|
|
Vývoj rybího společenstva v říčním rameni po jeho revitalizaci
Hohausová, Eva
Revitalizace Kurfürstova ramene proběhla v období prosinec 1993 - listopad 1994. Již v jejím průběhu vzrostl počet druhů (>1+ ryby) zjištěných v rameni na 12, ve srovnání s 9 druhy nalezenými před revitalizací. Následný monitoring v letech 1995-96 a 1999 odhalil další nárůst počtu druhů až o 17. Struktura společenstva se co do skladby hlavních druhů, zastoupení reprodukčních a ekologických skupin mezi roky, mimo sezónní kolísání, významně nelišila. Po revitalizace bylo v rameni nově zjištěno 6 druhů. Většina druhů byla zastoupena jak dospělými tak 0+ jedinci, neboť mnohé druhy se pravděpodobně v rameni třely nebo jej využívaly jako školku pro 0+ ryby. Struktura 0+ společenstva před a po revitalizaci se příliš nelišila. Po 6-letém monitorování lze shrnout, že revitalizace byla pro společenstvo ryb v rameni přínosem. Nyní bude záležet na dalším vývoji ramene (zazemňování, zarůstání vegetací), zda bude nadále úspěšně sloužit lokálním rybím populacím.
|
|
|
Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci (Oniscidea) a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
První zmínky o výskytu mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda), suchozemských stejnonožců (Oniscidea) a žížal (Lumbricidae) na Pálavě se datují do třicátých až padesátých let minulého století. Systematické průzkumy však byly zaměřeny převážně na přilehlé lužní ekosystémy podél toku Dyje až po její soutok s Moravou, a území dnešní chráněné krajinné oblasti (CHKO) a biosférické rezervace (BR) Pálava se dotkly jen okrajově. Významným mezníkem v poznání půdní makrofauny byl projekt inventarizace terestrických bezobratlých tzv. rozšířené BR Pálava (Rozkošný a Vaňhara 1995), v němž byly poprvé shrnuty veškeré v té době dostupné údaje o výše uvedených skupinách. K podstatnému rozšíření našich poznatků však přispěly až následné intenzivní výzkumy uskutečněné v rámci mezinárodního projektu Global Environment Facility a aktivity spojené s biomonitoringem chráněných území České republiky. V současné době je z BR Pálava známo 23 druhů mnohonožek (30% druhů zastoupených v ČR), 21 druhů stonožek (29%), 16 druhů suchozemských stejnonožců (36%) a 19 druhů a poddruhů žížal (36%). Xerotermní charakter mnohých lokalit ukazuje výskyt mnohonožky Megaphyllum unilineatum, stonožek Scutigera coleoptrata, Dignathodon microcephalus a Henia illyrica, stejnonožce Trachelipus nodulosus a žížal Dendrobaena mrazeki a Kritodrilus auriculatus. Faunisticky význačné jsou nálezy mnohonožek Julus scanicus a Leptoiulus cibdellus v mokřadních biotopech Křivého jezera, výskyt stejnonožců Armadillidium versicolor v Pavlovských vrších a Armadillidium zenckeri na Slanisku u Nesytu, jakož i žížal Allolobophora hrabei a Fitzingeria platyura v Milovickém lese a na Pavlovských vrších.
|
|
|
Neuropteroidea a Mecoptera Šumavy
Zelený, Jiří
Práce doplňuje znalosti neuropteroidního hmyzu (Neuropteroidea) a srpixc (Mecoptera) Šumavy, zejména o druhy nalezené na rašeliništích. Byly zjištěny 2 druhy řádu Megaloptera, 6 druhů řádu Raphidioptera, 48 druhů řádu Neuroptera (Coniopterygidae 10 druhů, Osmylidae 1 druh, Sisyridae 2 druhy, Hemerobiidae 22 druhů, Chrysopidae 12 druhů a Myrmeleontidae 1 druh) a 4 druhy řádu Mecoptera. Nejbežnějšími druhy jsou: Hemerobius pini, Conwentzia pineticola, Coniopteryx pygmaea, Wesmaelius quadrifasciatus a Chrysoperla carnea, druhy důležitými z hlediska ochrany přírody a biodiverzity jsou: Phaeostigma major, Puncha ratzeburgi, Aleuropteryx loewii, Coniopteryx esbenpeterseni, Parasemidalis fuscipennis, Osmylus fulvicephalus, Sisyra terminalis, Wesmaelius ravus, Micromus lanosus, Sympherobius pellucidus a Myrmeleon formicarius.
