|
|
Nová média v práci s divadelním publikem
Zavřelová, Eva ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice využití nových médií a implementace současných trendů online komunikace v prostředí divadel.
V první části jsou definovány nejdůležitější pojmy a představeny hlavní platformy online komunikace. Následuje komparativní analýza komunikace pěti českých divadel na sociálních sítích – jedná se o Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, Městské divadlo Zlín, Moravské divadlo v Olomouci a Klicperovo divadlo v Hradci Králové.
V další části je pak vyhodnocen výzkum publika Jihočeského divadla s důrazem na online komunikaci a participaci, který byl realizován ve spolupráci s tímto divadlem. Na základě tohoto výzkumu a komparativní analýzy jsou v práci formulována doporučení pro komunikační strategii Jihočeského divadla.
|
|
|
Fenomén divadelního diváka předškolního věku
Molčíková, Kateřina ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na dětského diváka ve věku od 3 do 7 let a na jeho schopnost přijímat a reflektovat divadelní dílo v prostředí mateřské školy a ve společnosti svých vrstevníků. Vychází z ročního projektu Fenomén divadelního diváka předškolního věku, který proběhl v pěti mateřských školách Středočeského kraje. Tento projekt zaznamenává, analyzuje a reflektuje. Na základě získaných zkušeností zkoumá, zda existují nějaké mantinely divadelní tvorby určené dětem předškolního věku a prezentované v nedivadelním prostředí jejich vlastní mateřské školy. Na základě dramatických principů použitých v šesti vybraných inscenacích a závěrů vyplývajících z reakcí dětského publika zkoumá, zda a jak jsou umělci při tvorbě představení limitováni zralostí diváků této věkové kategorie a prostředím předškolního zařízení. Práce má prokázat, že hraní divadla v mateřských školách má smysl a že při přípravě představení není vhodné ani žádoucí slevovat z nároků, které na sebe klademe jako tvůrci představení určených dospělému nebo smíšenému publiku.
|
|
|
Koncepce vnímání autorského představení
Mikulska, Olga ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ČECHOVÁ, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na definici pojmu „skupinové autorské představení“ na základě autorčiných zkušeností získaných během uvádění a rozboru autorského představení Caza casasueños v rámci uměleckého projektu Autorské divadlo v komunitě bez divadelního povědomí, který proběhl v červenci a srpnu 2016 na území Kolumbie. Práce popisuje zrod a vývoj nápadu a zdůrazňuje při tom procesuálnost vzniku autorského představení, jehož podoba je průběžně modifikována na základě specifického vztahu mezi autory-herci a diváky.
V hlavní části práce autorka popisuje reakce a zpětnou vazbu, kterou představení a jeho tvůrci obdrželi od účastníků divadelních dílen, jež pořádali v kolumbijském Guadalupe. Prostřednictvím jejich konfrontace se zkušenostmi s obecenstvem z jiných míst v Kolumbii autorka ukazuje, jak se představení měnilo, a podtrhává při tom zejména vliv kultury na obecnější způsob, jímž lidé vnímají realitu.
V závěru práce autorka reflektuje příběh vzniku a vývoje skupinového autorského představení ve vztahu k dílům a myšlenkám velkých divadelních tvůrců 20. století – Augustu Boalovi, Eugeniu Barbovi a Jerzymu Grotowskému.
|
|
|
Malé / velké loutky
Strýček, Jan ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; NOVÁK, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce je teoretickým shrnutím praktického uměleckého projektu, jenž byl závěrečným výstupem z bakalářského studia předmětu Animace, na katedře alternativního a loutkového divadla Akademie múzických umění v Praze. Jejím cílem je zhodnotit s odstupem proces tvorby projektu, od počátečního teoretického vytýčení, až po závěrečnou realizaci. Současně by měla problematiku jednotlivých bodů tvorby argumentačně podpořit ověřeným teoretickým zázemím a vytvořit tak možný návod a příklad pro všechny, kteří by chtěli v budoucnu vytvořit loutkové představení na podobných principech. V první části se práce zabývá otázkou profilu typického diváka loutkového divadla, snaží se rozbít panující mýtus, že loutky jsou jen pro děti a hledá hranici mezi tím, co lze označit za „loutkové pro děti“ a „loutkové pro dospělé“. V druhé části se práce zabývá problematikou stavby děje příběhu, o němž v průběhu představení rozhoduje divák. Snaží se odhalit všechny rizikové faktory, poukázat na již existující praktické ukázky a pátrá po tom, proč je tento postup v divadelní tvorbě na okraji zájmu. V poslední části se pak zaměřuje na problematiku zkušebního procesu s loutkou a na možnosti, kterými při něm omezuje nebo naopak obohacuje živého herce.
|
|
|
Doprovodné programy divadel
Černá, Tereza ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Tato práce se zabývá využitím doprovodných programů jako nástroje budování publika v divadlech a některých dalších kulturních institucích. Jejím cílem je nastínění současných podmínek pro rozvoj těchto aktivit v českém prostředí, a to jak ze strany samotných institucí, tak i z pohledu kulturně politického.
Úvod této práce se věnuje vymezení pojmů klíčových pro celou problematiku doprovodných programů, především pak definici samotného doprovodného programu a jeho vztahu k programu hlavnímu.
Rozsáhlý prostor je věnován strategickým dokumentům a kulturním politikám na evropské úrovni i v prostředí České republiky. Tato část je pro práci stěžejní a jsou zde nastíněna politická a legislativní východiska, která mohou být v budoucnu pro směřování kulturních institucí v této oblasti zásadní.
Dále se práce zabývá zaváděním doprovodných programů do divadelní praxe v podobě práce divadelního lektora a definování cílových skupin a forem programů. V neposlední řadě je to pak také náhled na již provedené výzkumy podmínek rozvoje publika v českých kulturních institucích, které byly v minulosti realizovány.
