|
|
Evropský zatýkací rozkaz ve světle principu vzájemné důvěry a ochrany základních práv EU
Martínková, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz ve světle principu vzájemné důvěry a ochrany základních práv EU Abstrakt Evropský zatýkací rozkaz (EZR) je jedním z předních nástrojů vzájemného uznávání ve věcech trestních. Oproti klasickému systému extradice přináší nové prvky, které zjednodušují a zrychlují předávání osob do jiných členských států. Za efektivním fungováním systému stojí princip vzájemné důvěry, na kterém je systém postaven. Vzájemná důvěra však nemůže být slepá a jedním z limitů, na které fungování EZR naráží, je ochrana základních práv. Práce hledá odpovědi na otázky, jakou funkci oba principy v rámci EZR mají, jak se vyvažují a k jakému vývoji v této oblasti došlo. Za tímto účelem se práce nejdříve věnuje vývoji justiční spolupráce ve věcech trestních. Druhá část se zaměřuje na princip vzájemné důvěry, který je klíčový pro fungování vzájemného uznávání a s tím i EZR, ale přesto není v právu EU jasně vymezen. Třetí kapitola se věnuje ochraně základních práv v EU a ukazuje, jak garance základních práv ovlivňuje míru vzájemné důvěry mezi státy. V případě EZR nedostatek ochrany základních práv vede ke snížené vůli členských států vykonávat EZR a předávat osoby do jiných členských států. Důsledkem snížené ochrany základních práv je snížená vzájemná důvěra mezi státy a s tím i snížená efektivita systému. Zatímco...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Havlová, Helena ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této práce je sjednotit poznatky o přínosu evropského zatýkacího rozkazu do justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, poukázat na rozdílnost mezi procesem vydávání a předávání a zpřehlednit implementaci Rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy 2002/584/JVV do právního řádu České republiky a některých jiných členských států.Práce je složena ze čtyř kapitol.V první kapitole jsem se zaměřila na vývoj justiční spolupráce v rámci Evropské unie. Druhá kapitola je věnována srovnání klasického extradičního řízení a řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu. V třetí kapitole je rozebráno Rámcové rozhodnutí 2002/584/JVV, jeho principy, vztah k jiným právním nástrojům a jeho implementace do členských států Evropské unie, především do právního řádu Belgického království. Implementace Rámcového rozhodnutí do právního řádu České republiky je v rámci této kapitoly rozebrána samostatně v souvislosti s problémy, které přinesla na ústavněprávní úrovni. Rozebrán bude rovněž nález Ústavního soudu České republiky týkající se této transpozice. Poslední čtvrtá kapitola pak obsahuje návod, jak má příslušný justiční orgán České republiky vyplňovat formulář evropského zatýkacího rozkazu.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Test oboustranné trestnosti podle evropského zatýkacího rozkazu v kontextu stíhání katalánských politiků.
Khinová, Gabriela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou testu oboustranné trestnosti dle evropského zatýkacího rozkazu. Cílem diplomové práce je analyzovat způsob uplatňování testu oboustranné trestnosti mezi členskými státy Evropské unie v rámci předávání osob, přičemž se diplomová práce soustředí na evropské zatýkací rozkazy vydané na katalánské politiky v souvislosti s konáním referenda o nezávislosti Katalánska na Španělském království a na ně navazující rozhodnutí belgického a německého soudu. Diplomová práce je rozčleněna do sedmi částí. První část blíže představuje test oboustranné trestnosti, včetně metod interpretace či problematických aspektů. V druhé části je uvedeno shrnutí dlouholeté geneze justiční spolupráce v trestních věcech na evropské úrovni vedoucí až k přijetí úpravy evropského zatýkacího rozkazu, což umožní hlubší pochopení přetrvávající vůle stále aplikovat test oboustranné trestnosti. Následující část rozebírá samotnou úpravu evropského zatýkacího rozkazu. Samozřejmostí je také představení judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se testu oboustranné trestnosti. Jelikož je diplomová práce zasazena do kontextu katalánské krize, čtvrtá část poukazuje na klíčové momenty, přijaté právní akty a jednání hlavních protagonistů celé kauzy, jež vedly nejen k vytvoření katalánské...
