|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Studium účinků vybraných fenolických látek in vitro na izolované cévě potkana
Rajtmajerová, Iveta ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Iveta Rajtmajerová Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium účinků vybraných fenolických látek in vitro na izolované cévě potkana Silymarinové flavolignany disponují mnoha účinky. V poslední době je diskutován nejen jejich hepatoprotektivní potenciál, ale i pozitivní působení na kardiovaskulární systém. Tato diplomová práce se zabývá vazodilatačními účinky silybinu-A, silybinu-B, silybinu-A+B a isosilybinu-A. Cílem této práce bylo in vitro otestovat vazodilatační účinky vybraných látek. Během experimentů byla měřena závislost relaxace aorty, izolované z potkana kmene Wistar, na vzrůstající koncentraci testovaných látek. Pomocí výsledných hodnot byly sestrojeny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Následně se vyhodnotily výsledky. Vazodilatační potenciál silybinu-A a isosilybinu-A je srovnatelný, poloha substituentů na účinek zřejmě nemá vliv. Byla pozorována rozdílná účinnost silybinu-A a silybinu-B, mechanismus relaxace je tudíž možná stereoselektivní. Testováním ekvimolární směsi silybinu- A+B jsme zjistili, že jednotlivé látky se pravděpodobně vzájemně nepotencují ani neinhibují. Schopnost vazodilatace klesá v řadě: isosilybin-A~ silybin-A> silybin-A+B> silybin-B.
|
|
|
Fenolické látky u řas
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Fenolické látky jsou považovány za skupinu sekundárních metabolitů, známou především z vyšších rostlin (Embryophyta). Jejich funkcí je absorbovat škodlivé ultrafialové záření, chránit rostliny před okusem a přitahovat opylovače a šiřitele semen. Tyto sloučeniny byly však popsány i u některých fylogeneticky nepříbuzných skupin řas, z nich nejvýznamnější jsou hnědé řasy (Phaeophyceae), sifonální zelené řasy z čeledi Dasycladaceae a spájivé řasy (Zygnematophyceae). Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o fenolických látkách těchto skupin s důrazem na jejich význam pro biologii daných druhů. První část popisuje fenolické látky z obecného hlediska a rovněž nastiňuje způsob jejich biosyntézy. Další kapitoly se pak věnují zmíněným třem skupinám řas. Nejprozkoumanější v této oblasti jsou hnědé řasy, které ve svých stélkách obsahují unikátní typ taninů, zvaný florotaniny. Následují sifonální řasy z čeledi Dasycladaceae, které syntetizují sulfatované kumariny a poté spájivé řasy, u nichž byly zjištěny fenolické látky založené na kyselině gallové. Společným znakem těchto látek je podobně jako u vyšších rostlin schopnost pohlcovat záření z ultrafialové části spektra a zhášet reaktivní formy kyslíku. Nicméně florotaniny a kumariny u hnědých, respektive sifonálních řas zastávají i několik funkcí...
|
|
|
Vliv kuchyňských úprav na obsah fenolických látek v miříku celeru (Apium graveolens)
ŠIROKÁ, Johana
Fenolické látky byly zjišťovány v rostlině celeru miříku (Apium graveolens) u třech odrůd. Sledování fenolických látek probíhalo v čerstvém stavu rostliny, v rostlině, která prošla varem, ve výluhu z povaření a v usušené rostlině. V této diplomové práci jsou shrnuty výsledky, které byly naměřeny, metodika vztahující se k provedenému měření i popis pěstování těchto rostlin. Z výsledků vyplývá, že nejmenší množství fenolických látek má extrakt z uvařené rostliny celeru. Nejvíce fenolických látek obsahuje nať celeru jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. U celeru byly identifikovány ještě tři fenolické látky - Apigenin, Kemferol a Luteolin.
|
|
|
Vliv kuchyňských úprav na obsah fenolických látek v petrželi zahradní (Petroselinum crispum)
HRDLIČKOVÁ, Sylva
Diplomová práce se zabývá stanovením celkového obsahu fenolických látek obsažených v petrželi zahradní (Petroselinum crispum). Konkrétně byl sledován vliv vybraných kuchyňských úprav (sušení, var) na obsah fenolických látek ve třech odrůdách petržele zahradní: Atika, Hanácká, Olomoucká. Nejprve byl stanoven celkový obsah polyfenolů spektrofotometrií za využití Folin-Ciocalteauva činidla v extraktu z čerstvé petržele, další vzorky byly upraveny sušením a varem. Vždy zvlášť pro kořen a nať. Poté byly identifikovány konkrétní zástupci z řad fenolických látek za pomoci vysokoúčinné kapalinové chromatografie z lyofilizovaného materiálu. Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zjištěna v nati sušené petržele, a to u všech odrůd. Nejvyšší obsah konkrétních fenolických látek - apigenin, kemferol, luteolin byl prokázán v odrůdě Atice, rovněž v nati všech uvedených odrůd.
|
|
|
Ověření vlivu rozpustných fenolických látek na aktivitu extracelulárních enzymů v rašeliništích
KOVÁŘOVÁ, Lucie
The aim of the study was to verify the influence of the soluble phenolic compounds on the activity of extracellular enzymes. We tested the effect of aerobic and anaerobic conditions and addition of soluble phenolic compounds on potential activity of extracellular enzymes in two laboratory experiments. The results showed, that potential activities of oxidative extracellular enzymes such as phenol oxidase and peroxidase did not decline in anaerobic incubations, and have no oxygen requirement. Potential activities of hydrolytic enzymes was not inhibited by phenolic compounds and are oxygen related or have no oxygen relationship. No negative relationship between hydrolytic enzymes and phenolic compounds was observed. In summary, our results do not support the ''enzymatic latch'' hypothesis.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
host ::
RSS.