|
|
Limity dokazování v trestním řízení
Tretera, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Limity dokazování v trestním řízení Abstrakt Rigorózní práce se věnuje otázkám limitů použitelnosti jednotlivých důkazních prostředků v trestním řízení, zejména co do zákonnosti jejich vyhledávání a provádění. Tyto limity jsou úzce navázány na jednotlivé základní zásady trestního řízení, neboť z nich vycházejí a jsou jimi poměřovány v soudní praxi. Práce vychází z české zákonné úpravy dokazování v trestním řádu, z judikatury soudů obecných i soudu Ústavního a v neposlední řadě z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který často posuzuje, zda důkazní prostředky, které byly v trestním řízení použity, neporušují právo obviněného na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce obsahuje otázky de lege ferenda, a to stran právní úpravy vyhledávání a provádění jednotlivých důkazních prostředků v trestním řádu, a odpovídá na výzkumné otázky spojené s dokazováním. První kapitoly práce jsou věnovány teoretickému základu dokazování a nejvýznamnější judikatuře vztahující se k otázkám základních zásad dokazování a procesu dokazování podle jednotlivých okruhů otázek, které je třeba v trestním řízení dokazovat. V následujících kapitolách je věnována pozornost otázkám praxe. Jedná se o opatřování jednotlivých důkazních prostředků stranami trestního řízení, rozsah...
|
|
|
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení
Dostálová, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá soudním znalectvím a zaměřuje se na aktuální stav subjektů vykonávajících znaleckou činnost v České republice. Jejím cílem je především empiricky dokázat, že je počet znalců nedostatečný. V práci je pozornost věnována také možným problémům, které mohou v souvislosti s absencí znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů vzniknout nejen v praxi, ale i v samotném soudním řízení. Pro komplexní zjištění stavu znaleckých subjektů jsou v práci využity analytické, normativní a empirické přístupy vědeckého výzkumu za použití především statické metody a kvalitativních rozhovorů. Odliv soudních znalců je dlouhodobým fenoménem. Aktuální počty znalců jsou nejnižší za posledních 20 let. V seznamu znalců se zároveň vyskytují obory a odvětví, ve kterých není zapsán žádný znalecký subjekt. Jejich absence se projevuje např. v nutnosti častějšího využívání soudních znalců ad hoc, která ale může být problematická. Negativně dopadá na právo na spravedlivý proces, konkrétně na tzv. "rovnost zbraní", jelikož osoby vykonávající jednorázovou znaleckou činnost mohou přibrat pouze orgány veřejné moci. Problémem je i narušení profesionalizace znalectví, jelikož znalci ad hoc nemusí splňovat všechny podmínky, které jsou kladeny na osoby zapsané v...
|
|
|
Ústavní limity trestního řízení
Kořínek, Štěpán ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nese téma "Ústavní limity trestního řízení" jako esenciální stavební kameny procesu vyvozování trestní odpovědnosti. Za zásadní středobod tohoto tématu je přitom považováno právo na spravedlivý proces. V rovině institucionální garance jeho zachování a prosazování se ve významné míře podílí Evropský soud pro lidská práva skrze svoji judikaturu. Práce je rozčleněna do třech ústředních kapitol, které se dále člení na jednotlivé podkapitoly. První kapitola se věnuje základní charakteristice ústavních limitů trestního řízení, zejména z pohledu jejich pramenů a institucionálního zázemí. Druhá kapitola se zaobírá dílčími aspekty práva na spravedlivý proces. Tato kapitola je přitom nejobsáhlejší, neboť subsumuje jednotlivé komponenty řadící se pod pojem spravedlivý proces. Třetí kapitola je věnována perspektivám ústavních limitů trestního řízení, zejména v rovině rekodifikace trestního práva procesního v podmínkách ČR a v souvislosti s možnou podobou nového trestního řádu. Primární cíl uvedené práce spočívá v předložení a prozkoumání hlubšího schématu práva na spravedlivý proces s poukazem na vzájemné souvislosti mezi jednotlivými součástmi. Vedle obecné charakteristiky jeho dílčích prvků by práce měla reflektovat i vybrané zvláštnosti a specifičnosti individuálních aspektů práva na...
|
|
|
Limity zásahů do ústavně zaručených práv a svobod v trestním řízení
Doležalová, Dominika ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Limity zásahů do ústavně zaručených práv a svobod v trestním řízení Abstrakt Předkládaná práce se zabývá pro trestní právo procesní elementární otázkou, a to limity zásahů do ústavně zaručených práv a svobod v trestním řízení. Právní úprava trestního řízení v České republice jakožto demokratickém právním státě musí při zachování nástrojů pro efektivní potírání kriminality obsahovat takové záruky spravedlivého trestního procesu, aby bylo v daném řízení dbáno plné ochrany práv a svobod osob, proti nimž se trestní řízení vede. S ohledem na stále se zvyšující standard ochrany základních práv a svobod a na druhé straně na zvyšující se sofistikovanost pachatelů trestné činnosti, která jde ruku v ruce s globalizací a enormním vývojem moderních technologií, je taková úloha pro zákonodárce nanejvýš obtížná, což překládaná práce podrobněji analyzuje. V poslední době se s ohledem na vývoj judikatury českých soudů ukázaly mezery právní úpravy trestního řízení mimo jiné v oblasti dokazování a dále poté v dílčí související oblasti, a to v problematice odposlechu. Z tohoto důvodu práce pojednává v první z celkem v pěti kapitol nejprve o zakotvení práva na spravedlivý proces v právním řádu České republiky, kde jsou akcentovány mezinárodněprávní garance, ale i záruky na ústavněprávní a zákonné úrovni. Dále je v kapitole...
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
|
|
Zásada kontradiktornosti a její uplatnění v trestním řízení
Zukalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada kontradiktornosti trestního řízení a způsob, jakým je v současné době uplatňována. Práce se skládá z šesti základních kapitol. Po stručném úvodu v první kapitole se kapitola druhá zaměřuje na koncept kontradiktorního trestního řízení v soudobé teorii a představuje možné přístupy k tomu, co kontradiktornost trestního řízení je nebo by měla být. Zároveň se dotýká terminologického problému, který spočívá v překladu anglického výrazu adversarial proceedings vyskytujícího se v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který pojem kontradiktorního trestního řízení ve smyslu, v jakém je používán v této práci, vyložil. Tento anglický výraz je v originálním znění problematický, neboť může vést k záměně adverzárního trestního řízení typického pro země s angloamerickou právní kulturou a kontradiktorního řízení, které definoval právě Evropský soud pro lidská práva a které může být (a ve skutečnosti je) uplatňováno v rámci trestního řízení jak v zemích s angloamerickou, tak v zemích s kontinentální právní kulturou. Třetí kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První dvě se zabývají vývojem adverzárního a inkvizičního (inkvizičně-obžalovacího) modelu trestního řízení a tím, co tyto dva základní modely trestního řízení mají společného, nebo v čem se naopak liší. Třetí...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
host ::
RSS.