|
|
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
|
|
|
Metodiky studia vlivu pastvy na vegetaci
Hyklová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Suché trávníky nacházející se na vápenitém podloží patří mezi mimořádně druhově bohaté a diverzifikované habitaty severní a střední Evropy. Většina suchých trávníků vznikla v minulosti zemědělskou činností člověka, a proto potřebuje k dlouhodobému udržování určitý typ managementu. V posledních desetiletích těchto habitatů plošně ubývá a z toho důvodu jsou na různých místech na světě zkoumány možnosti jejich obnovy a zachování. Na mnoha místech byla tradičním managementem pastva hospodářských zvířat a v dnešní době je často předmětem zkoumání. Cílem této rešeršní práce je srovnání metodik experimentů studujících vliv pastvy zvířat na vegetaci. Tyto experimenty se liší v metodice, ačkoli většinou mají stejný cíl - vysokou druhovou bohatost. Většina studií pochází z Velké Británie, Německa a států Severní Evropy. Průměrná délka experimentů je sedm let. Klíčová slova: trávník, pastva, management, obnova, metodika, druhová bohatost
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
| |
|
|
Trophic relationships between insectivorous birds and insect in Papua New Guinea
TVARDÍKOVÁ, Kateřina
Dizertační práce popisuje diverzitu ptactva podél kompletního výškového gradientu a v lesních fragmentech v nížinách Papuy-Nové Guiney. Zaměřuje se zejména na diverzitu jednotlivých potravních společenstev a diskutuje jejich vazby na prostředí a potravní nabídku. Specificky se zaměřuje na lesní hmyzožravé ptactvo, jejich predační tlak na hmyz, potravní specializace a preference, čí některé ze způsobů jak hmyzožraví ptáci vyhledávají potravu.
|
|
|
Vegetation succession in old fields at broad landscape scales
JÍROVÁ, Alena
Práce je zaměřena na sukcesi opuštěných polí v České republice. První zahrnutý článek jest opakování snímkování opuštěných polí v CHKO Český kras po 30ti letech. Druhý článek rozšířil oblast zájmu na okolí opuštěných polí do vzdálenosti 1km. Do třetího článku byly navíc zahrnuty snímky z celé České republiky s cílem odhalit základní principy sukcese v co nejširším krajinném měřítku.
|
|
|
Diversity and ecology of arboreal ant communities in a tropical lowland forest
KLIMEŠ, Petr
Práce se zaměřuje na studium stromových společenstev mravenců v nížinném deštném lese Papui Nové Guineje. Vůbec poprvé byly podrobně zkoumány celé úseky tropického lesa a studováni mravenci jak v hnízdech tak pobíhající na vegetaci. Unikátní materiál byl sebrán celkem ze 684 stromů a 260 pastí v plochách primárního a sekundárního pralesa a využit pro výzkum diversity a koexistence druhů mravenců na lokální škále. Práce se sestává ze tří kapitol. První dvě objasňují otázky kolem diversity mravenců ve zkoumaných typech lesa, koexistenci druhů a jejich hnízdní preference. Třetí kapitola demonstruje novou metodu manipulace celých mravenčích společenstev aktivních na vegetaci. Výsledky práce ukazují poměrně malý vliv druhové diversity stromů na strukturu mravenčích společenstev a zdůrazňují spíše důležitost hnízdních mikrohabitatů a jejich obměnu mezi jednotlivými stromy. Primární lesy jsou nezbytné pro uchování původních mravenčích druhů.
|
|
|
Řasy vodních nádrží v Novohradských horách
PLOCOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá 6 klausurami (Mlýnský, Huťský, Pohořský a Uhlišťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelung) v Novohradských horách. Byly studovány v rozmezí let 2004-2006, analyzovány byly základní hydrochemie a druhové bohatství planktonních řas a sinic. Obsah amoniakálního dusíku byl největší u rybníka Mlýnský (20-76 ?g/1), což svědčí pro čerstvé organické znečištění, u ostatních se hodnoty pohybovaly v rozmezí 13-53 ?g/l. Dusičnanový dusík byl opět nejvyšší u Mlýnského rybnika, kde hodnoty dosahovaly až 420 ?g/1. Celkový fosfor byl u všech lokalit v rozmezí 58-91 ?g/l. Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u r. Mlýnský, nejčistší byl r. Pohořský. Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76-200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy. Poměr N/P je většinou v rozmezí 7,0-29,7 (Tab.l l ), což svědčí pro limitaci P, který bývá nejčastějším limitujícím faktorem pro fytoplankton ve sladkých vodách. Celkový počet zjištěných taxonů (98) je srovnatelný např. s jezery Šumavy (260), které ovšem jsou mnohem prozkoumanější. Nejvyšší druhovou bohatost má Huťský r. (38) a nejmenší Uhlišťský r. (17). Jako nový druh bylo pro ČR zjištěno Slaurastrum arctiscon, dále zajímavým nálezem je Vacularia penardlii a Chloromonas nivalis (Scotiella nivalis). Také Dicranochaete sp.a Paulinella chrommatophora jsou pozoruhodné nálezy. Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.
|
host ::
RSS.