Případové studii doprovodných programům Národního divadla je věnován závěr práce. Pozornost je soustředěna především na aktivity souborů činohry a baletu, na jejich rozdílný přístup k této problematice, ale také na jejich spolupráci ve formě společné platformy ND+, která by pod svými křídly měla v budoucnu sdružovat všechny doprovodné aktivity všech souborů Národního divadla.
|
|
|
Crossover
Tejnorová, Petra ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Disertační práce s názvem CROSSOVER, mezi vrstvami vlastní inscenační praxe, na hranici forem, žánrů a nejenom těch je rozdělena do tří částí. V každém oddílu práce se opírám zejména o vlastní divadelní praxi, která je protkána řadou ukázek z inscenací a divadelně performativního myšlení vybraných zahraničních skupin. V první části, vzhledem k tématu, jsou to především skupiny Gob Squad, Shunt a režisér Mike Leigh. Ve druhépak skupiny Rimini Protokoll a opět Gob Squad. V třetím oddílu je to hlavně režisér Tim Etchells se svojí skupinou Forced Entertainment. Moje divadelní cesta od komplexních inscenací, které jsou symbiózou všech komponentů a spojuje je inscenační styl a dříve nalezené divadelní postupy přes autorské/devising projekty až k divadlu s prvky dokumentu a technologie, je představena v úvodu disertační práce. V první části prácezkoumám rozdíly a jemné nuance mezi autorským a devised divadlem, orientuji se zejména naspecifika devised metody tvorby. V druhé části práce se zaměřuji na dokument a technologie. Třetí oddíl se skládá z podtémat otevřenýchv přechozích kapitolách, týkajících se překračování forem, žánrů a metodik, majícíchmnohem blíže k fenoménu hranic mezi inscenací/událostí, fikcí/realitou, divákem/svědkem, hercem/performerem. Metody či optika, kterou práci vedu, je založena na fenoménu zmiňovaných oblastí a témat. Způsob průniku do problematiky lze přirovnat k fenomenologickému vhledu.
|
|
|
Spoluutváření divadla
Petrovič, Zoran ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem divadelní události, která se v plné míře
rozvine teprve tehdy, když se ve stejném prostoru a čase setkají herec a
divák. Zabývá se otázkami, které jejich vzájemnou interakci podmiňují.
Závěry se pokouší vyvodit skrze perspektivu divadelního tvůrce a
diváka, táže se po smyslu divadelního (spolu)utváření a přitom se opírá jak
o praktické zkušenosti, tak o poznatky divadelních praktiků a teoretiků.
Pojem divadlo používá v nejširším slova smyslu. Záměrně vychází z
různých druhů divadelních provedení. Vychází z poznání, že je divadlo v
základě jedno, avšak bezpodmínečně potřebuje oba, jak aktivního herce,
tak aktivního diváka.
|
|
|
Divadelní pokladny v Praze
Piliarik, Kateřina ; SULŽENKO, Jiří (vedoucí práce) ; JEŽEK, Vlastimil (oponent)
Práce se zabývá divadelními pokladnami v Praze. Představuje oblasti, které jsou v uvažování o významu divadelní pokladny klíčové - distribuce informací, vzhled a umístění pokladny, cenová politika a podpora prodeje. Zabývá se také segmentací publika a možnostmi jeho rozvoje.
Práce je strukturovaná od obecně platných marketingových poznatků po praktické analýzy pokladen pěti vybraných pražských divadel. V teoretické části přináší několik konkrétních vysvětlení, proč je důležité vnímat pokladnu jako efektivní marketingový nástroj. Praktická část představuje vybrané pokladny a zkoumá tato kritéria: vzhled pokladny, podoba vstupenky, distribuce informací a úroveň prodeje upomínkových předmětů divadla.
|
|
|
Výchova budoucího diváka
Šilarová, Linda ; MARUŠÁK, Radek (vedoucí práce) ; VOSTÁRKOVÁ, Ivana (oponent)
Podstatou práce je vytvoření divadelně vzdělávacího programu podporujícího komunikaci mezi veřejností a divadlem a jeho aplikace na tři divadla: Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé a divadlo Studio DVA. Práce vychází z mé osobní zkušenosti, kterou je příprava vzdělávacích programů na míru cílovým skupinám pro uvedená divadla. Teoretická část zpracovává pohled na divadlo a vzdělávání na území ČR a diváka jako partnera divadelní komunikace. Praktická část se zaměřuje na realizaci divadelně vzdělávacích programů: Divadlo Na zábradlí - Jak se dělá divadlo, Divadlo v Dlouhé - Jak pracovat se studenty po zhlédnutí divadelního představení, divadlo Studio DVA - strukturované divadelní workshopy s literární předlohou.
|
|
|
Vizuální a loutkové divadlo pro specifickou skupinu diváků - seniorů
Stará, Markéta ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Tématem této magisterské práce je senior jako divák a klade si otázku jak pracovat se seniorským divákem. V teoretické části seznamuje s tématikou stáří. Pojem stáří vymezuje z pohledu psychologie. S tématem stáří nastiňuje také pojmy jako je komunikace a paměť. Seznamuje také s divadelními výtvarně konceptuálními projekty, které se stářím zabývaly a organizacemi, které se ve své tvorbě plně věnuji sociálnímu prostředí. Teoretická část se také zabývá divadelní terminologií a zdroji, které vedly ke zvolenému výtvarnému a koncepčnímu řešení. Praktická část obsahuje popis procesu vzniku představení a jeho scénograficko dramaturgickou koncepci. Též hledá řešení do budoucna, jak se zvolenou skupinou pracovat.
|
host ::
RSS.