|
| |
|
|
Analýza léčiv v žížalách hnojních s použitím metody QuEChERS
Navrkalová, Jitka ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení léčiv v žížalách hnojních prostřednictvím metody QuEChERS s následnou LC-MS/MS analýzou. Teoretická část je zaměřená na konkrétní skupiny použitých léčiv, jejich vlastnosti a využití. Dále se zaměřuje na výskyt léčiv v životním prostředí od jejich vstupu až po s tím spojené negativní následky, včetně dopadu na žížaly hnojní. Teoretická část také pojednává o metodě QuEChERS a kapalinové chromatografii s hmotnostní spektrometrií. V rámci experimentální části byla nejdříve optimalizovaná metoda QuEChERS (konkrétně její parametry jako organické rozpouštědlo, složení vodné fáze, množství EDTA a způsob přečištění) pro extrakci 31 léčiv z žížal s analytickou koncovkou LC MS/MS. Tato optimalizovaná a validovaná metoda je následně použita na extrakci léčiv z žížal hnojních, které byly podrobeny experimentům. Experimenty se zaměřují na vliv koncentrace léčiv v půdě a přítomnost biouhlu na příjem různých léčiv žížalami.
|
|
|
Vermikompostér jako učební pomůcka v environmentální výchově
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám fenoménem, který u nás v posledních letech vstupuje ve známost mezi širokou veřejností - vermikompostováním. Jedná se o aplikačně didakticky zaměřenou práci, jejímž cílem je ověřit možnost tvorby a provozování vermikompostéru ve školním prostředí a zkoumat možnosti jeho využití ve výuce k naplňování cílů environmentální výchovy. Těžištěm práce tedy bylo prakticky vyzkoušet, zda vermikompostér může sloužit jako plnohodnotná učební pomůcka, a to jak v běžné frontální výuce, tak i ve výuce projektové, pro kterou jsem připravil několik názorných projektů. Umístění a provozování vermikompostérů ve školním prostředí logicky vyvolává řadu dalších, vedlejších aspektů, které jsem se snažil v práci rovněž postihnout. Průběhem realizace projektu a využitím vermikompostérů ve výuce se věnuji v praktické části mé práce. V teoretické práci se pak snažím o přiblížení oblastí, do nichž práce svým tématem zasahuje - problematiky biologicky rozložitelných odpadů, fenoménu kompostování (s důrazem na vermikompostování), environmentální výchovy a postavení učební pomůcky a metody názornosti ve výuce. Realizace projektu Vermikompostování ve škole mi byla umožněna na mém pracovišti - Základní škole Santoška na Praze 5 v hodinách pracovních činností, přírodopisu, přírodovědy a chemie....
|
|
|
Vliv žížal na rostlinná společenstva
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Práce přináší literární přehled, který se především zabývá rozlišením krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal na půdu. V práci je popsán celý proces sukcese, zvláště je popsána sukcese na výsypkách, jelikož se výzkumná část provádí na půdě z výsypek. Následně jsou rozebrány vlivy rostlin na půdu a také jaký vliv má půda na rostliny. Stejně tak jaké vlivy má biota na půdu a půda na biotu. Zvláště je popsán vliv žížal na plochu a rozlišení krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal. Výzkumná část se zabývá rozlišením krátkodobých a dlouhodobých efektů žížal na půdu a růst rostlin. Především analýzou růstu ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin v půdě dlouhodobě a krátkodobě ovlivněné žížalami v květníkovém pokusu a analýzou půdy, na které probíhal květníkový experiment. Zkoumala se nadzemní a podzemní biomasa ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin, dále se zkoumalo pH půdy, její vodivost, mikrobiální respirace, PLFA, ergosterol, stanovení NO3-, P, uhlíku, dusíku, síry a stanovení poměru C:N. Díky těmto analýzám jsme mohli lépe rozlišit námi zkoumanou problematiku. Výsledky mé práce ukázaly významný vliv jak okamžité přítomnosti žížal, tak dlouhodobé přítomnosti na růst rostlin a mikrobiální aktivitu. Ukázalo se, že tyto jejich interakce mají komplikovaný vzorec během kolonizace půd žížalami, který...
