|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
|
Study of drugs intake by lettuce
Amrichová, Anna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to analyze the content of selected groups of drugs in cultivated lettuce. The theoretical part includes a chapter dedicated to the drugs used, their use, physicochemical properties, and their impact on the environment. Other chapters focused on analytical methods for determining drugs, hydroponic cultivation of lettuce, and some parameters of ecotoxicological tests. The experimental part began with the optimization of the QuEChERS extraction procedure. The optimized procedure was then applied to hydroponically grown samples of roots and leaves of lettuce containing selected groups of drugs, which were subsequently analyzed using liquid chromatography – mass spectrometry. The experimental part also addressed the ecotoxicological impact of different drug concentrations on hydroponically grown lettuce.
|
|
|
Využití testů ekotoxicity pro posouzení účinnosti čistírenských technologií
Konečná, Kateřina ; Komendová, Renata (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na posouzení účinnosti čistírenských technologií v domovních čistírnách odpadních vod. Pro tyto účely byly odebrány vzorky ze 3 odlišných domovních čistíren. Pro hodnocení ekotoxicity byly vybráni dva zástupci akvatického ekosystému, rostlina Lemna minor a sladkovodní korýš Thamnocephalus platyurus. Pro posouzení z analytického hlediska byly vybrány ukazatelé podle nařízení vlády o vypouštění vod do vod povrchových a podzemních č. 401/2015 Sb. a 57/2016 Sb. Všechny vybrané domovní čistírny velikostně odpovídají pro 30–500 ekvivalentních obyvatel, přičemž je využívá cca 10–20 obyvatel. Výsledky ekotoxikologických testů potvrdily, že domovní čistírny účinně snižují míru toxicity. Ve všech čistírnách byly hodnoty IC50 u L. minor a hodnoty LC50 u T. platyurus stanoveny pouze na přítoku, jelikož na odtoku nebyla dosažena inhibice ani mortalita vyšší než 50 % oproti kontrolní skupině. U L. minor se hodnoty inhibice růstu (IC50) na přítoku pohybovaly v rozmezí 9,39 – 43,99 ml/l, u T. platyurus byly hodnoty LC50 na přítoku stanoveny v rozmezí 5,6 – 20 ml/l. Výsledky chemické analýzy ovšem odhalily, že žádná voda z námi vybraných domovních čistíren není vhodná pro vypouštění vod do vod podzemních nebo povrchových, jelikož překračují limitní hodnoty stanovené ve vládních nařízeních.
|
|
|
Hodnocení účinnosti kořenových čistíren prostřednictvím testů ekotoxicity
Konečná, Kateřina ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na hodnocení účinnosti kořenových čistíren pomocí vhodně zvolených testů ekotoxicity. Pro tyto účely byly využity ekotoxikologické testy v akvatickém uspořádání, konkrétně s planktonním organismem Thamnocephalus platyurus a rostlinou Lemna minor. Hodnocení se provádělo na obecní kořenové čistírně, která čistí vodu pro 955 ekvivalentních obyvatel. Výsledky testů s T. platyurus potvrdily, že kořenová čistírna vodu dostatečně zbavuje akutní toxicity. Pro dva vzorky byly stanoveny hodnoty LC50, pro přítok 213,71 ml/l a pro usazovací nádrž 388,20 ml/l. Na odtoku již nešlo tyto hodnoty určit pro nízký ekotoxikologický efekt takto ošetřené vody. U testů s organismem L. minor byly vypočteny hodnoty IC50 taktéž u prvních dvou vzorků. U vzorku č. 1 byla hodnota IC50 vypočtena na 311,25 ml/l, u vzorku č. 2 na 963,35 ml/l. Nicméně na základě testů přímé toxicit vod s L. minor lze i v případě tohoto organismu potvrdit, dobrý čistící efekt této kořenové čistírny.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
| |
|
| |
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerů a biologicky aktivních látek v akvatickém prostředí
Kašpar, Otakar ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce byla zaměřena na stanovení ekotoxicity, a to jedné skupiny léčiv a polymerů. Ze skupiny léčiv byla vybrána analgetika, která patří mezi nejčastěji užívaná. Důvodem je také to, že velkou většinu z nich lze získat bez lékařského předpisu. Pro stanovení ekotoxicity byly zvoleny dva postupy, v prvním z nich bylo zvoleno stanovení ekotoxicity pouze jednoho analgetika, ve druhém případě byla posuzována směs dvou analgetik. Důvodem bylo to, že pacientům jsou často aplikována dvě léčiva z této skupiny. Ke stanovení byly použity standardní i alternativní testy toxicity (daphnia magna, sinapsis alba, scenedesmus, vibrio fischeri, thamnotoxkit a daphnotoxkit). Pro toto posouzení byla vybrána běžně používaná léčiva, tj. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, diklofenak a paracetamol, která patří mezi nejhojněji používaná léčiva v ČR a Evropě. Ze skupiny polymerů byly posuzovány dva polymery, a to běžně používaný polymer polyethyltereftalát (PET) a fenolformaldehydová pryskyřice, která je ve východní Evropě známá jako bakelit. Pro stanovení ekotoxicity polymerů byla aplikována nepřímá metoda, založená na stanovení antagonických nebo synergických efektů směsi monomerů, ze kterých se polymer vyrábí, a na které se v přírodě může následně pomalu rozkládat. Také v tomto případě byly ke stanovení použity standardní i alternativní testy toxicity, výše specifikované.
|
host ::
RSS.