|
|
Rodinná mediace v České republice
Fišerová, Rebeka ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce má čtenáři přiblížit institut mediace, jakožto jedné z alternativních metod řešení sporů, a konkrétně pak její specializovanou oblast mediace rodinné. K tomu je přistoupeno v první části diplomové práce, kde je obecně popsána mediace, její předmět a průběh a její právní úprava jak v České republice, tak na úrovni Evropské unie a na úrovni mezinárodní. Následně je přistoupeno k představení rodinné mediace, jejího předmětu a základních cílů, jejích účastníků a obecně k vymezení jejích specifik. V další části diplomové práce je provedena komparativní studie rodinné mediace a soudních sporů z rodinného práva, jež si bere za cíl porovnat oba způsoby řešení sporů a zjistit, zda může být mediace efektivnějším řešením rodinněprávních sporů. Ke komparaci byl vybrán institut svěření dítěte do péče, institut vypořádání společného jmění manželů a institut stanovení výživného na nezletilé a zletilé dítě. V každé této věci je přistoupeno ke komparaci zahájení řízení, jejich průběhu, délky řízení, finanční náročnosti řízení a vykonatelnosti výsledného řešení. Výsledky komparativní studie potvrdily tezi, že mediace může být efektivnějším způsobem řešení rodinněprávních sporů, neboť obecně nabízí rychlejší řešení, jež je v případě sporů, jejichž účastníky nejsou nezletilé děti, výrazně levnější než...
|
|
|
Využití mediace při sociální práci s rodinou na území Jihočeského kraje
SAMCOVÁ, Aneta
Tato práce se zabývá využitím mediace při sociální práci s rodinou na území Jihočeského kraje. Cílem práce je objasnit, zda je metoda mediace při sociální práci s rodinou využívána, a pokud ano, jakým způsobem. Dále pak zjistit, jaké je povědomí sociálních pracovníků o mediaci a jaké jsou jejich pracovní zkušenosti s touto metodou. V souvislosti se stanovenými cíli byly zvoleny dvě výzkumné otázky: 1.Jak je při sociální práci s rodinou využívána metoda mediace? 2.Jak je poskytovateli sociálních služeb pro rodiny vnímána mediační služba? Práce se člení na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá základními pojmy: sociální práce s rodinou a mediace. Praktická část byla zpracována kvalitativní strategií, metodou dotazování za pomoci techniky polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory se vyhodnocovaly metodou otevřeného kódování, na jehož základě bylo vytvořeno pět kategorií. Výzkumný soubor byl záměrný a tvořili jej sociální práci pracující s rodinou na území Jihočeského kraje. Výzkumné části se účastnilo sedm informantů. Výzkumem bylo zjištěno, že metoda mediace je při sociální práci s rodinou na území Jihočeského kraje využívána. Za hlavní poskytovatele této služby, lze označit nestátní neziskové organizace, které disponují vlastními mediátory. Z výsledků výzkumu bylo dále vyhodnoceno, že povědomí široké veřejnosti o této alternativní metodě řešení sporů se zvyšuje. Výsledky práce mohou být publikovány například v článku zabývajícím se využitím mediace při úpravě poměrů anebo mohou být uplatněna z hlediska zvýšení informovanosti o možnostech využívání mediační služby při sociální práci s rodinou. Získaná data rovněž mapují i poskytovatele mediační služby na území Jihočeského kraje.
|
|
|
Využití rodinné mediace v řešení porozchodových konfliktů
KUBKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá využitím rodinné mediace v řešení porozchodových konfliktů. Cílem diplomové práce je popsat využití rodinné mediace v řešení porozchodových konfliktů. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části, která je rozdělena do čtyř kapitol a následně podkapitol, jsou definovány základní pojmy, jako je mediace, její principy, styly a techniky, rodinná mediace a její fáze, role mediátora, účastníci rodinné mediace, rozchod a konflikt. Praktická část je zpracována za použití kvalitativní výzkumné strategie, metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory se uskutečnily se šesti rodinnými mediátory neziskových organizací v Jihočeském kraji. Otázky kladené dotazovaným byly voleny tak, aby pomocí nich byly zodpovězeny stanovené výzkumné otázky. Výzkumem bylo zjištěno, že rodinnou mediaci lze využít pro nejrůznější porozchodové konflikty, avšak podoba mediačního procesu je velmi individuální. Záleží vždy na konkrétní situaci a na konkrétních účastnících dané mediace. Lze k rodinám pouze podobě přistupovat a používat podobné techniky. Ačkoliv má mediace téměř jen výhody, ve společnosti je o této možnosti alternativního řešení sporů stále nízké povědomí a zájem o ni je také velmi malý. Výsledky práce mohou sloužit jako zdroj informací o tom, jak může rodinná mediace v praxi vypadat. Získané údaje mohou být použity v článku o rodinné mediaci či k rozšíření povědomí studentů pomáhajících profesí i laické veřejnosti o této problematice a lepší orientaci v ní. Zjištěné informace mohou sloužit také jako inspirace nebo zpětná vazba pro rodinné mediátory.
