|
|
Skládky odpadu a jejich nebezpečí z hlediska vytváření skládkového plynu.
Klímová, Zdeňka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Valášek, Rudolf (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na skládky odpadů a skládkový plyn, který vzniká rozkladem organických látek. Je zde popsán, komunální odpad, vznik, vlastnosti, praktické využití a nebezpečí skládkového plynu. Na konci teoretické části jsou popsány meze výbušnosti a uprostřed praktické části jsou popsány nejdůležitější vlastnosti methanu a oxidu uhličitého. Na konci práce se nachází fotografie ze skládky odpadů, která se nachází v Brně – Černovicích.
|
|
|
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
|
|
|
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
|
|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
|
Vliv žížal na rostlinná společenstva
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Práce přináší literární přehled, který se především zabývá rozlišením krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal na půdu. V práci je popsán celý proces sukcese, zvláště je popsána sukcese na výsypkách, jelikož se výzkumná část provádí na půdě z výsypek. Následně jsou rozebrány vlivy rostlin na půdu a také jaký vliv má půda na rostliny. Stejně tak jaké vlivy má biota na půdu a půda na biotu. Zvláště je popsán vliv žížal na plochu a rozlišení krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal. Výzkumná část se zabývá rozlišením krátkodobých a dlouhodobých efektů žížal na půdu a růst rostlin. Především analýzou růstu ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin v půdě dlouhodobě a krátkodobě ovlivněné žížalami v květníkovém pokusu a analýzou půdy, na které probíhal květníkový experiment. Zkoumala se nadzemní a podzemní biomasa ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin, dále se zkoumalo pH půdy, její vodivost, mikrobiální respirace, PLFA, ergosterol, stanovení NO3-, P, uhlíku, dusíku, síry a stanovení poměru C:N. Díky těmto analýzám jsme mohli lépe rozlišit námi zkoumanou problematiku. Výsledky mé práce ukázaly významný vliv jak okamžité přítomnosti žížal, tak dlouhodobé přítomnosti na růst rostlin a mikrobiální aktivitu. Ukázalo se, že tyto jejich interakce mají komplikovaný vzorec během kolonizace půd žížalami, který...
|
|
|
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
|
|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
|
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
|
|
|
Skládky odpadu a jejich nebezpečí z hlediska vytváření skládkového plynu.
Klímová, Zdeňka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Valášek, Rudolf (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na skládky odpadů a skládkový plyn, který vzniká rozkladem organických látek. Je zde popsán, komunální odpad, vznik, vlastnosti, praktické využití a nebezpečí skládkového plynu. Na konci teoretické části jsou popsány meze výbušnosti a uprostřed praktické části jsou popsány nejdůležitější vlastnosti methanu a oxidu uhličitého. Na konci práce se nachází fotografie ze skládky odpadů, která se nachází v Brně – Černovicích.
|
|
|
Hospodaření s tuhým komunálním odpadem ve městě Prachatice
MÁDL, Josef
Cílem bakalářské práce je zhodnocení politiky odpadového hospodářství ve městě Prachatice, s podrobnější analýzou hospodaření s odpadem na skládce Libínské Sedlo, včetně jejího vnímání místní populací. Odborná literatura a internetové zdroje se staly hlavním podkladem pro vypracování literární rešerše. Materiály poskytnuté od Městského úřadu Prachatice a informace o Skládce TKO Libínské Sedlo byly použity pro zpracování praktické části.
|
host ::
RSS.