|
| |
|
|
Prostorová aktivita ptáků a metody jejího kontinuálního sledování
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kauzál, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit současné znalosti o prostorové aktivitě ptáků se zaměřením na studium její vnitřní struktury pomocí moderních telemetrických zařízení, která umožňují kontinuální sledování malých druhů zvířat. Ve světle těchto metod se jeví dříve staticky studované domovské okrsky ptáků jako dynamické oblasti, měnící se spolu s denní dobou, stádiem hnízdního cyklu, pohlavím, věkem a sociálním statutem jedince. Díky detailní automatizované telemetrii dokážeme studovat i velmi skryté ptačí chování a jeho charakteristiky ve více rozměrném prostoru. Kontinuální sledování umožňuje také detailnější studium migrace, její konektivity a její vliv na ostatní části života ptáků. Tyto nově nabyté znalosti by měly být v budoucnu využity k cílené ochraně vzácných druhů ptáků.
|
|
|
Neglected aspects of bark beetle (Coleoptera: Scolytinae) ecophysiology
DAVÍDKOVÁ, Markéta
The thesis describes several unknown aspects of the spruce bark beetle, Ips typographus (L.), and the double-spined bark beetle, Ips duplicatus (Sahlberg.), life-cycles and ecophysiology. The first study focuses on I. typographus and its dispersal under epidemic conditions in the National park Šumava and introduces a novel method of fluorescent marking and detection of captured specimens. The second study is focused on ability of I. typographus to establish so-called sister-broods, i.e. re-emergence of females that are capable to continue egg laying without a need to mate again. The importance of sister-broods becomes apparent mainly in recent hot and dry vegetation seasons, which is demonstrated by a comparison of recent and historical data. The third study focuses on temperature-dependent development of I. duplicatus under laboratory conditions by the means of sandwich method. Altogether, the studies underline practical importance of ecophysiological studies on bark beetles as one of the tools for their effective management.
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Mechanismy šíření protistních organismů
Křivská, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Protistní organismy jsou všudypřítomné, jsou základem potravních řetězců, ovšem způsobují i nemalé ekonomické škody v oblasti zdravotnictví, zemědělství a potravním průmyslu. Jejich rozšíření je dlouhou dobu v debatách mnoha vědců a přes poměrně pokročilé metody, které dnešní věda nabízí, stále není přiřčena pravdivost pouze jedné teorii ze dvou primárně nabízených, i když v dnešní době pomalu začíná převládat podpora moderátní endemické teorie rozšíření mikroorganismů. Tato rešerše shrnuje dosavadní poznatky z oblasti šíření protistních organismů na celé planetě, ve vodním i terestrickém prostředí. Mechanismy šíření pokrývají mnoho oblastí studia a je to velice komplexní a složité téma. Pro přenos jsou důležitá dormantní stádia organismů donedávna považovaná pouze za adaptace pro nepříznivé podmínky bez primární možnosti šíření. Šíření je ovlivněno klimatickými podmínkami na daném území a tudíž není snadné jej předpovědět. Je zde shrnut i nemalý vliv člověka na biogeografii mikroorganismů a možnosti disperze těchto organismů včetně zahrnutí historického hlediska. Tomuto tématu začíná být v posledních letech právem věnována zvýšená pozornost. Zmíněné jsou také adaptace a odolnosti organismů pro přenos různými druhy vektorů. Klíčová slova: faktory prostředí, šíření, distribuce, endemické druhy
|
|
|
Diverzita rodu Frustulia v severní Evropě
Scharfen, Vojtěch ; Urbánková, Pavla (vedoucí práce) ; Veselá, Jana (oponent)
Rod Frustulia byl pro tuto práci vybrán kvůli návaznosti na předchozí výzkum naší algologické skupiny (Veselá 2007; Urbánková 2009; Urbánková 2011; Veselá 2011; Fialová 2013). Pomocí molekulárních metod bylo zjištěno, že řada morfologicky vymezených druhů rozsivek je komplexem kryptických druhů, které mohou mít omezené rozšíření. Cílem této práce bylo: 1) zhodnotit diverzitu rodu Frustulia v severní Evropě. pomocí molekulárních metod a zařadit nalezené druhy do fylogenetického kontextu příbuzných druhů; 2) zjistit jestli lze určit izolované druhy i v přírodních vzorcích pomocí morfologických znaků. Molekulárními metodami bylo analyzováno 234 kmenů. Izolované kmeny spadaly do čtyř kladů. 86% kmenů patřilo k druhovému komplexu F. crassinervia-saxonica. Dva kmeny byly určeny jako druhy F. gaertnerae a F. septentrionalis. Poslední nalezená linie nebyla zatím popsána a byla proto označena F. sp. Tato linie je blízce příbuzná druhu F. maoriana, který se považuje za endemita Nového Zélandu. Fylogeneze rodu byla vytvořena na základě datasetu ze čtyř molekulárních markerů. a s publikovanými morfometrickými údaji pak bylo porovnáno 264 fotografií buněk pořízených skenovacím elektronovým mikroskopem. Kontrolním srovnáním výsledků analýzy kvantitativních a kvalitativních znaků s morfologickými daty uvedenými v...
