|
| |
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Ústavní zvyklosti v České republice
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na ústavní zvyklosti v České republice. Jejím cílem je zanalyzovat jejich roli v českém ústavním systému. Práce se soustředí na pět oblastí, kde se o vlivu ústavních zvyklostí často hovoří. Prioritně jsou zkoumána ta místa, kde se prolíná působení vícero ústavních institucí, neboť právě na nich lze nejlépe dokumentovat sílu ústavních zvyklostí. Soustředí se zejména na to, jakým způsobem byly jednotlivé zvyklosti v minulosti dodržovány a jak na to reagovali ostatní ústavní aktéři. Práce zkoumá i vliv zavedení přímé volby prezidenta na ústavní zvyklosti. Přímo volený prezident může cítit větší legitimitu a ve snaze získat pro sebe silnější postavení může mít tendenci některé ústavní zvyklosti porušovat či pokoušet se o zavádění nových. Výsledkem je zjištění, že česká ústava je stále relativně novým dokumentem a na plnohodnotné etablování většiny ústavních zvyklostí nebylo ještě dostatek času. Nicméně některé ústavní zvyklosti se již stávají neodmyslitelnou součástí ústavního pořádku, o jejichž síle rozhodnou následující roky. Pokud je ústavní aktéři - a zejména pak následující přímo volení prezidenti - budou i nadále dodržovat, lze předpokládat, že budou součástí českého práva další desítky let.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.
|
|
|
Česká prezidentská kampaň 2012/2013: Užití politického marketingu s ohledem na strategické účinky volebního systému a psychologii voličů
Hannich, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Předmětem této diplomové práce je užití prvků politického marketingu v české prezidentské kampani 2012/2013. Teoretická část práce přibližuje obecný vývoj politické komunikace a volebních kampaní, principy fungování politického marketingu, základní vzorce rozhodování voličů a modely koordinovaného chování elektorátu a politických aktérů v závislosti na strategických účincích volebních systémů. V následné analýze volebních kampaní vybraných prezidentských kandidátů - Miloše Zemana, Karla Schwarzenberga, Jana Fischera a Jiřího Dienstbiera - je sledováno, jakým způsobem a za jakých okolností jsou aplikovány postupy politického marketingu, zda kandidáti a jejich volební štáby inkorporují do procesu plánování a realizace volební kampaně předpokládané strategické účinky volebního systému, potažmo jestli a jakým způsobem v kampani pracují se zažitými představami voličů o hlavě státu.
|
|
| |
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
host ::
RSS.