|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv endokrinních disruptorů na expresi a aktivitu cytochromů P450 2B v modelovém organismu potkana
Měkotová, Barbora ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Levová, Kateřina (oponent)
Endokrinní disruptory jsou látky, které interferují s přirozenými hormony a jsou tak odpovědné za funkční změny, které mohou vézt k poškození endokrinního systému. Jejich přítomnost v životním prostředí je spojována s řadou onemocnění, jejichž rozsah je těžko předvídatelný. Jako endokrinní disruptory vystupuje široké spektrum látek exogenního i endogenního původu. Mezi významné exogenní disruptory patří benzo[a]pyren (BaP) a 17α- ethinylestradiol (EE2), jako endogenní endokrinní disruptor se může chovat ženský pohlavní hormon 17β-estradiol (E2). V rámci této práce je studován vliv těchto tří látek a jejich kombinací na expresi a aktivitu biotransformačních enzymů cytochromů P450 z podrodiny 2B v játrech potkanů in vivo. Pomocí kvantitativní PCR byla stanovena genová exprese, míra exprese samotného proteinu byla sledována prostřednictvím metody Western blot a následné imunodetekce. Výsledky ukazují, že po premedikaci BaP se exprese CYP2B téměř nemění, zatímco estrogenní látky, E2, EE2, jejich vzájemná kombinace i kombinace s BaP, expresi výrazně snižují. V jaterních mikrosomech potkanů byla pomocí markerového substrátu 7- pentoxyresorufinu měřena také enzymová aktivita CYP2B. EE2, E2 a jejich kombinace snižují aktivitu CYP2B, BaP naopak výrazně zvyšuje O-dealkylaci 7-pentoxyresorufinu (PROD), a to...
|
|
|
Indukovaná RNAi proti esenciálním genům metabolismu dusíku jako nástroj pro kontrolu GM rostlin
Kobercová, Eliška ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Jednou z obav při pěstování geneticky modifikovaných (GM) rostlin je nebezpečí jejich nekontrolovaného šíření. Možným nástrojem pro jejich kontrolu by teoreticky mohla být indukovaná RNA interference proti některému z životně důležitých genů. Po aplikaci indukční látky by došlo k umlčování exprese tohoto esenciálního genu a tím i k usmrcení GM rostliny rozšířené mimo vyhrazenou kultivační plochu. Pro testování této strategie a indukci umlčování byly v této práci zvoleny geny pro dva klíčové enzymy dusíkového metabolismu, glutamátsyntázu (GOGAT) a glutaminsyntetázu (GS). GS zpracovává amonné ionty do podoby glutaminu, GOGAT pak přenáší amidovou skupinu z glutaminu na 2-oxoglutarát za vzniku dvou glutamátů. GS a GOGAT jsou hlavní cestou na zpracování amonných iontů, které mohou být ve zvýšené míře pro rostliny toxické a blokování jejich fixace při fotorespiraci vede k silné inhibici fotosyntézy. Cílem této práce bylo popsat projevy umlčování genů pro GOGAT a GS u modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Pro umlčování byly připraveny vlásenkové konstrukty pod konstitutivním nebo pod estradiolem-indukovatelným promotorem. U vybraných transformantů nesoucích vlásenku proti GOGAT byly při aplikaci estradiolu v in vitro podmínkách pozorovány projevy umlčování tohoto genu projevující se jako chloróza a...
|
|
|
Reverze pohlaví u ještěra s genotypově určeným pohlavím (Squamata: Acrodonta: Pogona vitticeps)
Ehl, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Určení pohlaví u plazů je napříč jejich skupinami velice rozmanitou záležitostí. Setkáváme se zde jak s teplotně určeným pohlavím, tak s genotypově určeným pohlavím a s mnoha nezávislými přechody mezi nimi. Je to skupina vhodná ke studiu evoluce determinace pohlaví, pohlavních chromozomů a pohlavně determinačních genů. V nedávné době začaly být u plazů hlášeny občasné reverze pohlaví způsobené hormonálně či extrémní inkubační teplotou. U akrodontního ještěra Pogona vitticeps byla ohlášena reverze pohlaví za pomoci vysokých teplot. Naším cílem bylo experiment zopakovat především vzhledem k nedostatečnosti některých metod potvrzení reverze. Také bylo v plánu, celý experiment rozšířit o hormonální reverzi, studium perzistence reverze do dospělosti a plodnosti revertovaných jedinců. Podařilo se nám reverzi pohlaví způsobenou vysokou inkubační teplotou věrohodně prokázat za pomoci histologického vyšetření gonád. Také hormonální indukce reverze pohlaví se ukázala jako účinná. Do jednoho roku odchovaní jedinci s nesouhlasným fenotypovým a genotypovým pohlavím, stvrzují stálost této reverze. Naše výsledky se shodují s recentní prací zabývající též reverzí u tohoto ještěra. Zdá se tedy, že reverze pohlaví může být u plazů plně funkční záležitostí a její bližší studie, by mohla přispět k pochopení evoluce...
|
|
|
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...
|
|
|
Studium alternativních sestřihových forem estrogenního receptoru alfa v buněčných liniích karcinomu prsu
Lhota, Filip ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent)
Filip Lhota: Studium alternativních sestřihových forem estrogenního receptoru alfa v buněčných liniích karcinomu prsu Abstrakt: Estrogenní receptor α (ER-α) je transkripční faktor zodpovědný za zprostředkování účinků svého přirozeného ligandu 17-β-estradiolu (E2), který je spolu s progesteronem hlavním hormonem ovlivňujícím proliferaci mamárních epiteliálních buněk a i většiny maligních buněk karcinomu prsu. Vedle hlavního genového produktu obsahujícího osm kódujících exonů je ER-α exprimován řadou kvalitativně i kvantitativně odlišných variant vznikajících alternativním sestřihem v rámci posttranskripčních úprav primárního transkriptu. Řada z těchto alternativních izoforem byla funkčně charakterizována, nicméně jejich konkrétní podíl na výsledné aktivitě ER-α v kontextu všech aktuálně přítomných variant není zcela objasněn. Funkční charakterizace konkrétních alternativních forem ER-α a stanovení jejich podílu na celkové aktivitě ER-α je spolu s pochopením mechanizmů, které regulují jejich vznik, důležitým poznatkem pro možné ovlivnění ER-α v rámci protinádorové terapie. Tato práce se zabývá studiem vlivu alternativních sestřihových variant ER-α na růstové vlastnosti klonů buněk modelových linií v závislosti na kultivačních podmínkách a stimulaci E2, respektive tamoxifenem. Pro tento účel byl vytvořen...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.