|
|
Nord Stream 2: In accordance with the EU's Energy security strategy?
Jančík, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na energetickou bezpečnost Evropské unie z pohledu dodávek zemního plynu do EU. Závislost na dovozu zemního plynu je jednou z klíčových otázek pro energetickou bezpečnost EU. Jedním z nástrojů EU pro vyřešení této otázky je diverzifikace dodavatelů a hledání nových energetických zdrojů pro zajištění chodu evropské ekonomiky. Cílem energetické strategie Evropské unie je také snížit závislost na jednom dodavateli, kterým je v tomto případě Rusko. Ve světle událostí z posledních let, kdy byly dodávky zemního plynu z Ruska několikrát přerušeny, zejména kvůli dění na Ukrajině, následné ruské agresi na východě Ukrajiny a anexi ukrajinského Krymu, hledá EU vhodnější alternativu. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, jak se v tomto světle jeví projekt plynovodu Nord Stream 2, který rozšíří přímý dovoz zemního plynu z Ruska do Německa. Ten tak obejde Ukrajinu a bude mít dopad na další země střední a východní Evropy. Práce zkoumá projekt z pohledu konceptu energetické bezpečnosti a srovnává alternativy v jižním plynovém koridoru, nebo možnosti dovozu zkapalněného zemního plynu LNG. Kromě pohledu skrz rámec energetické bezpečnosti, se práce snaží nahlédnout na celý fenomén z pohledu geopolitiky a bere tak v potaz širší mocenské zájmy Ruska, Evropské unie, ale také Spojených států...
|
|
|
Energy policy of EU - relations with Russia
Gerendová, Laura ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Evropská unie nedisponuje dostatečnými energetickými zásobami, které by dokázaly pokrýt stále narůstající spotřebu energií v Evropě, a tak je vysoce závislá na importech energetických surovin ze zahraničí. Nejvýznamnějším dodavatelem energií do EU je Rusko, které dováží především ropu a zemní plyn, ale vysoká energetická závislost EU na Rusku ohrožuje energetickou bezpečnost EU. Rusko je naopak silně závislé na evropských energetických trzích. Bakalářská práce si klade za cíl na základě analýzy vývoje situace v oblasti energetické politiky zhodnotit vztahy mezi EU a Ruskem, míru vzájemné závislosti EU a Ruska, dále nastínit možnosti diverzifikace obchodních vztahů a distribučních cest mezi těmito aktéry a z toho související dopady na ekonomiku. EU by měla pracovat na sjednocení vystupování jednotlivých států vůči Rusku, což by jí vylepšilo vyjednávací pozici.
|
|
|
Actorness of the European Union in the field of global energy policy: the case of Nabucco pipeline project
Černická, Lucia ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cieľom predkladanej práce je zhodnotiť postavenie Európskej únie na poli globálnej energetickej politiky na základe prípadu plánovanej výstavby plynovodu Nabucco. Pre tento účel bol zvolený koncept aktérstva, ktorý reaguje na nejasné postavenie EÚ, ako entity sui generis, v medzinárodných vzťahoch. Práca sa opiera o spracovanie konceptu Brattbergom a Rhinardom, ktorí špecifikujú viacero premenných, na základe ktorých je možné posúdiť mieru aktérstva, t.j. schopnosť vplyvne pôsobiť vo svetovej politike. Práca sa bližšie zameriava na analýzu konkrétnej premennej - vertikálnej konzistencie, ktorá je v akademickej sfére považovaná za významný a často krát nedostatočný prvok jednotného prístupu - pre efektívnejšiu spoločnú politiku je potrebná vnútorná jednota. Práca komparuje energetické politiky viacerých členských štátov s energetickou politikou EÚ ako celku. Z dôvodu nedostatočného rozpracovania vertikálnej konzistencie v odbornej literatúre je skonštruovaný vlastný analytický rámec so štyrmi faktormi: kompetencie EÚ v oblasti energetiky, finančná politika, verbálna rovina a osobné politické vzťahy krajín. Členské štáty, ktoré s projektom súhlasili vykazovali vyššiu mieru konzistenciu, ako tie čo ho odmietali. Za najzásadnejší faktor práca označuje osobné politické vzťahy krajín s tretími štátmi, od...
