|
|
Německá energetická politika a obnovitelné zdroje energie - od nacionalizace k pragmatizaci?
Pánková, Barbora ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá německou energetickou politikou a obnovitelnými zdroji energie v období 1990-2012. Zajištění stabilních, pravidelných a nepřerušovaných dodávek energie je jednou z nejdůležitější částí bezpečnosti každého moderního státu. Hlavním cílem této práce je zasazení německé energetické politiky a především politiky obnovitelných zdrojů do určitého rámce využitím teorie Pavlíny Springerové. Tato teorie se týká nacionalizačního a pragmatického přístupu k energetické politice a Springerová tuto teorii formulovala na základě výzkumu energetických politik v Latinské Americe. Na začátku jsou představeny oba přístupy. Dále je prostor věnován energetickému mixu Německa, výhodám a nevýhodám obnovitelných zdrojů pro Německo, energetickým programům a zákonům v letech 1990-2012 a současnému stavu Německa. Poslední kapitola se pokouší objasnit německou energetickou politiku na základě Springerové teorie přístupů k energetické politice.
|
|
|
Implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov v ČR
Hatalová, Michaela ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vondrouš, Daniel (oponent)
Diplomová práce s názvem "Implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov v ČR" je případovou studií aplikace evropského práva v oblasti efektivního využívání energie u koncového uživatele. Jedná se o téma velmi komplexní, jelikož oblast energetiky je z hlediska politiky průřezová, dotýká se širokého spektra aktérů a strategie energetické politiky se formují na různých úrovních vládnutí. Míra souladu těchto strategií pak ovlivňuje úspěšnost transpozice evropského práva na národní úrovni. Česká republika implementovala směrnici do svého právního řádu prostřednictvím novely zákona o hospodaření energií. Nová právní úprava sleduje již existující trend zvyšujících se požadavků na energetický standard budov a rozšiřuje využití jejich certifikace na realitním trhu jakožto nástroj ochrany spotřebitele. Přijetí těchto opatření znamená vzájemnou interakci veřejné a soukromé sféry, kde dochází ke střetu zájmů a hodnot jednotlivých aktérů. Značná míra kontroverze má pak určitý dopad na samotnou úspěšnost implementace.
|
|
|
Přístup EU k jaderné energii v kontextu energetické bezpečnosti 2008-2010: srovnání na příkladu Francie, Německa a Švédska
Rubešová, Alžběta ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problémem jaderné energetiky v EU i členských zemích-Francii, Německu a Švédsku. Jaderná energie vyvolává spoustu otázek a rozporů. Státy se k ní staví rozdílně, což znemožňuje přijetí závazného a jednotného evropského stanoviska. Práce si klade za cíl objasnit, jaké jsou odlišnosti mezi přístupy jednotlivých zemí a co k nim vede. Jedná se o komparaci zasazenou do kontextu evropské energetické bezpečnosti mezi lety 2008 a 2010, tedy do období mezi dvěma evropskými energetickými koncepcemi. Na počátku jsou představeny obě energetické koncepce a přiblížena problematika jaderné energetiky. Poté se autorka zaměřuje na samotnou komparaci tří zemí, přičemž věnuje nejvíce prostoru Francii jako výchozímu subjektu, ke kterému obě další země přirovnává. Z komparace vyplývá, že přestože všechny tři země využívají jaderné energetiky, jejich přístup k ní se velice liší. Rozdílnost je důsledkem několika různých faktorů. Za nejdůležitější jsou považovány energetická bezpečnost země a její surovinová základna, dlouhodobá energetická strategie a ochrana životního prostředí (tedy závazky ke snižování emisí) nebo ekonomická výhodnost a potencionální zisky, které jaderná energetika může přinést. Nesmíme zapomenout ani na význam historické zkušenosti, politické kultury země a informovanosti obyvatel o...
|
|
|
Energetická politika EU a USA - komparace
Petrosyan, Lilit ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Práce ppovádí komparaci energetických politik EU a USA. Porovnává energetické sektory dvou energetických celků a jejich cíle do budoucna. První kapitola určuje východiska pro komparaci energetikých politik obou regionů. Druhá kapitola srovnává energetické potřeby a realizaci energetické politiky v EU a USA. Třetí kapitola popisuje jednotlivé energetické zdroje a jejich význam pro energetiku. Závěrečná kapitola je věnována energetickým strategiím EU a USA.
|
host ::
RSS.