|
|
Fotografie a její autenticita v kontextu debaty o šíření dezinformací v online prostředí
Cengrová, Michaela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli, kterou sehrávají fotografie v případě šíření dezinformací v online prostředí. Práce pracuje s tezí, že i přes zásadní změny v chápání fotografie a její důvěryhodnosti, ke kterým dochází spolu s přechodem z její analogové formy do digitální podoby, si i nadále zachovává status autentického média. Z tohoto důvodu se fotografie stává velmi silným nástrojem pro šíření dezinformací. Práce se bude v teoretické rovině zabývat především předpokladem objektivity fotografie, její dokumentární hodnoty a diváckého očekávání autenticity. Zdůrazněna bude úloha kontextu, který má pro pochopení fotografického sdělení zásadní význam. Stejně tak práce vymezí a definuje základní pojmy, které se týkají dezinformací. Představeny budou strategie využívané při šíření dezinformací za pomoci fotografií. V praktické části diplomové práce budou analyzována konkrétní dezinformační fotografická sdělení. Představeny budou také možnosti, jak ověřovat autenticitu konkrétních fotografických zobrazení. Klíčová slova: fotografie, autenticita, dezinformace, hoax, fake news, online prostředí, manipulace
|
|
|
"Too cool to pretend to care"
Vinklárková, Tereza ; Remešová, Anna (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Cílem projektu je zachycení konzumního přístupu společnosti, kultury mileniálů, fake news, a zároveň planetární a celospolečenské změny. Předkládá stylizovanou post-ironickou výpověď poněkud narcistních mileniálů, jejichž hlavní platformou pro vyjádření se staly sociální sítě, a nutí nás k reflexi mnohosti informací, kterými jsme denně obklopováni, a nutnosti jejich selekce. Zviditelňuje také fenomén popírání existence klimatické změny skrze předkládané absurdní argumenty a fenomén geoinženýringu, cílené lidské intervence do přírodních procesů především za účelem trvalého či alespoň dočasného ochlazení planety.
|
|
|
Tradiční média a boj s tzv. fake news na příkladu BBC, ARD a Rádia Svobodná Evropa
Čáslavská, Veronika ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak se vybraná tradiční média můžou vymezit vůči obrovskému množství dezinformací ve veřejném prostoru. Diplomová práce nejprve analyzuje pojem fake news, přičemž zkoumá rozdílné pojetí tohoto výrazu napříč americkým a anglosaským prostředím. V následujících kapitolách diplomová práce uvádí souvislost mezi důvěrou v média a šířením fake news, nastiňuje psychologické faktory, které šíření fake news ovlivňují a upozorňuje na roli mediální gramotnosti. Následující kapitoly uvádí konkrétní možnosti, jak se tradiční média můžou vůči fake news vymezit, a to například pomocí pomalé žurnalistiky či důkladným ověřováním faktů. Tak se práce dostává ke třem analyzovaným fact-checkingovým oddělením, jež vznikla v rámci zahraničních tradičních médií. Oddělení ARD Faktenfinder, BBC Reality Check a RFE/RL/VOA Polygraph.info, která vznikla mezi lety 2015 až 2017, berou vyvracení fake news a ověřování informací jako samostatný novinářský výstup. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů diplomantka zkoumala, jak tato oddělení fungují, jak definují fake news, jaké mají plány do budoucna či zda aktivně přispívají k rozvoji mediální gramotnosti. Komparativní analýza výpovědí vedoucích těchto oddělení ukázala, že ani jedno z oddělení nemá k dispozici analýzu, která by zkoumala dopad činnosti...
|
|
|
Problematika fake news v současných médiích
Hort, Pavel ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku fake news a s tím související projevy dezinformace v současných, zejména elektronických médiích. Cílem práce je objasnit definici fake news a jejich funkci v kontextu prostředků mediální manipulace a podat komplexní obraz o této problematice. Téma se dotýká také souvisejících pojmů, jakými jsou hoaxy, fámy, městské legendy, konspirační teorie a další. Práce mapuje výskyt fake news zejména v českém prostředí, odhaduje možný dosah falešných zpráv na publikum a popisuje jejich charakteristické znaky. Mezi tyto znaky patří titulky ve formě tzv. clickbaitu, důraz na emoce, manipulace pomocí lexikálních prostředků a invektivu, zavádějící nebo zcela neuvedené zdroje (a s nimi související zdánlivé autority) a konstrukce reality pomocí obrazových materiálů. Dalším záměrem této práce je nastínit problémy, které se fake news dotýkají. Patří sem narušení novinářské etiky, vzrůstající nedůvěra v tradiční média, možné ovlivňování politických preferencí, porušování legislativy či personalizace obsahu. Výzkum je založený na analýze reprezentativního vzorku fake news, jejich komparaci či na orientačním průzkumu veřejného mínění. Práce se závěrem také snaží navrhnout řešení, jak se lze proti fake news bránit a tím zamezit jejich možné manipulaci.
|
|
| |
|
|
Hranice svobody projevu na sociálních sítích
Navrátilová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Tato práce pojednává o hranicích svobody projevu na sociálních sítích, které jsou v dnešní době významným prostředkem komunikace. S jejich rostoucím společenským významem se rozmáhá také nežádoucí chování, s nímž se můžeme na sociálních sítích setkat, proto je vhodné se touto problematikou zabývat. Ostatně některé státy už kroky vedoucí k regulaci obsahu na sociálních sítích podnikají. První kapitola se věnuje svobodě projevu obecně. Je zde zdůrazněna její úloha v demokratické společnosti a zároveň popsány limity, kterými může být svoboda projevu omezena. Druhá kapitola už pojednává přímo o sociálních sítích, konkrétně o Facebooku a Twitteru. Na jejím začátku jsou vymezeny znaky digitálních médií, mezi které sociálních sítě řadíme. Následně jsou popsána jednotlivá pravidla těchto sociálních sítí. Příklady nežádoucího chování na sociálních sítích jsou analyzovány ve třetí kapitole, která se věnuje zásahům do osobnostních práv, hate speech, pornografii, násilí a dezinformacím na sociálních sítích, tedy fenoménům, které se do střetu se svobodou projevu mohou dostat. Tyto jevy jsou popsány v souvislosti s pravidly jednotlivých sociálních sítích a také právním řádem České republiky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zabývá vnitřní a vnější regulací sociálních sítí. Jsou zde nastíněny...
|
|
|
Způsoby vyhodnocovnání důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů čerstvě dospělými a zvyklosti při jejich užívání
Křížek, Martin ; Šťastná, Lucie (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přístupu mladých lidí ke konzumaci mediálního zpravodajství. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem čerstvě plnoletí uživatelé vyhodnocují důvěryhodnost zpravodajských zdrojů v médiích. V úvodní (teoretické) části práce vysvětluje postavení médií v informační době a s tím související proměny zpravodajství. Pokračuje osvětlením potřeby mediální gramotnosti a přibližuje způsob jejího rozvoje pomocí mediální výchovy. Teoretickou část zakončuje přehled nejdůležitějších dat z nedávných výzkumů, které se tématu užívání médií mladými lidmi dotýkají. Druhá část sestává z kvalitativního výzkumu, který je inspirován výzkumným designem zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999). Sběr dat probíhal pomocí 21 hloubkových rozhovorů mezi 18- a 19letými českými občany. Pomocí otevřeného kódování vznikl materiál, který byl následně analyzován a jeho výsledek interpretován skrze metodu konstantní komparace. Výsledkem výzkumu je vytvoření čtyř typologických skupin uživatelů podle jejich způsobu práce se zpravodajskými zdroji v médiích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.