhodobá rodina pro dítě. Poskytovat péči nemůže každý, proto musí žadatelé projít přípravným kurzem a jsou zkoumáni sociálními pracovníky, doktory a psychology. Jeden z jejich hlavních cílů je zjistit motivaci, která k tomu žadatele vede. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, kde nejprve vysvětluji pojem pěstounská péče a další formy náhradní výchovné péče, její historii, legislativu a vznik pěstounské péče na přechodnou dobu. Druhá kapitola obsahuje kritéria a popis žadatele, které musí každý splňovat, současně s rolí sociálního pracovníka, který na vše dohlíží a žadatele doprovází celým procesem přípravy i během vykonávání profese. Kapitola popisuje celý průběh a povinnosti, které jsou po žadateli požadovány. Nakonec vysvětlím pojem motivace a druhy motivací vedoucí k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť úzce souvisí s výběrem kvalitního pěstouna a je jedna z nejdůležitějších kritérií, které se u žádajících osob zkoumají. K poslední kapitole je mimo jiné připojeno finanční ohodnocení pěstounů, protože i tato motivace bývá u některých osob prioritní. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Zvoleny byly tři výzkumné otázky: 1. Co motivuje žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? 2. Jaký je popis nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? Splňují pěstouni všechna kritéria pro vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu? 3. Jaká je role sociálního pracovníka v pěstounské péči na přechodnou dobu? V empirické části je použité kvalitativní šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří sociální pracovníci pracující s pěstouny na přechodnou dobu a samotní pěstouni, kteří se shodují v popisu nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ohledně motivace jsou pěstouni přesvědčeni, že se finančně motivovaný člověk nemůže stát pěstounem. Sociální pracovníci mají obdobný názor, avšak i s takovými žadateli se setkávají, přesto věří, že finanční motivace nestačí. Osoby vykonávající tuto profesy jsou především motivováni faktorem seberealizace, altruismem a snahou využít své zkušenosti a dovednosti s výchovou dětí. Role sociálního pracovníka je v procesu nenahraditelná, spolupracují, kontrolují a doprovázejí žadatele během celého procesu. Na základě výsledků bylo navrhnuto více informovat širokou veřejnost o fungování pěstounské péče na přechodnou dobu, sjednotit kritéria výběru pěstouna a podpořit přehodnocení finančních prostředků pro pěstouny.
|
|
|
Důsledky legislativních změn pro realizaci pěstounské péče n přechodnou dobu
Nedbalová, Amálie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá nejnovější formou náhradní rodinné péče (NRP), která je v České republice poskytována - pěstounskou péčí na přechodnou dobu (PPPD). Úvodní kapitoly se zaměřují na celý systém sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Na pozadí těchto obecnějších informací je představen a do kontextu uveden institut PPPD, jeho vymezení oproti pěstounské péči a dalším formám NRP, s nimiž je často zaměňován, a to vše na základě zákona č. 359/1999 Sb., ve kterém je PPPD legislativně ukotvena. Popsán je nejen současný stav, ale také vybrané klíčové změny, které přinesly novely tohoto zákona v letech 2006 a 2013. Dalšími prameny jsou občanský zákoník z roku 2012 a odborná literatura, které je však k této problematice velmi málo. Proto práce čerpá také z četných podkladů dostupných na internetu a poznatky jsou usouvztažňovány s osobními zkušenostmi autorky a dalších pěstounů na přechodnou dobu s realizací PPPD. Práce se kromě aktuálního legislativního ukotvení PPPD zabývá také vývojem PPPD a problematikou přípravy žadatelů o NRP. Jedna kapitola je věnována dvěma specifickým situacím dětí, které do PPPD mohou přijít - dítě nezletilé matky a dítě matky jiné národnosti. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní vhled do celé problematiky, pojmenovat úskalí a rizika, které PPPD a její současná...
|
|
|
Motivace k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu
Macáková, Michaela ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Titmanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivací k pěstounské péči na přechodnou dobu. Cílem předkládané práce je zmapování současného stavu PPPD a zjištění motivů, které lidi vedou k vykonávání tohoto typu péče. Teoretická část je v úvodu zaměřena na motivaci, následně na zasazení pěstounské péče na přechodnou dobu do systému náhradní rodinné péče v ČR. Poté se již teoretická část věnuje samotné PPPD, především celému procesu PPPD a důvodům vzniku (tedy problematice attachmentu a psychické deprivace). Praktická část byla zpracována kvalitativně s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřené na zmapování důležitých údajů z rodinné a osobní anamnézy respondentů, jejich motivaci k PPPD, zkušenosti s PPPD a životní spokojenost. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že motivy můžeme dělit podle toho, zda jsou přítomny na začátku vykonávání PPPD nebo v průběhu, přičemž hlavní motiv je přítomen v obou případech. Výsledky ukazují, že hlavním motivem je dosažení smysluplnosti (prostřednictvím pomoci dětem), což může mít přímý vliv na zvýšení kvality života. Výsledky zmapování současného stavu PPPD potvrdily výsledky mapování, které zavedly sami pěstounky. Většina dětí je k přechodným pěstounům umisťována rovnou z porodnice, délka pobytu u nich je 3-5 měsíců a následně nejčastěji odchází k adoptivním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Skryjová, Lucie ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce popisuje a kriticky hodnotí právní úpravu pěstounské péče na přechodnou dobu a její využití a účel v České republice. Děti, které jsou dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo děti, které nemohou být ponechány v tomto prostředí, mají právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem v podobě některé z alternativních forem náhradní péče. Česká republika je dlouhodobě kritizována ze strany mezinárodních organizací kvůli vysokému počtu dětí v ústavní výchově. V důsledku toho byla v červnu 2006 přijata novela zákona 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, která zavedla nový institut a to "pěstounská péče na přechodnou dobu". Funkcí tohoto institutu je předejít umístění dítěte do ústavní výchovy v situacích, kdy toto dítě z různých důvodů nemůže po určitou dobu setrvat ve své biologické rodině, avšak dá se předpokládat jeho návrat zpět do biologické rodiny. Biologičtí rodiče ale stále mají k dítěti rodičovskou zodpovědnost a mají právo se se svým dítětem stýkat. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol, které se dále člení. První kapitola se zabývá historickým vývojem pěstounské péče. Druhá kapitola představuje čtenáři problematiku náhradní péče o dítě v České republice. Jsou zde porovnávány jednotlivé typy náhradní rodinné péče a ústavní výchovy se zaměřením...
|
host ::
RSS.