|
|
Dovolání
Königová, Kateřina ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozbor právní úpravy dovolání. Dovolání je nejmladší mimořádný opravný prostředek v českém trestím řízení, který byl do trestního řádu včleněn zákonem č. 265/2001 Sb, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2002. Nyní se jedná opět o téma velice aktuální, jelikož zákonem č. 220/2021 Sb. došlo v zákonné úpravě dovolání k určitým změnám. Na začátku práce je uvedena obecná charakteristika dovolání a srovnání jednotlivých mimořádných opravných prostředků. Poté lze v této diplomové práci nalézt kapitolu věnovanou přípustnosti dovolání. Nejrozsáhlejší část této práce je věnována jednotlivým dovolacím důvodům. Výše zmiňovanou novelou byl do trestního řádu vložen nový dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g), což je bezprostředně spjato s vývojem judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu týkající se tzv. problematiky extrémního rozporu. Ústavním soudem bylo totiž judikováno, že v případech tzv. extrémního rozporu mají být Nejvyšším soudem přezkoumávána i skutková zjištění, aby byla dodržena práva obviněného na spravedlivý proces, což bylo Nejvyšším soudem akceptováno, a tedy pouze na základě extenzivního výkladu dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu došlo k rozšíření dovolacích důvodů nad zákonný rámec. Toto přispělo k tomu, že byl novelou do trestního...
|
|
|
Dovolání v trestním řízení
Machyánová, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na komplexní analýzu právní úpravy dovolání jakožto jednoho z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, jenž byl do českého práva zaveden s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Zprvu se zabývá obecnými výklady o opravném řízení, opravných prostředcích a specifických principech ovládajících opravné řízení, následuje historický exkurz o vývoji mimořádných opravných prostředků. Poté se práce věnuje samotnému institutu dovolání, a to, pro lepší pochopení, zpočátku z hlediska obecných výkladů o dovolání, aby pak následně rozebrala jednotlivé dílčí problematiky. Stěžejní část je věnována jednotlivým dovolacím důvodům, při jejichž výkladu je zohledněna bohatá judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, zejména pak pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h). Interpretační vývoj tohoto ustanovení doprovázený rozpory mezi Nejvyšším a Ústavním soudem, které jsou někdy žurnalisticky označovány jako "válka soudů", měl zásadní význam pro zavedení nového dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), jehož obsah byl do určité míry za pomoci extenzivního výkladu vyvozován již před 1. lednem 2022 právě z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h). Dále je pojednáno o řízení před dovolacím soudem, možných...
|
|
|
Dovolání v systému opravných prostředků
Ambrož, Vojtěch ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Dovolání v systému opravných prostředků Abstrakt Jaký účel má v rámci civilního soudního řízení plnit institut dovolání? Má mít dovolání povahu řádnou či mimořádnou? Mají být předpoklady přípustnosti dovolání stanoveny zcela objektivně či mají alespoň částečně záviset na subjektivním uvážení dovolacího soudu? To je pouze část z mnoha otázek, které již po několik historických etap provázejí institut dovolání a vzhledem k plánované celkové rekodifikaci občanského soudního řádu zůstávají aktuálními i dnes. Autor této práce si klade za cíl na některé z těchto otázek poskytnout odpověď založenou na kritickém pohledu na historický vývoj dovolání, jeho současnou právní úpravu a na dovolání z pohledu de lege ferenda. V první kapitole práce se autor obecně zabývá opravnými prostředky v civilním soudním řízení, jejich povahou, účinky a vymezením pojmu dovolání. Největší pozornost je věnována účelům dovolání, mezi které se řadí nalézání individuální spravedlnosti a sjednocování rozhodovací praxe civilních soudů. V druhé kapitole se autor podrobně zaměřuje na historický vývoj institutu dovolání. Mezi jeho důležité vývojové etapy a milníky patří především doba existence rakousko-uherské monarchie, recepce rakouských právních předpisů do československého právního řádu, období mezi roky 1948 až 1989, kdy bylo dovolání z...
|
host ::
RSS.