|
|
|
Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů
Fialová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce na téma Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů se zabývá střídavou péčí jakožto jednou z forem péče o dítě, která nejlépe naplňuje právo dítěte na péči obou rodičů. Hlavním cílem této práce je vymezit limity střídavé péče, které byly stanoveny především judikaturou soudů a které vylučují její vhodnost, a následně posoudit možnosti, jak lze nejlépe působit na rodiče za účelem dosažení jejich vlastní dohody o střídavé péči, aby nemuselo dojít k autoritativnímu rozhodování soudem. Práce se v úvodní kapitole věnuje vymezení střídavé péče, jejímu právnímu zakotvení, společenské debatě doprovázející střídavou péči, jež odráží rozdílné názory na střídavou péči, a dopadům rodičovského konfliktu na střídavou péči. Práce dále pojednává o zásadě nejlepšího zájmu dítěte. Jedná se o nejvýznamnější zásadu celého rodinného práva a obzvláště u střídavé péče je nutné ji velmi důkladně aplikovat na základě posouzení všech okolností konkrétního případu. Hlavní část práce se věnuje limitům střídavé péče vymezené judikaturou, které v konkrétním případě vylučují aplikaci střídavé péče z důvodu její nevhodnosti. Pozornost je zaměřena především na judikaturu Ústavního soudu. Těmito limity jsou přání dítěte, věk dítěte, zdravotní stav dítěte, vzdálenost bydlišť rodičů a...
|
|
| |
|
|
Mediace ve vztahu k vybraným otázkám rozvodu manželství
Hrbková, Zuzana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Cílem této práce je osvětlit roli mediace a její možnosti při řešení otázek spojených s rozvodem, se zaměřením na úpravu poměrů dítěte po rozvodu. Zabývá se taktéž využitím jiných metod pro úpravu poměrů dítěte po rozvodu, které mají dopomoci tomu, aby byly co nejvíce minimalizovány negativní dopady, které rozvod nevyhnutelně provází. Inspiraci hledá v právních úpravách rodinné mediace našich sousedů: Německa, Rakouska a Polska. Tato práce se dělí na 2 pomyslné části. První část zahrnuje 8 kapitol a věnuje se převážně mediaci v rodinněprávních věcech. Ve druhé části je analyzována hmotněprávní úprava péče o dítě po rozvodu v českém právním řádu nadneseny další metody pro úpravu poměrů dítěte po rozvodu, než je mediace. Na začátek první části je definována mediace jako alternativní způsob řešení sporů. Poté se krátce zmiňuje její historie a vývoj v Evropě i České republice. Ve třetí kapitole je představena mediace v rodinněprávních věcech a vymezeny její základní typy v české terminologii, rodinná a rozvodová, zmíněna je také mediace na ochranu dětí jako nástroj sociálně právní ochrany a soudnictví ve věcech mládeže. Tato kapitola nás seznamuje i se specifickými formami mediace využívanými převážně v rodinněprávních věcech: terapeutické mediaci, rodinným konferencím a ko-mediaci. Následně je...
|
|
|
Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů
Fialová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce na téma Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů se zabývá střídavou péčí jakožto jednou z forem péče o dítě, která nejlépe naplňuje právo dítěte na péči obou rodičů. Hlavním cílem této práce je vymezit limity střídavé péče, které byly stanoveny především judikaturou soudů a které vylučují její vhodnost, a následně posoudit možnosti, jak lze nejlépe působit na rodiče za účelem dosažení jejich vlastní dohody o střídavé péči, aby nemuselo dojít k autoritativnímu rozhodování soudem. Práce se v úvodní kapitole věnuje vymezení střídavé péče, jejímu právnímu zakotvení, společenské debatě doprovázející střídavou péči, jež odráží rozdílné názory na střídavou péči, a dopadům rodičovského konfliktu na střídavou péči. Práce dále pojednává o zásadě nejlepšího zájmu dítěte. Jedná se o nejvýznamnější zásadu celého rodinného práva a obzvláště u střídavé péče je nutné ji velmi důkladně aplikovat na základě posouzení všech okolností konkrétního případu. Hlavní část práce se věnuje limitům střídavé péče vymezené judikaturou, které v konkrétním případě vylučují aplikaci střídavé péče z důvodu její nevhodnosti. Pozornost je zaměřena především na judikaturu Ústavního soudu. Těmito limity jsou přání dítěte, věk dítěte, zdravotní stav dítěte, vzdálenost bydlišť rodičů a...
