|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Stanovení celkové antioxidační aktivity čajových nálevů vybraných druhů čajů
Bartošová, Jitka ; Vitoulová, Eva (oponent) ; RNDr.Jana Skopalová, Ph.D. (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity (total antioxidant activity, TAA) různých druhů čajů (zelených, černých, polofermentovaných, bílých, maté, rooibosu a bylinných) v závislosti na způsobu a délce doby jejich zpracování. Hlavní důraz je kladen na ověření nové metody měření celkové antioxidační aktivity využívající průtokové coulometrie. Výsledky získané touto metodou jsou porovnány s výsledky zjištěnými chemiluminiscenční metodou (Trolox equivalent antioxidant capacity, TEAC), která se standardně využívá pro měření celkové antioxidační kapacity v různých materiálech a surovinách. V práci jsou diskutovány příčiny rozdílů v hodnotách TAA zjištěných oběma metodami.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení vybrané skupiny flavonoidů
Tran Xuan, Tiep ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V posledních letech se znovu dostalo do popředí zájmu široké veřejnosti užívání přírodních léčivých vlastností rostlin. Tyto léčivé rostliny se pro své terapeutické vlastnosti běžně využívají v alternativních metodách léčby u méně závažných onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá stanovováním polyfenolových kyselin v extraktech z aronie, třapatkovky, migrénovníku a pupečníku. Jedním z cílů diplomové práce bylo srovnat množství polyfenolových kyselin v jednotlivých rostlinách s jejich s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část zahrnuje obecné představení flavonoidů, uvedení do problematiky polyfenolových kyselin, představení principů kapilární zónové elektroforézy a souhrn vybraných zahraničních studií pro stanovení flavonoidů. Důležitou kapitolou teoretické části je popis jednotlivých rostlin s vysvětlením jejich možného terapeutického využití. Experimentální část se věnuje procesu optimalizace elektroforetického stanovení vybraných polyfenolových kyselin a vyhodnocení jejich obsahu. Bylo zjištěno, že v extraktech se šest zástupců polyfenolových kyselin vyskytuje v minimálních množství, často pod limitem kvantifikace či detekce metody.
|
|
|
Využití vzácných olejů v kosmetice
Pilipenco, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání vzácných olejů. V práci byly charakterizovány oleje z vybraných rostlin (mák, konopí, ostropestřec) z hlediska obsahu aktivních fenolických látek, složení mastných kyselin, antioxidační a antimikrobiální účinky. První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: univerzální chemické složení rostlinných olejů, charakteristiky a účinků netradičních rostlinných olejů a způsobů jejich získávání ke kosmetickým účelům. Experimentální část je především zaměřena na základní analýzu vybraných složek olejů a na základě získaných výsledků návrh využití v kosmetice, konkrétně přípravu sprchového oleje. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných olejů, jejich praktické využití a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.
|
|
|
Účinky vybraných peptidů na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii
Avdeeva, Olga
V předložené práci byla prováděna aplikace modifikovaných novicidinových peptidů NVCAA a NVCHH na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Cílem studie bylo zjistit minimální inhibiční koncentrace testovaných peptidů na bakterie Escherichia coli s následnou aplikací na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Posouzení vlivu testovaných peptidu na řasu bylo prováděno pomocí spektrofotometrických analýz: obsahu chlorofylu A a chlorofylu B, celkového obsahu flavonoidů, celkové antioxidační kapacity a pomocí metody DPPH ASSAY. Molekulární změny Chlamydomonas reinhardtii byly stanoveny sledováním množství izolované RNA a exprese genů APX1, APX2, CAT1, CAT2 pomocí metody Real-time PCR. Statisticky zpracovaná data ukázala, že aplikace peptidů NVCAA a NVCHH vyvolaly značný stres řasy a tím zvýšila exprese genů zodpovědných za snížení oxidačního stresu.
