Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Výuková komunikace na konzervatořích a její specifika
Hádková, Petra ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
Název: Výuková komunikace na konzervatořích a její specifika Autor: Mgr. Petra Hádková Katedra: Katedra českého jazyka Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. Konzultant: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. Cílem této práce je popsat výukovou komunikaci na konzervatořích a její specifika. K jejímu popisu uplatňujeme přístup pedagogický, lingvistický a okrajově i muzikologický. Výuková komunikace byla popsána na základě dílčích cílů. První výzkumná část je věnována zkoumání a popisu komunikačních struktur, kdy jsme zjišťovali, jaké typy komunikačních struktur se ve výukové komunikaci vyskytují a které komunikační struktury jsou nejvíce zastoupeny. Druhou výzkumnou část jsme věnovali zkoumání a popisu komunikačních (ilokučních) funkcí, kde nás zajímalo, s jakými záměry učitelé a žáci komunikují a jaká je frekvence funkcí ve výuce. V třetí části se zabýváme humorem ve výukové komunikaci. Zjišťovali jsme, jaké jsou podoby humorných situací, to znamená, proč a čemu se učitelé a žáci smějí, kdo je iniciátorem a příjemcem humoru, zda je humor záměrný či nezáměrný, zda má souvislost s obsahem učiva a rovněž jaká je frekvence humorných situací ve výukové komunikaci. Poslední výzkumná část je věnována hudební komunikaci v hudebně-odborných předmětech. Sběr dat proběhl na šesti konzervatořích v Čechách...
Pedagogická komunikace fotbalových trenérů mládeže
ŠVEC, Martin
Hlavním výzkumným cílem této diplomové práce je zjistit, jestli, popřípadě jak, se liší verbální komunikace fotbalového trenéra mládeže směrem k hráčům u trenérů na ligové úrovni krajské a republikové. Teoretická část práce se zabývá trenérstvím a komunikací. První kapitola věnovaná fotbalovým trenérům mládeže charakterizuje práci tohoto peda- gogického pracovníka. Druhá kapitola přibližuje problematiku verbální, pedagogické a efektivní komunikace. Výzkumná část práce obsahuje výsledky kvantitativního dotaz- níkového šetření. Bylo prokázáno, že komunikace trenérů směrem k hráčům se statisticky významně liší, s ohledem na frekvenci použití příkazů, výčitek, vulgarismů nebo křiku trenéra směrem k hráči po hráčově chybě, přičemž četnost výskytu výše zmíněného je vyšší u trenérů na ligové úrovni krajské.
Výuková komunikace na konzervatořích a její specifika
Hádková, Petra ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
Název: Výuková komunikace na konzervatořích a její specifika Autor: Mgr. Petra Hádková Katedra: Katedra českého jazyka Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. Konzultant: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. Cílem této práce je popsat výukovou komunikaci na konzervatořích a její specifika. K jejímu popisu uplatňujeme přístup pedagogický, lingvistický a okrajově i muzikologický. Výuková komunikace byla popsána na základě dílčích cílů. První výzkumná část je věnována zkoumání a popisu komunikačních struktur, kdy jsme zjišťovali, jaké typy komunikačních struktur se ve výukové komunikaci vyskytují a které komunikační struktury jsou nejvíce zastoupeny. Druhou výzkumnou část jsme věnovali zkoumání a popisu komunikačních (ilokučních) funkcí, kde nás zajímalo, s jakými záměry učitelé a žáci komunikují a jaká je frekvence funkcí ve výuce. V třetí části se zabýváme humorem ve výukové komunikaci. Zjišťovali jsme, jaké jsou podoby humorných situací, to znamená, proč a čemu se učitelé a žáci smějí, kdo je iniciátorem a příjemcem humoru, zda je humor záměrný či nezáměrný, zda má souvislost s obsahem učiva a rovněž jaká je frekvence humorných situací ve výukové komunikaci. Poslední výzkumná část je věnována hudební komunikaci v hudebně-odborných předmětech. Sběr dat proběhl na šesti konzervatořích v Čechách...
Vliv zpětné vazby učitele na motivaci žáků ve vyučování
Mazúchová, Ráchel ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zpětné vazby, již poskytuje učitel ve vyučování žákům na druhém stupni základní školy a v nižších ročnících víceletého gymnázia, a jejím vlivem na motivaci těchto žáků k učení. Zpětná vazba je nazírána z různých úhlů pohledu: jako hodnocení žáků ve vyučování a jako práce s chybou. Práce si dále klade za cíl popsat mechanismus, kterým učitelé poskytují zpětnou vazbu žákům ve škole v mikrorovině výukového dialogu. Předmětem zkoumání je tu především povaha této zpětné vazby; práce se pokouší odpovědět na otázku, jaké informace dostávají žáci o svém výkonu, zda a případně jak tyto informace ovlivňují motivaci žáků ve vyučování. V empirické části byly v rámci výzkumu kombinovány dvě, resp. tři výzkumné metody: výzkumná metoda pozorování, audiozáznam z vyučovacích hodin a explorativní technika polostrukturovaného rozhovoru, jež byl veden se žáky - aktéry pozorovaných hodin. V navazujícím výzkumném šetření jsou kategorizovány projevy zpětné vazby učitele ve výukové situaci - výzkumnou metodou tu je opět pozorování vyučovacích hodin, audiozáznam a polostruktorovaný rozhovor. Pomocí informací získaných v ohniskových diskusích se žáky se pokouším usouvztažnit pozorované typy zpětné vazby učitele s motivací žáků k učení.
