|
|
Hudební program pro děti předškolního věku s atypickým vývojem řeči
Waloschková, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Daněk, Alois (oponent)
Diplomová práce s názvem Hudební program pro děti předškolního věku s atypickým vývojem řeči se především zabývá vývojem řeči u dětí s různými druhy sociokulturního znevýhodnění. Teoretická část tematizuje dopady odlišného mateřského jazyka, bilingvismu a jiných sociokulturních znevýhodnění na vývoj řeči u dětí předškolního věku. Zabývá se hudební výchovou a jejím integrativním charakterem, zejména ve vztahu k pohybové, dramatické, ale také výtvarné výchově. Nalézáno je také spojení mezi hudební výchovou a různými druhy učení, ale také vztah hudební výchovy k rozvoji různých typů inteligence, jak je vymezil Gardner. Teoretická část dále představuje možnosti využití hudebních činností jako nástroje podpory a péče o rozvoj řeči dítěte se zaměřením na vyrovnávání možných deficitů zejména v lexikálně-sémantické a pragmatické rovině jazyka. V neposlední řadě charakterizuje některé historické i současné, české i světové programy, které využívají hudební výchovu jako nástroj při osobnostním a sociálním rozvoji dětí. Praktická část spočívá v navržení dlouhodobého a zacíleného programu, který je sestaven z běžných i specifických hudebních činností. Program reaguje na aktuální legislativní požadavky a je organizován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Cílem praktické části...
|
|
|
Francouzské řadové číslovky z diachronního pohledu
Chovanová, Lucie ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Číslovky ve francouzštině tvoří velice bohatý a do značné míry komplikovaný gramatický systém. Práce je zaměřena na číslovky řadové, které představují velice zajímavý předmět zkoumání, především z hlediska jejich historického vývoje. Pro uvedení do celé problematiky nejprve obecně charakterizujeme číslovky v současné francouzské normativní mluvnici, vysvětlíme jejich klasifikaci a poté se podrobněji zaměříme na číslovky základní a řadové, které spolu z pohledu diachronního velice úzce souvisí. Tato bakalářská práce má za cíl vysvětlit vývoj a fungování řadových číslovek ve francouzštině od latinských základů, až po současnost, a jejich specifika. Za pomoci Frantextu znázorníme konkurenci různých tvarů řadových číslovek a zároveň jejich konkurenci s číslovkami základními. Jistý specifický případ v této kategorii představuje číslovka druhý a její dva tvary second a deuxième, pro jejichž použití existují určitá pravidla, která ovšem nebývají vždy dodržována. Na základě dotazníku určeného rodilým mluvčím se pokusíme zanalyzovat tento fenomén a zamyslíme se rovněž nad otázkou, zda řadové číslovky představují kategorii na ústupu.
|
|
|
Vznik a vývoj pojmu národní jazyk ve Francii
Krejčová, Daniela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik a vývoj pojmu "langue nationale" ve Francii a zamyslet se nad významem tohoto pojmu ve francouzském prostředí. První část práce se zaměřuje na definici základních termínů, jako je "langue nationale", "langue officielle", a na jejich pojetí ve francouzském prostředí. Další kapitola vymezuje vztah mezi národním jazykem a dialekty a popisuje přístup k dialektům během Francouzské revoluce. Cílem třetí kapitoly je představit pojem "grammatisation" a nastínit postup gramatizace francouzštiny. Následuje část popisující chronologický vývoj francouzštiny jako národního jazyka Francie, přičemž nejvýznamnějším obdobím 18. století a Francouzské revoluci jsou věnovány samostatné kapitoly. Závěrečná kapitola nastiňuje význam a roli jazykové politiky a zmiňuje některé nejvýznamnější institucionální zásady do jazykového vývoje francouzštiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pokračovatelé posesiv suus a illorum v románských jazycích
Jančík, Jiří ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Aurová, Miroslava (oponent) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Česká anotace: Práce zkoumá exponenci posesivity 6. osob na příkladě dvou konkrétních exponentů - paradigmat SUUS a ILLORUM. Jejím cílem je pak postihnout veškeré proměny sémioze obou paradigmat na jejich přechodu z latinského diasystému do diasytému protorománského a románského. Tyto proměny uchopuje na základě osmi parametrů sémiotického a sémiologického popisu jako proměny (1) formálního aspektu, (2) obsahového aspektu, (3) reference, (4) extenze, (5) intenze, (6) diferenční hodnoty, (7) paradigmatických vztahů, (8) syntagmatických vztahů. Na základě analýz jednotlivých diasystémů se práce pokouší identifikovat propojení, filiaci mezi jednotlivými centry, ve smyslu stanovení interareálových zdrojů jazykových inovací Česká klíčová slova: Exponence posesivity 6. osob, reflexivní posesivita, nerefexivní posesivita, ILLORUM, SUUS, sémioze, gramaticalizace, supletivita, jazyková inovace, export jazykových modelů, endoforičnost, logoforičnost, exoforičnost, vulgární latina, clasická latina, románské jazyky
|
|
|
Emancipace češtiny jako kulturního jazyka za vlády Karla IV
Nejedlý, Petr
Během vlády Karla IV. prošel český jazykový systém řadou změn, které jej instrumentálně rozšiřovaly, funkčně obohacovaly a strukturně prohlubovaly. Část z nich byla projevem vnitřního vývoje jazyka, část vyvolaly vnější okolnosti kulturněhistorické povahy. Z hlediska celkového postavení jazyka, objemu funkcí, které plnil, a repertoáru vyjadřovacích prostředků byly pro tento vzestup klíčové podněty, které vyrůstaly z kulturní, politické a společenské situace navozené stylem, cíli a výsledky Karlova panování.
|
|
|
Konkurence indikativu a subjunktivu po verbech opinandi v předklasické a klasické francouzštině
Lipská, Karolína ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem užití slovesného způsobu po verbech opinandi v období předklasické a klasické francouzštiny. Během 17. století došlo v komplementaci těchto sloves k výrazné změně, a sice k poklesu subjunktivu ve prospěch indikativu, který se stal na konci tohoto století v kladné větě normou. Teoretická část mapuje tento vývoj prostřednictvím informací z dobových a historických mluvnic. V praktické části jsou tyto informace ověřovány na dobových textech v diachronním francouzském korpusu FRANTEXT. Korpusový výzkum umožnil teoretické poznatky doplnit o statistiku, upřesnit je a stanovit mezník vývoje. Zároveň poukázal na odlišnosti v podílu indikativ/subjunktiv mezi různými typy vět.
|
|
|
Vznik a vývoj pojmu národní jazyk ve Francii
Krejčová, Daniela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik a vývoj pojmu "langue nationale" ve Francii a zamyslet se nad významem tohoto pojmu ve francouzském prostředí. První část práce se zaměřuje na definici základních termínů, jako je "langue nationale", "langue officielle", a na jejich pojetí ve francouzském prostředí. Další kapitola vymezuje vztah mezi národním jazykem a dialekty a popisuje přístup k dialektům během Francouzské revoluce. Cílem třetí kapitoly je představit pojem "grammatisation" a nastínit postup gramatizace francouzštiny. Následuje část popisující chronologický vývoj francouzštiny jako národního jazyka Francie, přičemž nejvýznamnějším obdobím 18. století a Francouzské revoluci jsou věnovány samostatné kapitoly. Závěrečná kapitola nastiňuje význam a roli jazykové politiky a zmiňuje některé nejvýznamnější institucionální zásady do jazykového vývoje francouzštiny.
|
|
| |
host ::
RSS.