|
|
|
Vliv zpracování borůvek na obsah biologicky aktivních látek
Balaščáková, Viktória
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zpracování a skladování borůvek na obsah bioaktivních látek. Cílem práce bylo stanovit a porovnat obsahy bioaktivních látek v 6 typech uskladnění a zpracování borůvek. Pomocí spektrofotometrických analýz byl stanoven obsah polyfenolů, flavonoidů, celková antioxidační kapacita stanovená metodou TEAC a celková antioxidační kapacita metodou DPPH ve zmrazených, sušených v troubě, lyofilizovaných, skladovaných při 6 °C a špatně skladovaných borůvek odrůdy Brigitta. Nejvyšší obsah flavonoidů byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích a nejnižší obsah flavonoidů byl stanoven v mražených vzorcích. Při stanovení antioxidační kapacity metodou TEAC byl stanoven nejvyšší obsah v lyofilizovaných vzorcích. Druhý nejvyšší obsah metodou TEAC byl stanoven ve vzorcích sušených v troubě. Skladované vzorky v mrazničce byly stanoveny s nejnižším obsahem antioxidační kapacity metodou TEAC. Nejvyšší antioxidační vlastnosti vůči volným radikálům, které byly stanoveny metodou DPPH, měly vzorky sušené v troubě. Druhý nejvyšší obsah antioxidační kapacity metodou DPPH byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích. Naopak ve vzorcích mražených při - 80 °C a - 20 °C byla stanovena nejnižší hodnota antioxidační kapacity metodou DPPH. Rozdíl v hodnotách mezi lyofilizovanými vzorky a vzorky sušenými v troubě byl při stanovení metodou DPPH velmi malý. Z výsledků vyplývá, že proces lyofilizace byl vyhodnocen v mé práci jako nejvhodnější pro zachování biologicky aktivních látek v borůvkách.
|
|
|
Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité
Stejskalová, Lenka
Význam bylinek a bylinných čajů je často zkoumaným tématem. Rostlinný materiál je zdrojem velkého množství různorodých složek, u kterých je prokázán příznivý vliv na lidský organismus. Tyto látky jsou schopny napomáhat při prevenci a případně léčbě některých lidských onemocnění. K úplnému pochopení fungování jednotlivých rostlin je zapotřebí znát obsah jednotlivých skupiny biologicky aktivních látek. Tato diplomová práce s názvem „Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité“ v první časti popisuje a definuje bylinné čaje a ekologické zemědělství. Dále popisuje čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) a konkrétněji se věnuje vybraným druhům této čeledi. Mezi vybrané zástupce patří měsíček lékařský (Calendula officinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.) a třapatka nachová (Echinacea purpurea). Spotřeba bylinných čajů je v současné době vysoká a stále roste, proto je potřebné znát složení využívaných rostlin. Konkrétní zástupci byly vybráni pro jejich oblíbenost a hojné využívání při přípravě bylinných čajů. U každého zástupce je krátký botanický popis a popis obsažených látek. V další kapitole teoretické části jsou popsány fenolické látky, jejich stanovení a vliv na lidské zdraví. Podrobněji je popsána skupina flavonoidů, která je podskupinou fenolických látek. Poslední část literární rešerše popisuje pojem antioxidantů, volných radikálů a metody stanovení antioxidační aktivity. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu polyfenolů, celkového obsahu flavonoidů a stanovení celkové antioxidační kapacity. Tyto skupiny byly vybrány k měření, protože se jedná o látky vykazující účinky na lidské zdraví. Všechny tyto skupiny jsou stanovovány spektrofotometricky. Podstatou této práce bylo zjistit, zda je obsah těchto sloučenin shodný u vzorků pocházejících z rozdílných produkcí. Proto byl od každého zástupce zkoumán jeden vzorek pocházející z ekologického zemědělství (pod označením „BIO“) a jeden vzorek pocházející ze zemědělství konvenčního. Tyto dva vzorky byly pak následné statisticky porovnány.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v čerstvých ovocných šťávách
Františová, Gabriela
Ovoce je cenným zdrojem biologicky aktivních látek. Tyto látky jsou často obsaženy v minoritním množství. Velký podíl v ovoci tvoří sacharidy. V rámci této práce byly stanovovány obsahy vitaminu C, polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy a sacharózy v čerstvých ovocných šťávách. Aronie, jahody, josta, maliny, ostružiny, hrozny bílé a modré, rybíz bílý a červený pocházely ze soukromé zahrady, borůvky byly sbírány ve volné přírodě. Ke stanovení koncentrací vitaminu C a sacharidů byla využita metoda HPLC. Celkové obsahy polyfenolů a flavonoidů byly stanoveny pomocí spektrofotometrie. Z biologicky aktivních látek byly v ovocných šťávách nejvíce zastoupeny polyfenoly. Nejvyšší obsahy polyfenolů a flavonoidů byly zaznamenány u aronie (7905,81 ± 622,65 mg/l a 4714,82 ± 667,37 mg/l). Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C byla josta (721,90 ± 1,79 mg/l). Nejvyšších koncentrací dosahovala fruktóza v bílých hroznech (93,81 ± 3,74 g/l). Nejvyšší obsah glukózy byl zaznamenán v aronii (83,95 ± 4,80 g/l) a bílých hroznech (90,94 ± 3,48 g/l). Sacharóza byla detekována v jahodách, jostě a malinách.
|
host ::
RSS.