|
|
Zpětná vazba pro aktivní protézu horní končetiny
Trajlinek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením zpětné vazby pro aktivní protézy s cílem se co nejvíce přiblížit biologickému somatosenzorickému systému, a zároveň, co nejméně omezovat pacienta a aby poskytovala co nejvíce užitečných informací o doteku. S ohledem na tyto faktory je navržen systém pro detekci sil působících na končetinu a následné předání tohoto signálu uživateli končetiny. Tento systém je navržen přímo pro již sestrojenou protézu vyrobenou Ing. Štěpánem Brázdilem v rámci diplomové práce z roku 2020. V práci je popsána biologická zpětná vazba, na níž jsou všechny náhradní a umělé zpětné vazby založeny. Tato práce také popisuje právě náhradní a umělé zpětné vazby a pokouší se najít způsob, jak biologickou zpětnou vazbu více či méně nahradit.
|
|
|
Krajinné a jiné meze. (Uchopení krajiny v umění a výtvarné výchově skrze výtvarné explorace)
Zástěrová, Alena ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
/ a b s t r a k t Zástěrová, Alena. Krajinné a jiné meze [Diplomová práce] Praha 2019 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 127 stran. Diplomová práce pojednává o vztahování se ke krajinnému prostoru skrze pohyb těla a mysli, jehož vyústěním je výtvarný počin. Úzce se zaměřuje na individuální prožitek z krajiny jako specifického prostoru. Objasňuje pojmy, polemizuje o jejich významech. V rozhovorech s umělci zachycuje jejich přístup k tvorbě v krajině a s krajinou, jejich pohyb tvůrčím procesem. Popisuje didaktický projekt inspirující žáky hlouběji se zamýšlet nad prostorem, v němž se nejčastěji pohybují, komunikovat poznatky výtvarným jazykem. Autorské výtvarné práce vzniklé ve Finsku v oblasti polárního kruhu dokumentují pohyb v krajině přírodní i krajině mysli.
|
|
|
Cerebrální projekce haptického kontaku zobrazená v sLORETA
Dubová, Dita ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Cerebrální projekce haptického kontaktu zobrazená v sLORETA Cíle: Cílem této práce je vyhodnotit změny intracerebrální zdrojové aktivity v sLORETA zobrazení během haptického kontaktu na rukou modifikovaného zrcadlovou iluzí v porovnání s klidovým stavem s otevřenýma očima a určit přesnou lokalizaci zjištěné zdrojové aktivity. Metody: Experimentu se zúčastnilo 10 zdravých dospělých probandů ve věku 23-42 let. Elektrická aktivita mozku byla snímána pomocí skalpového EEG v 5 fázích experimentu. Nejprve byla měřena aktivita mozku při klidovém stavu s otevřenýma a následně se zavřenýma očima, obojí po dobu 5 minut. Následně byli probandi usazeni ke stolu se sagitálně umístěným zrcadlem, které zakrývalo jejich pravou horní končetinu a odráželo levou. Poté byla snímána elektrická aktivita mozku ve čtyřech modifikacích po 2 minutách. Během 1. modifikace byl podáván haptický kontakt symetricky na obě ruce, během modifikace č. 2 byl podán stimul pouze na levou ruku, při modifikaci č. 3 pouze na pravou ruku a 4. modifikace probíhala bez podání haptického stimulu. Pořadí modifikací bylo randomizováno. Data získaná EEG záznamem byla následně konvertována do programu sLORETA, který umožňuje zdrojovou aktivitu mozku lokalizovat a aktivní oblasti zobrazit v 3D Talairachově kortikálním atlasu. Statistické...