|
|
|
Práva dítěte a povinnosti rodiče
Carbolová, Zuzana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Shrnutí Tato práce, zabývající se právy dítěte a povinnostmi rodiče, vychází z předpokladu, že jsou to právě rodiče, kteří mají především plnit své povinnosti vůči dítěti, zatímco dítě má především právo, aby rodič vůči němu své povinnosti plnil. Tento předpoklad je odůvodněn skutečností, že děti jsou ve vztahu k dospělým, tedy ve smyslu této práce k rodičům, tradičně považovány za "slabší prvek". Z tohoto důvodu je v první řadě věnována pozornost právům dítěte, a to v širších souvislostech. Na samotném počátku práce je zohledněn historický kontext vývoje práv dítěte, který poukazuje na kontrast mezi předmoderní dobou, kdy bylo dítě považováno za neplnoprávné a takřka bezmocné, a moderním 20. stoletím, ve kterém byla přijata řada mezinárodních dokumentů orientujících se výhradně na práva dítěte. V návaznosti na vývoj práv dítěte je pozornost zaměřena zejména na osvětlení významu pojmů "nejlepší zájem dítěte" a "blaho dítěte". Nejsou opomenuta ani participační práva dítěte, a to jak ve vztahu k soudu, tak ve vztahu k rodičům. Protože úloha rodiny hraje ve vývoji a výchově dítěte stěžejní roli, věnuje se tato práce také právnímu zakotvení rodiny a osvětluje pojem rodiny v evropském systému ochrany lidských práv. Kromě toho je zohledněna proměna tradiční rodiny v její současnou podobu a značná pozornost je...
|
|
|
Význam rodinné mediace při řešení právních konfliktů v rodině
Čechová, Helena ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Význam rodinné mediace při řešení právních konfliktů v rodině Cílem této práce je podat výklad o rodinné mediaci jako o jedné z forem alternativního řešení sporů (Alternative Dispute Resolution - ADR). Rodinnou mediaci můžeme vymezit jako strukturovaný proces, ve kterém strany konfliktu (členové rodiny) usilují o nalezení vzájemně přijatelného řešení konfliktu za pomoci třetí neutrální a nestranné osoby - mediátora. Role mediátora spočívá ve vytváření podmínek pro usnadnění komunikace mezi účastníky, nemůže však navrhovat či rozhodovat o konkrétní podobě řešení konfliktu. Mediační proces je založen na principu dobrovolnosti a důvěrnosti. Věřím, že pro řešení konfliktů uvnitř rodiny může být užití mediace v řadě případů vhodnější než soudní řízení. Toto mé přesvědčení bylo také jedním z důvodů, pro které jsem si téma diplomové práce vybrala. Rodinná mediace je již řadu let úspěšně využívána v zahraničí (zejména v západní Evropě, Spojených státech amerických a Kanadě) pro řešení konfliktů týkajících se např. rozchodů partnerů, rozvodů manželství, péče o nezletilé děti, finančních záležitostí v rodině atd. V České republice se však zatím do širšího povědomí veřejnosti nedostala, což vnímám jako negativní. V poslední době je u nás velmi diskutovaným návrh zákona o mediaci, jehož přijetí by mohlo tuto...
|
|
|
Střídavá péče o dítě po rozvodu rodičů
Hejtmánková, Lenka ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce má povahu teoretické studie. Charakterizuje střídavou péči o děti po rozvodu rodičů jako nejvhodnější porozvodové uspořádání. Tento předpoklad vychází z vývojových změn evropské rodiny od dob francouzské revoluce, vývoje rodinného práva a důležitých aspektů rodinného práva, dále z potřeb dítěte, definice mateřské a otcovské lásky. Tuto hypotézu podporují i výsledky zahraničního výzkumu, které porovnávají život dětí v různém porozvodovém uspořádání. Následně práce pojednává o mediaci jako o vhodné možnosti pomoci rodičům dospět k takovému řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným stranám sporu. Na závěr jsou uvedeny případové studie.
|
host ::
RSS.