|
|
Projevy deflektivizace v současné češtině - tendence k nesklonnosti některých křestních jmen ve spojení s příjmeními
Kripnerová, Nella ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou deflektivizace v současné češtině, a to konkrétně tendencí neskloňovat některá křestní jména ve spojení s příjmeními. V teoretické části se zaměřuje na dynamiku vývoje současné češtiny, vysvětluje pojmy norma a kodifikace, popisuje variantní tvary v jazyce a objasňuje příčiny jazykových změn. Následně definuje poměrně novou tendenci - deflektivizaci a uvádí některé její konkrétní příklady. V souvislosti s neskloňováním některých jmen objasňuje, jak by se taková jména měla skloňovat. Cílem praktické části je porovnat výsledky dotazníkového šetření, které si klade za cíl zjistit, v jaké míře se deflektivizační tendence projevují u české populace, s výsledky uváděnými v ČNK a zhodnotit, zda v současnosti převládá tendence tato jména skloňovat, či nikoliv. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojové tendence současného jazyka, variantnost, jazyková norma, kodifikace, deflektivizace, skloňování, křestní jméno, příjmení
|
|
| |
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
K problematice antroponym
SABÁČKOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je analýza osobních jmen a z nich vytvořených hypokoristik a přezdívek. Cílem práce je poskytnout údaje o stavu antroponym vyskytujících se v současném školním prostředí. Vzhledem k oboru studia byl materiál získán za pomoci dotazníků, které byly předloženy žákům 2. stupně vybrané základní školy. Výzkumná část navazuje na část teoretickou, která pojednává o onomastice jako lingvistické disciplíně a podrobněji vymezuje problematiku antroponym, rodných jmen, hypokoristik a přezdívek.
|
|
|
Fenomén křestního jména v marketingové kampani
Lukáš, Ondřej ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Barczay, Lukáš (oponent)
Personalizace získává na významu v marketingových kampaních a je to zajímavý trend pro společnosti a jejich marketingové kampaně. Cílem bakalářské práce na téma Fenomén křestního jména v marketingové kampani je analýza komunikačních kampaní založených na křestních jménech. Teoreticko-metodologická část je věnována tématu cíleného marketingu a personalizace za využití křestního jména a metodologie kvantitavního výzkumu kampaně My jsme City, kdo jsi ty?. Praktická část je věnována analýze marketingové kampaně My jsme City, kdo jsi ty? a její komparaci v provedení s kampaněmi značek Coca-Cola, Nutella a Starbucks.
|
|
|
Biblická osobní vlastní jména v českém znakovém jazyce
Matušková, Marie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Jména v biblické době měla význam, ten my (nejen Češi) už dnes nevnímáme. To je jedna věc. Jména v psaných jazycích dnešní doby se od Septuaginty, Vulgáty začaly překládat nebo přepisovat a jejich význam se tím pro čtenáře ztrácel. Vidí v něm už jen zvuk. Jak je tomu v případě překladu jmen biblických osob do českého znakového jazyka? A jak je to s jejich významem? O tom moc nevíme. A tomu se věnuje tato práce, její cílem je zjistit vznik jmenných znaků biblických osob v českém znakovém jazyce a zjistit jejich motivovanost. Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou excerpce videí od Bible bez hranic a elicitace, provedenou mezi neslyšícími respondenty ze dvou týmů (Praha, Brno). Oba týmy používají shodné znaky, už z toho důvodu, že na překladu spolupracují, musí být tedy znaky pro biblická jména pokud možno jednotná. Došlo ke zjištění rozdílů v používání jmenných znaků u neslyšících a jmennými znaky použity v projektu Bible bez hranic. Tato práce tyto rozdíly popisuje a vyelicitované jmenné znaky rozděluje podle klasifikace Radky Faltínové (2005).
|
|
|
Motivace oslovování dětí hypokoristiky
Hrubá, Eliška ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však jejich užitím v komunikaci, domácími obměnami rodných jmen a motivací oslovování hypokoristiky či motivací vzniku přezdívek. V první části jsou shrnuta veškerá teoretická východiska. Zájem je zprvu směřován k obecnému ukotvení problematiky v rámci onomastiky apostavení antroponym v systému lingvistiky. Teoretická část se dále zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, funkce, proměnu repertoáru rodných jmen, fungování rodných jmen v komunikaci, jazykovou charakteristiku a pojmenovací motivy. Problematika rodných jmen je obohacena výkladem o prožívání antroponym a jejich autonominalizaci, dále také o historický vývoj přechodu od jednojmennosti k dvoujmennosti. Stěžejní část teoretické práce je zaměřena na hypokoristika, vývoj hypokoristických podob rodných jmen, jejich užití v komunikaci, specifické kategorie hypokoristik a jejich jazykovou a slovotvornou charakteristiku. Zájem byl též směřován k přezdívkám a jejich obecné charakteristice. Praktická část bakalářské práce je založena na vlastním výzkumu. V rámci smíšeného výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož se na území Středočeského a Královéhradeckého kraje a na území Hlavního města Prahy v časovém rozmezí od března do května roku 2013 aktivně účastnilo 45 rodin s...
|
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
| |
host ::
RSS.