|
|
Návrh receptury potravinového doplňku na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Plody trnky obecné (Prunus spinosa) jsou drobné modrofialové peckovice obsahující řadu bioaktivních látek, díky kterým disponují rozmanitými biologickými účinky. Tradičně jsou využívány nejen v lidovém léčitelství, neboť jim je přisuzováno množství preventivních a léčivých účinků. Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolového extraktu a doplňků stravy na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné. Ethanolový extrakt byl připraven macerací čerstvých plodů Prunus spinosa v 40% konzumním lihu. Poté byl u extraktu stanoven obsah celkových polyfenolů (2111,39±11,32 mg GAE/l), flavonoidů (903,89±5,08 mg CAE/l) a anthokyanů (165,24±0,38 mg CGE/l), antioxidační (11,99±0,40 mmol TE/l) i antimikrobiální aktivita, profil fenolických látek a profil jednoduchých cukrů. Ethanolový extrakt vykázal antibakteriální účinek vůči grampozitivní bakterii Micrococcus luteus i gramnegativní bakterii Escherichia coli, avšak vůči kvasince Candida glabrata nebyl účinný. Po šetrném zahuštění na vakuové odparce byl extrakt použit při přípravě doplňku stravy. V rámci diplomové práce byly připraveny dva typy doplňků stravy, a to želatinové bonbóny s extraktem z plodů trnky obecné a želatinové kapsle plněné práškem z lyofilizovaných plodů. U těchto produktů byl charakterizován jejich nutriční profil, obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany), profil fenolických sloučenin a antioxidační aktivita. Dále u nich bylo sledováno uvolňování polyfenolů v průběhu modelového in vitro trávení „nalačno“. Mimo to byly želatinové bonbony s různým obsahem extraktu (5, 10, 15 a 20 %) podrobeny senzorickému hodnocení, kdy cílem byla optimalizace přídavku koncentrovaného extraktu do želatinové matrice. Dle preferencí hodnotitelů byl vzorek s přídavkem 15 % extraktu hodnocen jako nejlepší z pohledu celkové chuti, resp. flavouru. V pořadové zkoušce se tento vzorek umístil na druhém místě, a to za vzorkem s 5 % extraktu, avšak ten pro změnu získal horší hodnocení senzorického profilu. Součástí práce bylo také sledování vlivu mrazení, lyofilizace a sušení na obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany) a antioxidační aktivitu plodů Prunus spinosa. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů (57,49±0,33 mg GAE/g DW), flavonoidů (45,75±0,12 mg CAE/g DW) i anthokyanů (6,41±0,19 mg CGE/g DW) byl kvantifikován u lyofilizovaných plodů, avšak nejvyšší antioxidační aktivita (281,72±0,70 mol TE/g DW) byla zaznamenána u plodů mražených. U analyzovaných vzorků byla pozorována statisticky významná středně silná kladná korelace (0,641) antioxidační aktivity a celkových flavonoidů. Výsledky práce poukázaly na velký potenciál využití plodů trnky obecné v nutraceutickém průmyslu, kde mohou jako aktivní aditiva přispět k zvýšení jak bioaktivní, tak i nutriční kvality potravinových doplňků.
|
|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Atmospheric CO2 concentration, light intensity and nitrogen nutrition affect spring barley response to drought and heat stress
Findurová, Hana ; Veselá, Barbora ; Opoku, Emmanuel ; Klem, Karel
The aim of this study was to compare physiological responses of two spring barley varieties,\ndiffering in their oxidative stress tolerance, to drought and heat stress after pre-treatment under different\nirradiation regimes, CO2 concentrations, and nitrogen fertilisation levels. High light intensity, elevated\nCO2, and additional UV radiation increased flavonoid accumulation. Moreover, more flavonoids were\ninduced in oxidative stress-sensitive variety Barke. Combined drought and heat stress caused a large\ndecline in CO2 assimilation, whereas heat stress alone caused only minor changes. Under combined\nstress, plants grown under low light intensity and no UV irradiation performed the best despite their\nhigher initial water use efficiency and lower flavonoids content.
|
|
|
Bioaktivní látky v zeleném koření
ARNOŠTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu fenolických látek, jednotlivých majoritních fenolických látek a vitaminu C obsažených v bazalce pravé (Ocimum basilicum), v koriandru setém (Coriandrum sativum), v kopru vonném (Anethum graveolens) a v libečku lékařském (Levisticum officinale). V první fázi byl stanoven celkový obsah fenolických sloučenin pomocí spektrofotometrie za využití činidla Folin Ciocalteu, a to v extraktech z čerstvých i sušených vzorků rostlin. Následně byli identifikováni jednotliví zástupci fenolických látek za pomoci vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v lyofilizovaném materiálu. Poté byl ještě měřen obsah vitaminu C také za užití vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v čerstvých vzorcích všech vybraných rostlin. Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zaznamenána v libečku lékařském. Nejvyšší obsah jednotlivých fenolických látek, kvercetin a kemferol, byl prokázán rovněž v libečku lékařském.
|
|
|
Obsah vybraných biologicky aktivních látek ve volně rostoucích rostlinách tradičně využívaných jako zelenina
ŠUSTEROVÁ, Simona
Vyvážená strava by měla obsahovat vedle základních živin také dostatek minoritních biologicky aktivních látek, například esenciálních vitamínů a minerálních látek. Do této skupiny látek patří například rostlinné polyfenoly, které vystupují jako účinné antioxidanty. Strava bohatá na přírodní antioxidačně působící látky přispívá k prevenci závažných civilizačních onemocnění, zejména onemocnění srdce a cév. Lidé se odjakživa pokoušeli obohatit svůj jídelníček o zdroje potřebných biologicky aktivních látek. Zejména v jarním období, kdy skladované potraviny ztrácely svoji výživovou hodnotu, přicházely na řadu volně rostoucí rostliny. Tyto byly tradičně používány jako zdroj vitamínů a dalších potřebných látek. V našich krajích k nim patří tradičně mladá nať kopřivy dvoudomé, ale využívali se také někteří zástupci čeledě brukvovitých. Cílem bakalářské práce bude vybrat soubor vhodných volně rostoucích jedlých rostlin, pořídit z nich vzorky pro účely analýzy a zjistit obsah vybraných biologicky aktivních látek. Pro analýzu vybraných biologicky aktivních polyfenolických látek obsažených v rostlinném materiálu bude použita technika kapalinové chromatografie. Je to moderní separační analytická technika, s jejíž pomocí se s vysokou spolehlivostí stanoví vybrané biologicky aktivní sloučeniny.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
|
|
| |
|
|
Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia
Marková, Almíra ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Autorka: Almíra Marková Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 doposud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti. Cílem této práce bylo stanovení obsahu flavonoidů v červených a zelených listech vybraných druhů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Guill. a jejich vzájemné porovnání v závislosti na době sběru a klimatických podmínkách. Vzorky pocházely z botanické zahrady Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Lednici. Obsah flavonoidů byl stanovován spektrofotometricky. Nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen u druhu B. ciliata (1,1829 ± 0,0255 %). Množství flavonoidů v listech ovlivnila u všech...
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
host ::
RSS.