|
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Disperzní a letová aktivita pakomárů stojatých vod (Diptera: Chironomidae)
VEBROVÁ, Lucie
V této práci nejprve shrnuji význam disperze pro jedince a populace včetně nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jednotlivé fáze disperze, s důrazem na vodní hmyz obývající malé stojaté vody. Anglicky psaný rukopis vědeckého článku následně shrnuje kvantitativní studii krátkodobé a sezónní letové aktivity pakomárů (Chironomidae: Diptera) v pískovně Cep II v jižních Čechách. Práce přináší jeden z prvních ucelených pohledů na vliv počasí a sezonality na celkovou letovou aktivitu pakomárů, fenologii nejhojnějších druhů a rozdíly mezi suchozemskými a vodními druhy.
|
|
|
Migrace vážek (Odonata)
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Waldhauser, Martin (oponent)
Ve své práci se zabývám stále ne úplně prozkoumaným fenoménem migrace, kterou za různých okolností podstupují některé druhy vážek (Odonata). Jen u několika málo druhů, z celkově několika desítek migrujících, je jejich migrační trasa a strategie prozkoumána. Tyto prostudované případy popisuji a dále se zabývám i těmi druhy, u nichž migrace není plně objasněna, a upozorňuji na další možná pole výzkumu. Jedním z cílů mé práce je také srovnání různých atributů a strategií migrace vážek s dalšími migranty z hmyzí říše a také se stěhovavými ptáky.
|
|
|
Ovlivnění genetické diverzity rákosových porostů strukturou říčních systémů
Fuxová, Gabriela ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubátová, Barbora (oponent)
Řada rostlinných druhů je vázána na biotopy související s říčním prostředím nebo krajinou ovlivňovanou řekami. Říční systémy vytváří v ekosystémech významné lineární koridory a přímo nebo nepřímo ovlivňují rozšíření řady druhů v krajině. Nabízí se tak řada otázek ohledně šíření druhů v tomto prostředí. Jednou z možností, jak hledat odpovědi na tyto otázky, je využití molekulárních metod. Pomocí 10 mikrosatelitových jaderných primerů byla provedena analýza 202 vzorků rákosu obecného ze 60 populací České republiky. Tato analýza umožnila odhalit příbuzenské vztahy mezi jedinci, získat informace o prostorovém rozložení populací a šíření rákosu obecného. Phragmites australis tvoří jak monoklonální populace, tak populace tvořené z několika klonů. Byla odhalena závislost míry klonality na prostředí, ve kterém se populace nachází. Populace rostoucí na březích řek byly spíše monoklonální, rybniční polyklonální. Jednotlivé populace vykazují vysoký stupeň izolovanosti. Nejvyšší procento variability bylo vysvětleno na mezipopulační úrovni, což je běžné u druhů lehce šiřitelných větrem. Dochází ke komunikaci mezi populacemi, ve větší míře na krátké vzdálenosti. Mezi populacemi byl nalezen důkaz vegetativního šíření na krátké vzdálenosti, mnohem častěji ale dochází ke generativnímu šíření. K šíření na velké vzdálenosti...
|
host ::
RSS.