|
|
|
Vermikompostér jako učební pomůcka v environmentální výchově
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám fenoménem, který u nás v posledních letech vstupuje ve známost mezi širokou veřejností - vermikompostováním. Jedná se o aplikačně didakticky zaměřenou práci, jejímž cílem je ověřit možnost tvorby a provozování vermikompostéru ve školním prostředí a zkoumat možnosti jeho využití ve výuce k naplňování cílů environmentální výchovy. Těžištěm práce tedy bylo prakticky vyzkoušet, zda vermikompostér může sloužit jako plnohodnotná učební pomůcka, a to jak v běžné frontální výuce, tak i ve výuce projektové, pro kterou jsem připravil několik názorných projektů. Umístění a provozování vermikompostérů ve školním prostředí logicky vyvolává řadu dalších, vedlejších aspektů, které jsem se snažil v práci rovněž postihnout. Průběhem realizace projektu a využitím vermikompostérů ve výuce se věnuji v praktické části mé práce. V teoretické práci se pak snažím o přiblížení oblastí, do nichž práce svým tématem zasahuje - problematiky biologicky rozložitelných odpadů, fenoménu kompostování (s důrazem na vermikompostování), environmentální výchovy a postavení učební pomůcky a metody názornosti ve výuce. Realizace projektu Vermikompostování ve škole mi byla umožněna na mém pracovišti - Základní škole Santoška na Praze 5 v hodinách pracovních činností, přírodopisu, přírodovědy a chemie....
|
|
|
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Suchá, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova v České republice, využívající metodiku půdních výbrusů. Byla studována struktura půdy ve vrchní vrstvě profilu u dvou chronosekvencí, první byla porostlá spontánní vegetací, druhá rekultivovaná výsadbou olše. Bylo využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety, proto byla použita stejná metodika (Frouz a kol. 2007b). Nejvýraznějším trendem v časovém vývoji půd pozorovaným jak na základě porovnání výbrusů z různých ploch chronosekvence, tak na základě změn jednotlivých ploch v čase, byl postupný úbytek čistě minerálních struktur a jejich nahrazování strukturami organického původu opadem a jeho fragmenty, exkrementy členovců, exkrementy žížal a kořeny. To názorně demonstruje vysoký podíl biogenních struktur a tím i zásadní podíl organismů na formování vrchní vrstvy půdy, na který upozorňují i další autoři. Klíčová slova:Půdní makrofauna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
|
|
| |
|
|
Vliv substrátu na produkci žížal Dendrobena veneta
SCHMIDTMAJEROVÁ, Eva
Důležitost biologických procesů při zpracovávání organických zbytků je široce uznávána. Tato práce se zabývá jednou z nejúčinnějších metod přeměny pevných organických zbytků na produkty, které jsou vhodné pro životní prostředí a zároveň cenné. Kompostování pomocí žížal obsahuje složité potravní sítě a současně modifikuje různé chemické formy několika základních živin na anorganické sloučeniny, které jsou vhodné pro výživu rostlin. V práci je stručně popsána biologie, výskyt a základní ekologické kategorie žížal a je zde ukázáno, jak mohou být důležitými rozkladači organických zbytků. V této práci je podán přehled hlavních druhů vhodných pro vermikompostování se zaměřením na druh Dendrobaena veneta. Je zde srovnáno 5 substrátů z hlediska vhodnosti pro produkci tohotu druhu žížal a vhodnosti změněného substrátu žížalami pro využití jako hnojivo. V práci bylo zjištěno, že vhodnými substráty pro produkci žížal Dendrobaena veneta jsou odpad z čističky odpadních vod a substrát čistá celulóza.
|
|
|
Plant-soil interactions in succession on post-mining sites
MUDRÁK, Ondřej
Field observation and manipulative experiments were carried out to describe and test important processes affecting the plant succession on Sokolov post-mining sites. Examined was mainly effect of dominant tree species (which are planted or spontaneously established) on understory plants, litter decomposability and effect of earthworms (Lumbricidae) on late successional plant species.
|
|
|
Earthworm assemblages on afforested colliery spoil heaps as affected by tree species
Pižl, Václav
Earthworm assemblages were analysed at twenty-eight colliery spoil heap sites of similar age located in the Sokolov open-cast coal mining district, north-western Bohemia, Czech Republic. Sites afforested with different tree species, namely spruce, pine, larch, oak, lime, and alder, were selected for the study in four replicates each, and compared with un-reclaimed sites covered with spontaneously developed vegetation. No difference was found in the density of earthworms between un-reclaimed sites and coniferous stands, however, a significant effect of tree species on worm density was observed at sites with deciduous afforestation. Dense earthworm populations developed in alder and lime plantations, while worm density was significantly lower under oak. Similarly, earthworm biomass at sites with coniferous afforestation did not differ from that of un-reclaimed heaps and was significantly lower than those at sites with deciduous afforestation.
|
host ::
RSS.