|
|
|
Justiční a policejní spolupráce v Evropské unii
Coufalová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
V souvislosti s postupující integrací Evropské unie a užší spoluprací členských států v oblasti trestního práva procesního jsou v současné době jak orgány činné v trestním řízení, tak další osoby na trestním řízení zúčastněné, vystaveny řadě nově nastolených výzev a dosud nezodpovězených otázek. V posledních několika letech na půdě Evropské unie vzniklo mnoho nových institucí a byla přijata řada právních nástrojů, které mají přímý vliv na spolupráci mezi justičními a policejními orgány jednotlivých zemí. V návaznosti na nově vznikající druhy kriminality a celkově provázanější spolupráci pachatelů závažné trestné činnosti, se příslušné orgány na unijní i na národní úrovni setkávají se situacemi, které zatím nebyly řešeny buď vůbec, nebo které jsou zatím upraveny pouze teoretickými normami, dosud neuvedenými do praxe. Vzhledem k různorodosti a četnosti právních nástrojů a institucí, které zasahují do trestněprávní sféry, aniž by v mnoha případech byla jakkoliv upravena jejich vzájemná kooperace či vyřešena otázka aplikační přednosti, považuje autorka této práce za účelné představit odborné veřejnosti ucelený pohled na danou problematiku a definovat a shrnout všechny podstatné právní nástroje a instituce, které se danou problematikou na půdě Evropské unie zabývají. Autorka v této práci čerpá ze své...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bratský, Petr ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat rámcové rozhodnutí ze dne 13. ervna o evropském zatýkacím rozkazu a postupech p edávání mezi lenskými státy (2002/584/SVV) a jeho p isp ní k vytvo ení nového zjednodu eného a efektivního systému vydávání mezi lenskými státy Evropské unie. Práce v úvodu pojednává o historickém vývoji mezinárodní justi ní spolupráce v trestních v cech a ízení o vydání, abychom pochopili pot ebu nového e ení pro stíhání nových forem organizovaného p íhrani ního zlo inu v Evropské unii, které p ineslo zavedení zásady volného pohybu osob a zru ení kontrol na vnit ních hranicích dle Schengenských dohod. V rámci mého výzkumu se zam íme na základní zásady, na nich je zalo en evropský zatýkací rozkaz, na jeho praktické uplat ování justi ními orgány v lenských státech a na hlavní problematické okruhy, kterým ka dodenní justi ní praxe p i postupu p edávání v dne ní dob elí. ást práce je v nována té e ení problematických aspekt evropského zatýkacího rozkazu nejen na státní, ale i na úrovni unijní. Dal í ást mého výzkumu je rovn v nována provedení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu do eského právního ádu a rozhodnutí ústavních soud ve vybraných lenských státech, které se implementace rámcového rozhodnutí týkaly. Práce se skládá z devíti kapitol. První a druhá kapitola jsou...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Havlová, Helena ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této práce je sjednotit poznatky o přínosu evropského zatýkacího rozkazu do justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, poukázat na rozdílnost mezi procesem vydávání a předávání a zpřehlednit implementaci Rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy 2002/584/JVV do právního řádu České republiky a některých jiných členských států.Práce je složena ze čtyř kapitol.V první kapitole jsem se zaměřila na vývoj justiční spolupráce v rámci Evropské unie. Druhá kapitola je věnována srovnání klasického extradičního řízení a řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu. V třetí kapitole je rozebráno Rámcové rozhodnutí 2002/584/JVV, jeho principy, vztah k jiným právním nástrojům a jeho implementace do členských států Evropské unie, především do právního řádu Belgického království. Implementace Rámcového rozhodnutí do právního řádu České republiky je v rámci této kapitoly rozebrána samostatně v souvislosti s problémy, které přinesla na ústavněprávní úrovni. Rozebrán bude rovněž nález Ústavního soudu České republiky týkající se této transpozice. Poslední čtvrtá kapitola pak obsahuje návod, jak má příslušný justiční orgán České republiky vyplňovat formulář evropského zatýkacího rozkazu.
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz a jeho implementace v České republice
Cibulková, Kristýna ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá problematikou evropského zatýkacího rozkazu, konkrétně jeho implementací v České republice. Nejprve nabízí přehled rozdílů mezi instituty evropského zatýkacího rozkazu a extradice v mezinárodním právu. Následně stručně analyzuje proces implementace evropského zatýkacího rozkazu do českého právního řádu, spojený s rozhodnutím Ústavního soudu ČR v této věci. Nakonec práce analyzuje data sebraná Evropskou unií od jejích členských států v otázce praktické aplikace evropského zatýkacího rozkazu a jeho efektivity.
|
|
|
Právní úprava extradice
Krečová, Ivana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je kromě právního vymezení extradice také zodpovězení otázky, zda nahrazení klasického extradičního řízení v rámci Evropské unie evropským zatýkacím rozkazem bylo úspěšné a jaký je jeho trend od zavedení. Práce se také zabývá změnou role Eurojustu, kterou přinesla Lisabonská smlouva. V teoretické části se práce zaměřuje na historický vývoj extradice v rámci mezinárodní justiční spolupráce, vysvětlení základních pojmů a právní úpravu extradice. Je zde popsán vývoj extradice v rámci Rady Evropy a EU a také komparace EZR s klasickou extradicí. Praktická část se poté věnuje analýze jednotlivých soudních rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jakožto ukázky fungování extradice a evropského zatýkacího rozkazu v praxi.
|
host ::
RSS.