|
|
Rozdělení Československa (rozhlasové rozhovory s vybranými osobnostmi)
Zemánek, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Rozhlasový rozhovor patří mezi základní žánry využívané v rozhlasu. Tato praktická bakalářská práce staví právě na dvou rozhlasových rozhovorech, jež autor práce nahrál s osobnostmi bývalé československé politiky, které ve významných funkcích zažily rozdělení země na nástupnické státy České a Slovenské republiky. Teoretická část práce nejprve za použití uvedených odborných zdrojů popisuje historickou událost rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Dále se autor práce pokouší stručně shrnout situaci obou nástupnických zemí a jejich vzájemné vztahy 30 let od aktu rozdělení. Důležitou součástí teoretické části práce je i představení respondentů pro rozhlasové rozhovory, které tvoří praktickou část. A autor práce také na základě odborné literatury vymezuje pojem rozhlasový rozhovor, vysvětluje rozdíly mezi jeho jednotlivými variantami a na konkrétním příkladu popisuje praktickou stránku vzniku takového rozhovoru. Praktická část práce pojímá 2 rozhlasové rozhovory, které jsou místy oživeny krátkými zvukovými vsuvkami (např. z autorových předchozích rozhovorů), které obsahově a dramaturgicky dotváří komplexitu výsledku. Dva stěžejní rozhlasové rozhovory jsou vedeny se zástupcem slovenské strany - bývalým poslancem Slovenské národní rady a diplomatem Peterem Weissem a se zástupcem české strany...
|
|
|
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Červenka, Jan
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.\nRozdělení Československa je ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 vnímáno relativně nejhůře.\nPolovina občanů (50 %) dnes považuje tento krok za správný, 39 % jej hodnotí jako nesprávný, přičemž o něco kritičtěji rozdělení Československa v tomto směru vnímají lidé, kteří jsou jeho pamětníky.\nI v tomto šetření se potvrdilo mínění o blízkém vztahu obou států a občané České republiky si většinově myslí, že by takový i měl být.
|
|
|
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
|
|
|
Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa zkoumá mediální reprezentaci rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. Analyzuje tematické rámce článků na dané téma a jejich prostřednictvím zkoumá mediální obrazy rozdělení vytvořené každým jednotlivým deníkem, českými a slovenskými deníky jako dvěma celky i celkový obraz na základě výsledků všech sesbíraných dat. Zdrojem pro analýzu jsou články tří českých novin (Mladá fronta DNES, Rudé právo a Blesk) a tří slovenských novin (Smena, Pravda a Nový Čas) z období přijetí zákona o zániku ČSFR a z doby jejího rozdělení. Cílem je získat představu o podobě celkového mediálního obrazu rozdělení Československa, ale také srovnat obrazy v českých a slovenských periodikách a zkoumat jejich rozdíly, a to jak z hlediska celkového pozitivního, negativního či neutrálního obrazu, tak z hlediska konkrétních užitých rámců. Kromě toho se práce zaměřuje také na rozdíly mezi pravicovými a levicovými periodiky nebo seriózním tiskem a bulvárem. Důležitá je také závěrečná konfrontace s výzkumy veřejného mínění, která potvrzuje propojení mediální a veřejné agendy. Díky ní lze tuto práci vnímat nejen jako analýzu mediální reprezentace, ale také jako analýzu názorů společnosti z období zániku Československa. Klíčová slova:...
|
|
|
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
|
|
|
Být svědkem: Zlomové okamžiky našich dějin očima Pavla Kouteckého
Strachotová, Alžběta ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem českého dokumentaristy Pavla Kouteckého a zaměřuje se na několik jeho filmů o novodobé historii naší země. První část práce načrtává celkový obraz jeho tvorby a poukazuje na různorodost zvolených témat i přístupů. Stěžejní část se zabývá filmy, v nichž se režisér zaměřil na naše dějiny, přičemž tato díla jsou vnímána v kontextu dokumentárního a historického filmu. Teoretická kapitola se proto věnuje vymezení pojmů z oblasti dokumentárního filmu i historického filmu a zmiňuje hlavní teoretické otázky věnované oběma problematikám. Vybrané filmy jsou poté analyzovány nejen jako samostatná díla, ale jsou zařazeny do kontextu jiné dokumentárně-historické tvorby. U všech filmů si práce všímá nejen konkrétně vybíraných témat a způsobu jejich pojetí, ale také vizuální stránky a především animačních technik a koláží, které při tvorbě Pavel Koutecký využíval. Je tak prozkoumán specifický přístup Pavla Kouteckého k zaznamenávání historie státu a k lidem prožívajícím zlomové dějinné okamžiky. Závěrečná kapitola shrnuje všechny poznatky, pojmenovává společné jmenovatele děl a charakterizuje hlavní rysy jeho dokumentárního stylu.
|
host ::
RSS.