|
|
|
Aktualizovaný seznam pošvatek (Insecta, Plecoptera) Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se zřetelem k jejich druhové ochraně
Soldán, Tomáš
Aktualizovaný seznam pošvatek Šumavy (Plecoptera) zahrnuje 75 druhů (18 druhů a 7 čeledí) včetně druhů s nejasným statutem a v současnosti nepotvrzenými faunistickými daty. Pět druhů, Brachyptera monilicornis (Pictet, 1841), Capnopsis schilleri (Rostock, 1892), Rhabdiopteryx acuminata Klapálek, 1905, Nemoura sciurus Aubert, 1949 a Nemoura cf. babiagorensis Sowa, 1964, je uváděno ze studované oblasti poprvé. Tři druhy jsou v České republice vyhynulé (poslení nálezy starší než 30 let), dalších 5 druhů je nezvěstných neho vyhynulých, 2 jsou kriticky ohrožené, 6 ohrožených, 6 zranitelných a 8 druhů patří do kategorie téměř ohrožených druhů. U dalších 6 druhů neexistují spolehlivá data o jejich výskytu, zbývajících 36 druhů nevyžaduje zvláštní ošetření.
|
|
|
Kůrovcovití brouci (Scolytidae, Coleoptera) na smrku na Šumavě
Zelený, Jiří ; Doležal, Petr
Studie shrnuje šestiletý výzkum kůrovců a jejich přirozených nepřátel na Šumavě. 26 druhů kůrovců bylo zjištěno na sledovaných lokalitách (např. Modrava, Srní, Kvilda, Borová Lada aj.). Kromě mnoha hojných druhů jako jsou Ips typographus, Ips amitinus, Pityogenes chalcographus a Polygraphus polygraphus, byly zjištěny také méně běžné druhy Pityogenes conjunctus, Pityophthorus micrographus a Xyloterus laeve, které mohou být významné i z hlediska ochrany přírody.
|
|
|
Přirození nepřátelé lýkožrouta Ips typographus
Zelený, Jiří ; Lozan, Aurel
Studie uvádí přehled 49 druhů predátorů a 22 druhů parazitoidů, kteří se v horských smrčinách České republiky podílejí na snižování populační hustoty kůrovců, především lýkožrouta smrkového (Ips typographus). V letech 1998-2003 byly nejčastějšími bioregulátory kůrovců predátoři: Thanasimus formicarius (Coleoptera), Medetera signaticornis a Lonchaea bruggueri (Diptera): a parazitoidi, Hymenoptera: Coeloides bostrichorum, Dendrosoter middendorfii, Cosmophorus klugii (Braconidae): Rhopalicus tutela, Roptrocerus xylophagorum, Tomicobia seitneri a Dinotiscus eupterus (Pteromalidae). Byl nalezen i parazitoid čel. Siricidae:Ibalia leucospoides (Cynipoidea, Ibaliidae).
|
|
| |
|
| |
|
|
Spolupráce externího a interního auditu se zaměřením na interní audit
Rančáková, Lucie ; Toušková, Vendula (vedoucí práce)
Práce pojednává o interním auditu a jeho vztahu s auditem externím. Čtenář se dozví, co to vlastně audit je, jaké jsou jeho funkce a cíle a jaká skutečnost vede k nutnosti jeho právní regulace. Práce se rovněž zabývá historií auditu ve světě i u nás a vymezuje základní uživatele informací ověřených auditorem. Úkolem práce je dále odpovědět na otázku, jaké jsou druhy auditu. Zaměřuje se na srovnání jednotlivých druhů a přibližuje výhody, které jim vzájemná spolupráce přináší. Druhá polovina práce je věnována problematice interního auditu. Definuje pojem interní audit, popisuje jeho vznik a vývoj ve světě i v České republice a vymezuje význam interního auditu. Nastiňuje profil interního auditora, přibližuje principy etického kodexu a v neposlední řadě popisuje postupy provádění interního auditu.
|
|
|
Vývoj nezamestnanosti na Slovensku v rokoch 1993-2006
Čarnogurská, Ivana ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Nezamestnanosť slovenskú ekonomiku postihovala už od počiatku 90.tych rokov a v jej priebehu sa zvýšila o 17,3 percentuálneho bodu. Nízka rozmanitosť socialistického hospodárstva a potrebná transformácia po roku 1989 boli hlavné dôvody prudkého nárastu počtu nezamestnaných. Od roku 2001 sa zvýšila podpora aktívnej politiky zamestnanosti aj vďaka ktorej došlo k zníženiu miery nezamestnanosti na súčastných 8,3%.
|
host ::
RSS.