|
|
|
Haptika jako prostředek interspecifické komunikace mezi psem domácím (Canis lupus familiaris) a člověkem
Jurásková, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň interspecifické komunikace těchto dvou druhů je v živočišné říši unikátní. Mezi evolučními procesy, které tento rozvoj umožnily, vyniká především domestikace. Jejím výsledkem byly změny, díky kterým pes v porozumění lidským signálům předčí i primáty. Vzhledem k tomu, že jak člověk, tak pes v intraspecifické komunikace haptiku využívají, rozvinul se tento způsob komunikace i v rámci vzájemných interakcí. V této práci jsou charakterizovány jednotlivé typy signálů a jejich význam. Na plnohodnotný rozvoj taktilní komunikace má vliv i ontogeneze psa, taktilní signály se objevují postupně a fyzický kontakt s člověkem pes v určitém období přijímá lépe. Taktilní signály mají své místo v každodenní komunikaci i při profesionálním výcviku. Doteky lze využít jako pozitivní i negativní reinforcer. Dotek může u psa vyvolat stres, ale je-li přijímán pozitivně, pak dokáže stresovou reakci nao pak zmírnit. Relaxačních účinků kontaktu se psem pro člověka využívá i canisterapie, forma rehabilitace. Variabilita haptický podnětů...
|
|
|
Dotykový senzor na skleněné desce s podsvíceným piktogramem
Jánešová, Daniela ; Levek, Vladimír (oponent) ; Šťáva, Martin (vedoucí práce)
V této práci je popsáno řešení ovládání zařízení kapacitním dotykovým senzorem. Geometrie senzoru je řešena na standartním plošném spoji, který je umístěn na skleněném panelu. Tématika dotykových senzorů je obecně řešena ve světě několika firmami na bázi kapacitních jevů, které jsou popsány v první části práce. Dále se práce zabývá konkrétním řešením s vybraným integrovaným obvodem pro vyhodnocování dotykového senzoru.
|
|
|
Analýza účinku kojenecké masáže dle metodiky IAIM subjektivním hodnocením rodičů
PELEŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se týká kojenecké masáže a s ní spojených účinků. Práce je zpracována kvalitativní metodou skrze případovou studii, díky níž sledujeme úzkou interakci mezi dítětem a jeho rodičem. Teoretická část obsahuje informace o Mezinárodní asociaci kojenecké masáže, jejíž metodiku masáží jsme pro tuto práci použili. V literární rešerši se dále věnujeme prenatálnímu, perinatálnímu a postnatálnímu období, a to jak z hlediska fyziologického vývoje dítěte do 1 roku, tak i z hlediska ženy budoucí matky. Co se ženy týče, dotýkáme se i tématu pohybové aktivity během těhotenství a po porodu. Stěžejní je kapitola o doteku, jež de facto utváří samotné poselství této masáže. Dále rozebíráme, jak masáž působí na dítě a popisujeme její techniku. Syntetická část obsahuje jednotlivé kazuistiky a jejich vyhodnocení. V závěru uvádíme, že všechny zúčastněné matky hodnotí metodiku dle IAIM pozitivně.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dialog s krajinou
Lojková, Ester ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám jinými pohledy na krajinu. Snažím se je nastínit z různých hledisek. Zabývám se historií, náboženstvím a uměním. Je o hledání svého místa v krajině. O nalezení sama sebe prostřednictvím cesty, putování. O vnímání krajiny. O paměti krajiny. Jak se nám postupně odkrývá. Je ukrytá v jejích prvcích, jako jsou kameny, voda, stromy a jiné. O navrácení k základním věcem, k vnímání, což je jev předcházející samotnou tvorbu, jako je např. Malba, tělové či akční umění. Tyto prvky se snažím pak převést do tvorby ve škole - v navržených výtvarných řadách.
|
|
|
Doteky
MORAVCOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě zásadní části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomové práce se zabývám významem doteku, který je mnohoznačný. Původně a především měl výtvarnou formou vyjádřit touhu a potřebu člověka navázat haptickým gestem vztah s jinou bytostí, sblížit se s ní, poznat ji. Během práce na tomto cyklu se však jeho podoba začíná proměňovat. Doteky přestávají být pouze vyjádřením lidských vztahů, ale stávají se záznamy mého dotýkání se, poznávání sebe sama. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na figurální tvorbu. Skládá se z cyklu maleb na plátně a sololitu různých rozměrů, provedených technikou akrylu. Tyto malby bezprostředně zachycují lidské tělo v polohách dotýkání se, blízkosti, oddálení. Zachycují ho v polohách radosti z bezprostředního doteku a naopak deprivace, kdy je člověk zbaven možnosti styku s druhou bytostí. Východiskem této práce je subjektivita a emocionalita.
|
host ::
RSS.