|
| |
|
|
Černokostelecko jako didaktický prostor
Drazdík, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Černokostelecko jako didaktický prostor Filip Drazdík Katedra biologie a environmentálních studií Ing. Jan Andreska, Ph.D. Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak využít geografickou oblast Černokostelecko k didaktickým účelům a především jaké jsou zde nejzajímavější biologické lokality, v jakém ročním období je nejlepší je navštívit a co na nich můžeme žákům demonstrovat. Mezi hlavní výhody celé oblasti patří to, že leží v těsné blízkosti hlavního města naší republiky a nejen díky tomu je tedy i velmi dobře dostupná. Jako další výhodu bych uvedl tu, že se v celé lokalitě nenachází žádné hory ani údolí nějakých divokých řek, a také se jedná o oblast docela hustě osídlenou, tudíž zde není žádná nebezpečná divočina, tudíž se pedagogové nemusí obávat žádného extrémního nebezpečí. Všechny exkurze uvedené v této práci jsem absolvoval se žáky prvního stupně základní školy a v pohodě to všechno skvěle zvládli. Opravdu se pedagogové nemají čeho obávat. I přes to, že se jedná o oblast docela hustě osídlenou, tak se také jedná o oblast se spoustou přírodovědně zajímavých míst, která rozhodně stojí za návštěvu. Spousta zdejších přírodních (zoologických, botanických i geologických) zajímavostí nemá u nás nikde jinde obdoby. Toto téma je zpracováno formou čtyř exkurzí během celého školního roku a u každé z...
|
|
|
Česko-ruská slovní zásoba tématu fauna v porovnání
Holečková, Andrea ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Česko-ruská slovní zásoba tématu fauna v porovnání AUTOR: Andrea Holečková KATEDRA: Katedra rusistiky a lingvodidaktiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jakub Konečný, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je věnována slovní zásobě z oblasti fauny v česko-ruském porovnání. Teoretická část práce charakterizuje lexikologii jako vědu zabývající se slovní zásobou a popisuje procesy slovotvorby a obohacování slovní zásoby, přičemž je kladen důraz na nejčastější a nejfrekventovanější způsoby obohacování slovní zásoby v obou jazycích. Metodologie práce pak obsahuje charakteristiku základních kritérií, pomocí nichž je excerpovaný materiál klasifikován. V praktické části jsou uvedeny výsledky analýzy jazykového materiálu získaného excerpcí lexémů fauny z učebních souborů Raduga po- novomu, Klass!, Vremena a Ruština - maturitní příprava. Výstupem je tematický česko-ruský slovník fauny s komentáři ke gramatickým specifikům jednotlivých lexémů. KLÍČOVÁ SLOVA: lexikologie, etymologie, slovní zásoba, fauna, slovník
|
|
|
Revitalizace vybrané lokality rašeliniště s ukončenou těžbou
JANÁK, Bohumil
Šumavská rašeliniště patří k unikátním jihočeským biotopům. V současné době jsou tyto lokality chráněny zákonem a je jim věnována velká pozornost jak médií tak i odborné laické veřejnosti. Místní unikátní biologická rozmanitost je vázána na hydrologické podmínky v lokalitě, žijí zde vzácné druhy živočichů i rozličná unikátní rostlinná společenstva. I přes tato fakta byla velká část tohoto území v minulosti využívána k těžbě rašeliny. Tyto zásahy však zásadně nepoškozovali území a zdejší biologické procesy. To vše se změnilo nástupem průmyslové těžby rašeliny, kdy byla velká část území násilně odvodněna, vykácena a masivně poškozena následnou těžbou. Odvodnění krajiny přineslo významné degradační změny místní flóry, fauny a rašeliny. Po ukončení těžby byla část území neodborně revitalizována za použití nevhodných postupů i zde nepůvodních rostlin jako např: Krkonošská kleč a jiné. Od roku 1998 na tomto a přilehlých územích proběhl program na záchranu těchto unikátních biotopů Revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho hlavním cílem je záchrana poškozených mokřadů a rašelinišť, zvýšení podzemních vod a celková náprava vodního režimu v krajině. Do tohoto programu se mohla zapojit i široká veřejnost.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané lokality hlavního města Praha pro výuku biologie a geoologie
Cibíková, Markéta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na nejdůležitější pražské lokality, které jsou vhodné pro biologickou a geologickou exkurzi. Praktická výuka biologie a geologie je velice důležitá. Je žádoucí, aby žáci pochopili procesy z dávné geologické historie, viděli na vlastní oči zachované fosílie a věděli, jak vypadají rostliny a živočichové, kteří jsou nedílnou součástí výuky biologie. V tomto směru je teoretická výuka ve školních lavicích nedostačující. Práce zahrnuje biologické a geologické charakteristiky vybraných lokalit zaměřené na jejich geologický vznik, horniny, fosílie, rostliny a živočichy, kteří se zde nachází. Pro každou exkurzi je navržena trasa cesty. Součástí práce jsou odkazy na vypracované pracovní listy, které byly zhotovené metodickým portálem RVP. V závěru práce je krátké představení výuky biologie a geologie v jiných zemích a jejich přístup k exkurzím. Bakalářská práce byla navržena tak, aby usnadnila učitelům biologie a geologie přípravu jejich vlastní exkurze.
|
|
|
Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko
ADAMÍKOVÁ, Markéta
Hlavním tématem bakalářské práce jsou Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko a vytvoření didaktických podkladů, které budou využitelné pro návštěvníky CHKO (zpravidla žáky základních škol) při environmentální výchově. Teoretická část nás seznámí s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko, její charakteristikou, geologií, hydrologií, faunou a flórou. Dále nás seznámí s rašeliništěm a jeho historií vzniku, výskytu, využití a významu v krajině. Pro praktickou část jsou vytvořeny didaktické materiály, dva návrhy exkurzí - "O čem šeptá rašeliniště a Pojďme spolu na blata", které obsahují přednášku s obecným zaměřením na rašeliniště. Exkurze jsou koncipovány pro první a druhý stupeň základních škol a jejich součástí jsou pracovní listy pro žáky i pedagogy a ekologické hry. Posledním didaktickým materiálem je program "Kdysi dávno", který je koncipován pro první stupeň základních škol a je vyhotoven pro Dům přírody Třeboňska. Jedná se o dva pohádkové příběhy, v nichž poznávání přírody je spojené s citovým prožitkem.
|
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
host ::
RSS.