|
|
Krajinné a jiné meze. (Uchopení krajiny v umění a výtvarné výchově skrze výtvarné explorace)
Zástěrová, Alena ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
/ a b s t r a k t Zástěrová, Alena. Krajinné a jiné meze [Diplomová práce] Praha 2019 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 127 stran. Diplomová práce pojednává o vztahování se ke krajinnému prostoru skrze pohyb těla a mysli, jehož vyústěním je výtvarný počin. Úzce se zaměřuje na individuální prožitek z krajiny jako specifického prostoru. Objasňuje pojmy, polemizuje o jejich významech. V rozhovorech s umělci zachycuje jejich přístup k tvorbě v krajině a s krajinou, jejich pohyb tvůrčím procesem. Popisuje didaktický projekt inspirující žáky hlouběji se zamýšlet nad prostorem, v němž se nejčastěji pohybují, komunikovat poznatky výtvarným jazykem. Autorské výtvarné práce vzniklé ve Finsku v oblasti polárního kruhu dokumentují pohyb v krajině přírodní i krajině mysli.
|
|
|
Cerebrální projekce haptického kontaku zobrazená v sLORETA
Dubová, Dita ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Cerebrální projekce haptického kontaktu zobrazená v sLORETA Cíle: Cílem této práce je vyhodnotit změny intracerebrální zdrojové aktivity v sLORETA zobrazení během haptického kontaktu na rukou modifikovaného zrcadlovou iluzí v porovnání s klidovým stavem s otevřenýma očima a určit přesnou lokalizaci zjištěné zdrojové aktivity. Metody: Experimentu se zúčastnilo 10 zdravých dospělých probandů ve věku 23-42 let. Elektrická aktivita mozku byla snímána pomocí skalpového EEG v 5 fázích experimentu. Nejprve byla měřena aktivita mozku při klidovém stavu s otevřenýma a následně se zavřenýma očima, obojí po dobu 5 minut. Následně byli probandi usazeni ke stolu se sagitálně umístěným zrcadlem, které zakrývalo jejich pravou horní končetinu a odráželo levou. Poté byla snímána elektrická aktivita mozku ve čtyřech modifikacích po 2 minutách. Během 1. modifikace byl podáván haptický kontakt symetricky na obě ruce, během modifikace č. 2 byl podán stimul pouze na levou ruku, při modifikaci č. 3 pouze na pravou ruku a 4. modifikace probíhala bez podání haptického stimulu. Pořadí modifikací bylo randomizováno. Data získaná EEG záznamem byla následně konvertována do programu sLORETA, který umožňuje zdrojovou aktivitu mozku lokalizovat a aktivní oblasti zobrazit v 3D Talairachově kortikálním atlasu. Statistické...
|
|
|
Haptika jako prostředek interspecifické komunikace mezi psem domácím (Canis lupus familiaris) a člověkem
Jurásková, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň interspecifické komunikace těchto dvou druhů je v živočišné říši unikátní. Mezi evolučními procesy, které tento rozvoj umožnily, vyniká především domestikace. Jejím výsledkem byly změny, díky kterým pes v porozumění lidským signálům předčí i primáty. Vzhledem k tomu, že jak člověk, tak pes v intraspecifické komunikace haptiku využívají, rozvinul se tento způsob komunikace i v rámci vzájemných interakcí. V této práci jsou charakterizovány jednotlivé typy signálů a jejich význam. Na plnohodnotný rozvoj taktilní komunikace má vliv i ontogeneze psa, taktilní signály se objevují postupně a fyzický kontakt s člověkem pes v určitém období přijímá lépe. Taktilní signály mají své místo v každodenní komunikaci i při profesionálním výcviku. Doteky lze využít jako pozitivní i negativní reinforcer. Dotek může u psa vyvolat stres, ale je-li přijímán pozitivně, pak dokáže stresovou reakci nao pak zmírnit. Relaxačních účinků kontaktu se psem pro člověka využívá i canisterapie, forma rehabilitace. Variabilita haptický podnětů...
|
|
|
Dotykový senzor na skleněné desce s podsvíceným piktogramem
Jánešová, Daniela ; Levek, Vladimír (oponent) ; Šťáva, Martin (vedoucí práce)
V této práci je popsáno řešení ovládání zařízení kapacitním dotykovým senzorem. Geometrie senzoru je řešena na standartním plošném spoji, který je umístěn na skleněném panelu. Tématika dotykových senzorů je obecně řešena ve světě několika firmami na bázi kapacitních jevů, které jsou popsány v první části práce. Dále se práce zabývá konkrétním řešením s vybraným integrovaným obvodem pro vyhodnocování dotykového senzoru.
|
|
|
Analýza účinku kojenecké masáže dle metodiky IAIM subjektivním hodnocením rodičů
PELEŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se týká kojenecké masáže a s ní spojených účinků. Práce je zpracována kvalitativní metodou skrze případovou studii, díky níž sledujeme úzkou interakci mezi dítětem a jeho rodičem. Teoretická část obsahuje informace o Mezinárodní asociaci kojenecké masáže, jejíž metodiku masáží jsme pro tuto práci použili. V literární rešerši se dále věnujeme prenatálnímu, perinatálnímu a postnatálnímu období, a to jak z hlediska fyziologického vývoje dítěte do 1 roku, tak i z hlediska ženy budoucí matky. Co se ženy týče, dotýkáme se i tématu pohybové aktivity během těhotenství a po porodu. Stěžejní je kapitola o doteku, jež de facto utváří samotné poselství této masáže. Dále rozebíráme, jak masáž působí na dítě a popisujeme její techniku. Syntetická část obsahuje jednotlivé kazuistiky a jejich vyhodnocení. V závěru uvádíme, že všechny zúčastněné matky hodnotí metodiku dle IAIM pozitivně.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dialog s krajinou
Lojková, Ester ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám jinými pohledy na krajinu. Snažím se je nastínit z různých hledisek. Zabývám se historií, náboženstvím a uměním. Je o hledání svého místa v krajině. O nalezení sama sebe prostřednictvím cesty, putování. O vnímání krajiny. O paměti krajiny. Jak se nám postupně odkrývá. Je ukrytá v jejích prvcích, jako jsou kameny, voda, stromy a jiné. O navrácení k základním věcem, k vnímání, což je jev předcházející samotnou tvorbu, jako je např. Malba, tělové či akční umění. Tyto prvky se snažím pak převést do tvorby ve škole - v navržených výtvarných řadách.
|
|
|
Doteky
MORAVCOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě zásadní části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomové práce se zabývám významem doteku, který je mnohoznačný. Původně a především měl výtvarnou formou vyjádřit touhu a potřebu člověka navázat haptickým gestem vztah s jinou bytostí, sblížit se s ní, poznat ji. Během práce na tomto cyklu se však jeho podoba začíná proměňovat. Doteky přestávají být pouze vyjádřením lidských vztahů, ale stávají se záznamy mého dotýkání se, poznávání sebe sama. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na figurální tvorbu. Skládá se z cyklu maleb na plátně a sololitu různých rozměrů, provedených technikou akrylu. Tyto malby bezprostředně zachycují lidské tělo v polohách dotýkání se, blízkosti, oddálení. Zachycují ho v polohách radosti z bezprostředního doteku a naopak deprivace, kdy je člověk zbaven možnosti styku s druhou bytostí. Východiskem této práce je subjektivita a emocionalita.
|
|
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
host ::
RSS.