|
| |
|
|
Rozhodovací praxe Apelačního soudu a Constitutio Criminalis Josephina (1687-1727)
Vacek, Josef ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
ROZHODOVACÍ PRAXE APELAČNÍHO SOUDU A CONSTITUTIO CRIMINALIS JOSEPHINA (1687-1727) Disertační práce JUDr. Josef Vacek Klíčová slova: apelační soud; právní dějiny; 17. století; trestní právo; rozhodovací praxe; prameny práva; raný novověk Abstrakt Předkládaná práce se zabývá proměnou rozhodovací praxe pražského apelačního soudu v trestních věcech a to v souvislosti s vydáním nového trestního zákoníku Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707. V práci je nejprve analyzován dosavadní stav bádání, na který navazuje rozbor vnitřního uspořádání soudu, včetně mechanismů výběrů a přijímání nových radů. Významný prostor je věnován též relevantním právním předpisům pro činnost apelačního soudu a celkově pro trestní právo v období od konce 16. století od vydání Koldínova zákoníku do počátku 18. století, kdy byla Josephina vydána. Těžištěm práce je rozbor tisíců rozhodnutí vydaných apelačním soudem v trestních věcech, a to ve třech oblastech: delikty proti životu, majetková trestná činnost a sexuální delikty. Základním pramenem se staly ortelové manuály, knihy vedené u apelačního soudu, od kterých byla zaznamenávána rozhodnutí především v trestních věcech - jedná se o tisíce záznamů v češtiny, němčině a místy též latině. V každé z uvedených oblastí práva byly vybrány dva, resp. tři delikty, u nichž byla provedena...
|
|
| |
|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Nazírání na islám v Českých zemích raného novověku očima Bartoloměje Paprockého a některých jeho současníků
Drápal, Martin ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá, na základě studia vybraného díla Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, pohledem na islám (nikoli primárně z hlediska náboženského, nýbrž na základě konfrontace s muslimy, především Turky) v novověkých Českých zemích v 16. a 17. století, hledá v pisatelově přístupu k tématu dobově typické či naopak specifické rysy. Získané poznatky pak podrobuje reflexi, kterou umožňují časový odstup, současná úroveň poznání a v neposlední řadě přehled v událostech, které od té doby nastaly.
|
|
|
Náhrobní kameny v kostele sv. Jakuba v Jihlavě
VENCELIDES, Jan
Předložená bakalářská práce se zabývá identifikací a nastíněním života osob, na něž na konci 18. století upomínaly náhrobní kameny, které se nacházely v podlaze farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. První kapitola stručně představuje dějiny královského horního města Jihlavy do první poloviny 18. století. Důraz je kladen nejen na politické dějiny města, ale také na dějiny správy nebo náboženský vývoj. V další části jsou představeny dějiny jihlavského farního kostela sv. Jakuba Většího. Pozornost je věnována vnější i vnitřní podobě kostela, jeho mobiliáři a rovněž událostem, kterým se svatojakubský kostel stal za dobu své existence svědkem. Stěžejní část práce se na základě rukopisu Jana Jindřicha Marzyho, dalších pramenů a odborné literatury snaží rekonstruovat životní osudy 22 významných jihlavských měšťanských rodin a dalších osob, k nimž se vztahovaly sepulkrální památky v interiéru zdejšího svatojakubského chrámu.
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L. ; Vokurka, Michal
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience.
|
|
| |
|
|
Relátoři českých zemských sněmů v letech 1606-1610
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se věnuje urozeným relátorům zemských sněmů Českého království v letech 1606-1610 a navazuje tak na bakalářskou práci. První část se věnuje krátkému shrnutí poznatků o tehdejším sněmovnictví a jeho roli v politickém systému předbělohorského státu. V další kapitole se práce zaměřuje na nastínění politického pozadí let, ve kterých zkoumané sněmy probíhaly. Ze sněmovních usnesení vzešly také seznamy přítomných relátorů, které jsou klíčem pro nejdůležitější část práce, což je zejména analýza skladby šlechty, která byla zasedání zemskému sněmu přítomna. Údaje o přítomných urozencích byly zjišťovány zejména s použitím dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské vazby. Závěr práce obsahuje také pokus o vymezení sněmovního jádra a porovnání výsledků výzkumu se závěry z bakalářské práce. Hlavním cílem práce je zejména prohloubení dosavadních poznatků o tom, jaké osoby na počátku 17. století hájily stavovské zájmy na zemských sněmech.
|
host ::
RSS.