|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Trestný čin pomluvy podle § 184 tr. zák.
Leskovjanová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trestný čin pomluvy podle §184 tr. zák. Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zněním a úlohou trestného činu pomluvy v trestním právu. Protože se kvůli objektivní stránce trestného činu a typu jeho chráněného objektu jedná o bagatelní trestný čin, a v posledních 15 letech se opakovaně uvažuje o jeho vyškrtnutí z trestního zákoníku, autorka práce si klade otázku, zda je stávající skutková podstata pomluvy v trestním právu postradatelná či nikoliv. První kapitola této práce je věnována základnímu právu na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochraně jména. Po představení a vzájemném odlišení jmenovaných institutů následuje shrnutí historického vývoje trestněprávní úpravy ochrany cti. Jeho cílem je zaznamenat, jakým způsobem se formulace trestného činu pomluvy vyvíjela od vzniku První republiky až do současnosti, a současně přiblížit nejdůležitější důvody, které vedly zákonodárce po Sametové revoluci k rozhodnutí trestný čin pomluvy v trestním zákoníku i nadále ponechat. Stěžejní část této práce představují dvě následující kapitoly, ve kterých se autorka zabývá současnou úpravou ochrany cti a dobré pověsti dle českého právního řádu a podrobnou charakteristikou skutkové podstaty trestného činu pomluvy. Autorka zde poukazuje na nedostatky soukromoprávní i veřejnoprávní úpravy, které se...
|
|
|
Ochrana dobré pověsti právnické osoby
Kolářová, Eva ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tématem této práce je "Ochrana dobré pověsti právnické osoby". Jedná se o problematiku, která si zasluhuje pozornost, ačkoliv lze jen zřídka nalézt literaturu, která by se tímto tématem zabývala. S postupem doby přibývá právnických osob a zároveň je snazší zasáhnout do jejich dobré pověsti, čímž i přibývá počet neoprávněných zásahů. Vzhledem k tomu, že § 19b obč. zák. je v otázce problematiky ochrany dobré pověsti právnické osoby stručný až strohý, je nezbytné dopomoci si soudním výkladem této problematiky. Proto v této práci vycházím především ze soudní judikatury, zejména pak z judikatury Nejvyššího soudu ČR. Účelem této práce je popsat, co přesně je dobrá pověst, jak do ní lze zasáhnout, za jakých okolností nebude zásah považován za neoprávněný a pro případ, že zásah bude považován za neoprávněný, uvést možnosti obrany proti tomuto zásahu, zejména prostředky obrany soudní. Tato práce se člení na osm kapitol, z nichž první a poslední kapitolu tvoří úvod a závěr. Druhá kapitola je o historickém vývoji daného tématu na českém území. Třetí kapitola ve stručnosti popisuje osobnostní práva osob (fyzických osob) a jejich ochranu. Čtvrtá kapitola je rozdělena do dvou částí. První z nich se zabývá obecnou charakteristikou právnických osob, zatímco druhá část je věnována problematice ochrany názvu...
|
|
|
Právní aspekty ochranné známky jako součásti goodwillu
Kadlec, Tomáš ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá termínem goodwill a jeho rozborem v právním systému České republiky. Porovnává vztah pojmů "dobrá pověst" a "goodwill". Rozebírá také vztah goodwill a ochranných známek. Poukazuje na moderní pojetí goodwill právě ve vztahu k ochranným známkám. V této práci je také představen systém passing off (neoprávněné uţívání označení) v právu Spojeného království. V passing off je goodwill důležitým elementem pro posouzení, zda k passing off došlo nebo ne. Také rozebírá chápání goodwill v anglo-americkém právním systému. Popisuje jednotlivé teorie goodwill, podle právně-historického vývoje. Zabývá se také možností převoditelnosti goodwill
|
host ::
RSS.