|
|
Rozpoznávání žánru populárních skladeb
Čižmár, Filip ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cieľom práce je zoznámiť sa s princípmi práce so zvukom v programovacom jazyku Python a s problematikou konvolučných neurónových sietí s cieľom tvorby webovej aplikácie schopnej rozpoznávať žáner nahranej skladby. V práci sú opísané princípy strojového učenia so zameraním na konvolučné neurónové siete. Zásadná časť práce je venovaná prieskumu dostupných datasetov pre účely získavania informácií z hudby. Ďalej je opísaný priebeh prípravy vybraného datasetu a transformácie zvukovej informácie do podoby spektrogramov pre učenie konvolučnej neurónovej siete. V rámci práce boli vytvorené dva modely schopné rozpoznávať žáner hudby. Prvý z nich je všeobecný a druhý so zameraním na podžánre elektronickej hudby. Výsledkom je webová aplikácia, ktorá po nahraní skladby zobrazí pravdepodobnosti zaradenia do jednotlivých žánrov.
|
|
|
Šumem proti binaritě - Jak ženy, queer a nebinární osoby využívají elektronickou hudbu a syntezátory jako (ná)stroj emancipace
Pátá, Julia ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato praktická bakalářská práce mapuje souvislosti mezi genderem a produkcí elektronické experimentální hudby, s důrazem na element syntezátorů, v tuzemských podmínkách. Práce dokumentuje, zda a jakým způsobem může elektronická experimentální hudba a syntezátory poskytovat inkluzivnější a přístupnější hudební infrastrukturu v České republice. Zároveň navazuje na oblast, která byla po několik desítek let opomíjená historickým/akademickým bádání a médií, a které se v posledních letech hlavně v souvislosti se zesílením hlasů genderových komunit dostává větší pozornosti. Dosvědčuje tomu například hudební dokument Sestry s tranzistory (2020) režisérky Lisy Rovner. V něm režisérka sleduje průkopnice experimentální elektronické hudby, na jejíž přísunu do značné míry stojí to, co dnes vnímáme jako elektronickou hudbu. Praktickým výstupem práce je série sedmi rozhovorů s osobnostmi pražské a brněnské elektronické scény, které ve své tvorbě zahrnují syntezátory a jsou rozděleny do několika kategorií podle role, které plní v rámci elektronické scény. Rozhovory jsou zpracované formou zinu a jednotlivé texty jsou doprovozeny analogovými fotografiemi. V nich se promítají různé přístupy k průniku genderu a elektronické hudby nebo práce se syntezátory, které ve výsledku komplexně tematizují možnosti reflexe...
|
|
|
Město a taneční kultura: pražská rave scéna - série publicistických rozhovorů
Patočková, Tereza ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Praktická bakalářská práce - Město a taneční kultura: pražská rave scéna - série publicistických rozhovorů, dokumentuje vztah mezi segmentem pražské taneční kultury - rave scénou a městem, jakožto fyzickým prostorem, který ji poskytuje útočiště. Práce hledá způsoby, jak zajistit udržitelnost důležité části scény - rave akcí pod širým nebem, přezdívaným warehouse akce. Právě tyto události jsou nejzranitelnější částí taneční kultury, jelikož jsou závislé na otevřených městských lokacích, kterých s postupující gentrifikací ubývá. Warehouse akce jsou ale ohroženy také postojem městských autorit, jež v mnoha případech rozhodují o tom, zda k těmto událostem městský prostor propůjčí, či nikoliv. Svůj cíl práce naplňuje dokumentací výpovědí respondentů, jež byli do série vybráni na základě svého vztahu k rozebíranému tématu. Rozhovory zprostředkovávají na téma městského prostoru a taneční kultury různé úhly pohledů, které ve výsledku poskytují ucelený obraz o možnostech, jež by mohly vést k zajištění větší udržitelnosti a stability scény v celé její komplexnosti. Teoretická část práce přibližuje historický kontext rave kultury a zároveň jej zasazuje do současného rámce společnosti a městského života.