|
|
|
Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti
Juříčková, Romana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti se zabývá stavbou nového plynovodu, který má propojit Rusko přímo se západoevropskými zeměmi bez participace tranzitních zemí na přepravě zemního plynu. Nejdříve práce přiblíží evropskou energetickou politiku, která v poslední době reaguje na narůstající spotřebu zemního plynu v Evropě a závislost na Rusku v dodávkách plynu. Dále popíše možnosti diverzifikace zdrojů a rozšiřování stávajících či budování nových transportních tras. Druhým hlavním tématem, se kterým souvisí vývoj evropské energetické bezpečnosti, je projekt Nord Stream. Práce podává základní informace o projektu, o jeho vzniku, jeho plánované výstavbě a subjektech, jež se na něm podílejí. Nord Stream může být považován i za kontroverzní projekt a práce objasní důvody proč tomu tak je. V neposlední řadě bude popsán postoj několika evropských zemí, kterých se stavba plynovodu Nord Stream dotýká. Země byly vybrány z hlediska postoje, který vůči Nord Streamu, zastávají. Text se zaměří na postoj Ruska a Německa jako zemí, jež projekt uvedly v život, prosazují ho a je pro ně výhodný, poté na postoj Polska jako tranzitní země, která výstavbu odmítá z důvodu oslabení její pozice, a nakonec postoj Pobaltských republik jako států, které proti výstavbě plynovodu měly rovněž...
|
|
|
Energetická politika EU vůči regionu Kaspického moře
Aulická, Michala ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Buryan, Šimon (oponent)
Zajištění spolehlivého přístupu k energetickým zdrojům je hlavním faktorem prosperity. Stále narůstající poptávka po energetických surovinách a růst populace vyvolává nejistoty energetické a ekonomické bezpečnosti. Evropská unie má svých vlastních nalezišť energetických surovin velmi málo, proto musí z velké míry fosilní paliva dovážet. Ruská federace se stala klíčovým partnerem v zajišťování dodávek ropy a zemního plynu a s touto znatelnou závislostí na Rusku se objevují ale i s ní spojená bezpečnostní rizika vedoucí k energetické nestabilitě. Evropská unie se svými aktivitami snaží tuto závislost eliminovat a diverzifikovat dodavatele a tranzitní trasy. Region Kaspické moře může pro Evropskou unii znamenat určitou alternativu pro zajišťování dodávek ropy a zemního plynu. Stěžejní částí práce bude analýza ekonomické využitelnosti a energetického potenciálu regionu Kaspického moře a dále bude zhodnocena aktivita EU vůči tomuto regionu s cílem vytvoření nových tranzitních tras mimo ruské území a tím eliminovat závislost EU na Ruské federaci a s ní spojená rizika.
|
|
|
The trends in the EU energy policy in case of oil and natural gas with respect to the economical and geopolitical situation in Ukraine
Vojnová, Katarína ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce je řešena v kontextu přetrvávající krize na Ukrajině, která je významní tranzitní krajina ruského zemného plynu a ropy v EU. Předmětem této diplomové práce je analyzovat tři možné scénáře vývoje energetické politiky EU v oblasti ropy a zemného plynu s ohledem na situaci na Ukrajině. Cílem práce je, na základě analýzy faktů a současné energetické situace EU, dát odpověď na otázku jaké směrování by měla mít energetická politika v oblasti ropy a zemního plynu a do jaké míry je ovlivněná Ukrajinskou krizí. Práce je dělená na dvě časti, kde v první části jsou charakterizovaní hlavní aktéři -Evropská unie, Rusko a Ukrajina. V druhé části jsou analyzované tři možné scénáře vývoje energetické politiky EU. Výsledkem analýzy scénářů a hodnocení faktů je návrh možného řešení energetické situace EU změnou jejího postoje k břidlici a nekonvenční těžbě ropy a zemního plynu.