Sociální kompetence učitele na základní škole
Dušánková, Jana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o sociálních kompetencích učitele na základní škole. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo prozkoumání oblasti sociálních kompetencí učitele v současné odborné literatuře a v platných kurikulárních dokumentech a analýza sociálních kompetencí učitele potřebných pro rozvíjení optimálních vztahů s žáky, se třídou jako sociální skupinou, s rodiči žáků a kolegy. Důraz byl kladen na deskripci využívání sociálních kompetencí učitele v pedagogické interakci, pedagogické komunikaci, při řízení třídy a při řešení konfliktů. Zvláštní pozornost byla věnována sebereflexi učitele, jejíž význam spočívá v tom, že je sociální kompetencí umožňující a ovlivňující rozvíjení ostatních sociálních kompetencí. Cílem empirické části této diplomové práce bylo zjistit, které ze 13 sledovaných sociálních kompetencí učitele základní školy jsou považovány žáky, jejich rodiči i samotnými učiteli za nejdůležitější v pedagogických interakcích a jak sami učitelé základních škol uplatňují a reflektují vybrané sociální kompetence v interakci s kolegy, žáky a rodiči žáků. Kombinací metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvýše ceněnými sociálními kompetencemi jsou otevřenost a upřímnost učitele, schopnost akceptace žáka, empatie a umění naslouchat. Srovnáním dat získaných...
Osobnost učitele
OUBRAMOVÁ, Petra
Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Je zaměřena na problematiku osobnosti učitele a pohled žáků 2. Stupně ZŠ na ni. První část práce charakterizuje rysy osobnosti pedagoga a rozmanité vyučovací styly. Rovněž vymezuje odborné kompetence učitele jako např. kompetenci komunikativní nebo kompetenci reflexe vlastní činnosti. Pozornost je věnována také vymezení vlastností ?dobrého? učitele, kterými jsou autorita, asertivita, citová stabilita, smysl pro humor, spravedlivé hodnocení, tvořivost a flexibilita. V závěru teoretické části jsou stanoveny požadavky a úkoly pro učitele současné školy a popsán vliv učitelského povolání na osobnost. Praktická část představuje výsledky kvantitativního výzkumu, při kterém byla použita metoda písemného dotazování. Získané údaje objasňují pohled žáků 2. stupně ZŠ na osobnost pedagoga a ukazují, které vlastnosti hodnotí žáci jako významné a které formy a metody práce přijímají pozitivně.
Problémy v pedagogické komunikaci učitelů na střední škole
BÍLÝ, František
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku a nejčastější chyby v pedagogické komunikaci. Cílovou skupinu tvoří učitelé středních škol z Českých Budějovic. Práce je rozčleněna do teoretické a praktické části. Teoretická část je dále podrobněji členěna na tři celky. První celek teoretické části je věnován základním prvkům komunikace jako takové, pedagogické komunikaci a osobnosti učitele. Dále jsou zde popsány vzájemné vztahy mezi učitelem a žákem, klima třídy a nežádoucí chování žáků. Další dva bloky teoretické části jsou věnovány verbální a neverbální komunikaci mezi učitelem a žákem, zpětné vazbě, paralingvistické komunikaci a v neposlední řadě uvádíme i nejčastější chyby ve verbální a neverbální komunikaci, jichž se učitelé mohou dopouštět. V praktické části jsou stanoveny výzkumné cíle, metody samotného výzkumu a dosažené výsledky výzkumu. Výstupem práce je zmapování nejčastějších chyb, kterých se učitelé ve své pedagogické komunikaci dopouštějí a zároveň musejí vyvarovat.
Postoje učitelů a žáků ve výuce angličtiny
FOUKALOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá postoji učitelů a žáků ve výuce angličtiny na základní škole. Teoretická část se nejprve zaměřuje na objasnění základních pojmů souvisejících s tímto tématem, na postoje utvářející se mezi učitelem a žákem ve školním prostředí a také na faktory, které jejich společnou interakci ovlivňují. Dále se věnuje postavení angličtiny jako cizího jazyka nejen v celosvětovém měřítku, ale i v rámci školního kurikula základních škol. V praktické části se pomocí dotazníku snaží zjistit, jaké postoje ve výuce angličtiny zastávají žáci vybraných českých základních škol. Konkrétně se zaměřuje na postoj k angličtině jako cizímu jazyku, hodině angličtiny, jednotlivým činnostem ve výuce, k učiteli angličtiny a také zjišťuje konkrétní důvody, proč se žáci učí angličtinu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.