|
|
|
Rozpoznávání žánru populárních skladeb
Čižmár, Filip ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cieľom práce je zoznámiť sa s princípmi práce so zvukom v programovacom jazyku Python a s problematikou konvolučných neurónových sietí s cieľom tvorby webovej aplikácie schopnej rozpoznávať žáner nahranej skladby. V práci sú opísané princípy strojového učenia so zameraním na konvolučné neurónové siete. Zásadná časť práce je venovaná prieskumu dostupných datasetov pre účely získavania informácií z hudby. Ďalej je opísaný priebeh prípravy vybraného datasetu a transformácie zvukovej informácie do podoby spektrogramov pre učenie konvolučnej neurónovej siete. V rámci práce boli vytvorené dva modely schopné rozpoznávať žáner hudby. Prvý z nich je všeobecný a druhý so zameraním na podžánre elektronickej hudby. Výsledkom je webová aplikácia, ktorá po nahraní skladby zobrazí pravdepodobnosti zaradenia do jednotlivých žánrov.
|
|
|
Konstrukce autenticity Drum and Bassové scény v České Republice z pohledu jejích tvůrců
Valášková, Johanka ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukcí autenticity uvnitř drum and bassové scény v České republice. Práce se zaměřuje na tvůrce této scény tedy DJe, producenty a organizátory akcí. Výzkum se opírá o teorie kulturálních studií, které postihují jednotlivé aspekty vnímání autenticity. Dále je pak čtenář seznámen s vývojem elektronické hudby a se samotným hudebním stylem Drum and bass. V praktické části je popsán kvalitativní výzkum, v rámci něhož bylo provedeno 5 kvalitativních rozhovorů a jehož cílem je zjistit, jak je vnímána autenticita směrem dovnitř scény, týkající se samotných tvůrců a jejich publika, a také směrem ven, tedy kontakt zkoumané scény s veřejností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce autenticity Drum and Bassové scény v České Republice z pohledu jejích tvůrců
Valášková, Johanka ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukcí autenticity uvnitř drum and bassové scény v České republice. Práce se zaměřuje na tvůrce této scény tedy DJe, producenty a organizátory akcí. Výzkum se opírá o teorie kulturálních studií, které postihují jednotlivé aspekty vnímání autenticity. Dále je pak čtenář seznámen s vývojem elektronické hudby a se samotným hudebním stylem Drum and bass. V praktické části je popsán kvalitativní výzkum, v rámci něhož bylo provedeno 5 kvalitativních rozhovorů a jehož cílem je zjistit, jak je vnímána autenticita směrem dovnitř scény, týkající se samotných tvůrců a jejich publika, a také směrem ven, tedy kontakt zkoumané scény s veřejností.
|
|
|
Vliv subkultury techno na politické názory jejích členů: Komparace pražské a berlínské scény
Dytrych, Simon ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o subkultuře techno, přesněji hodnotovou orientaci jednotlivce. Soustředí se přitom na komparaci Berlína a Prahy. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tento vliv existuje a případně ho popsat. metodologické části definuji některé pojmy a krátce zmiňuji několik přístupů ke studiu kultury a subkultur. Rozebírám přístup chicagské školy, birminghamské školy, post subkulturních studií, ale i nejnovější trendy ve studiu pokouším na základě odborných publikací v vztah mezi příslušností k subkultuře a politickou či hodnotovou orientací jednotlivce. Nakonec se zaobírám metodologií, načrtávám svou výzkumnickou části praktické analyzuji provedené rozhovory, na základě kterých se prokazuje, že techno subkultura opravdu může mít souvislost s hodnotovou orientací jednotlivce. Věřím, že práce rozšíří povědomí o růz názorových skupinách ve společnosti.
|
host ::
RSS.