|
|
|
Identifikace faktorů působících na tržby energetického průmyslu v zemích EU
Melounová, Tereza
Diplomová práce se zabývá tvorbou ekonometrického modelu pro vysvětlova-nou proměnnou Tržby v energetickém průmyslu. Pro tvorbu ekonometrického modelu je použit program Gretl, data pro analýzu byla získána na internetovém serveru Eurostat.eu. Byla použita průřezová data pro rok 2010. Výsledný vícenásobný regresní model je interpretován a zhodnocen. V práci se také nachází literární přehled, který se zabývá zejména vývojem společné politiky v oblasti energetiky v zemích EU, současným stavem v této oblasti a budoucími plány rozvoje. Dále jsou zde uvedeny i zdroje energie, které se nacházejí na území EU a je zde řešena problematika energetické závislosti na ostatních nečlenských zemích.
|
|
|
Energetická politika EU a vztah k Rusku
Jáchymovský, Oliver ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie a jejím vztahem k Ruské federaci. Jejím hlavním cílem je zkoumání, zda je EU schopna jednotného přístupu při tvorbě vnější energetické politiky, především pak směrem k Ruské federaci. První kapitola se zaměřuje na současnou energetickou politiku EU, na realizaci její vnější energetické politiky a na její cíle do budoucna. Ve druhé kapitole se popisuje energetická závislost EU na Ruské federaci, jak teritoriálně, tak podle jednotlivých členských států. Dále se také zabývá právním rámcem vztahů EU a Ruské federace, problémy v těchto vztazích a také popisuje možnosti snížení energetické závislosti EU na Ruské federaci. V poslední kapitole jsou popsány současné projekty vedoucí ke snížení energetické závislosti EU na Ruské federaci a tato kapitola také řeší schopnost realizace těchto projektů.
|
|
|
Jaderná energie a energetická bezpečnost EU
Ryzhenko, Maksym ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice budoucího vývoje jaderné energetiky v unijním prostoru a jejímu zakomponování do současné energetické politiky EU. Práce se dále zaměřuje na podrobné zkoumání Energetické politiky EU z hlediska energetické bezpečnosti členských států a v průběhu celého textu se zabývá rolí jaderné energetiky jako určujícího faktoru zajištění této bezpečnosti. Práce je rozdělena do dvou částí -- teoretickou (kapitola první) a výzkumnou (kapitola druhá a třetí). První kapitola této práce je věnována aktuálním teoretickým přístupům k otázce zajišťování energetické bezpečnosti. Veškera problematika energetické bezpečnosti je pak v závěrečné části první kapitoly zkoumána ve smyslu jejího začlenění do všezahrnující energetické politiky EU. Druhá kapitola poskytuje analýzu současné energetické situace Evropské unie jako celku a v jednotlivých členských státech. Veškeré získané poznatky jsou aplikovány s důrazem na postavení jaderné energie v energetickém mixu. Závěrečná třetí kapitola shrnuje aktuální trendy vývoje jaderné energetiky v rámci EU. Jsou zde rovněž rozebrány průzkumy veřejného mínění a oblasti vládních zásahů v jaderné energetice.
|
|
|
Energetická politika EU v kontextu českého předsednictví
Hubová, Tereza ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Energetická politika je jednou z nejdůležitějších politik ať už na úrovni jednotlivých států nebo Evropské unie jako celku. Téměř žádný evropský stát nemá dostatek vlastních zdrojů energetických surovin jako je ropa nebo zemní plyn a musí zajistit dodávky těchto surovin z jiných zemí. Tento problém řeší i EU, která se snaží zajistit bezpečné dodávky energií pro své členské státy. Členské státy mohou ovlivňovat politiky EU prostřednictvím výkonu předsednictví v Radě EU. První část práce je zaměřena na energetickou politiku EU a zahrnuje její formování od jejího počátku. Druhá část se zabývá obecně institutem předsednictví v Radě EU, jeho základními principy a jeho významem pro národní státy. Závěrečná část analyzuje průběh českého předsednictví se zaměřením na energetiku. Cílem práce je analyzovat priority českého předsednictví v oblasti energetiky a na základě dosažených cílů zhodnotit úspěšnost předsednictví.
|
host ::
RSS.