|
|
Diskurzivní analýza sekuritizace koronaviru v českých médiích
Kroupa, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je aplikovat koncept sekuritizace v oblasti mediálních studií. Práce také blíže zkoumá roli médií v (de)sekuritizačním procesu jakožto autonomního aktéra, který je schopný produkovat vlastní diskurz, nezávislý na diskurzu politických aktérů. Cílem práce je potvrdit odlišnosti v (de)sekuritizační rovině mezi diskurzem, který produkují média a zástupci politických elit. Konkrétně je zkoumáno téma koronavirové epidemie v období od ledna roku 2020 do okamžiku vyhlášení nouzového stavu vládou 12. března 2020. Práce je zpracována jako diskurzivní analýza na základech foucaultovské historické metody. V teoretickém oddílu jsou představeny základní myšlenky sekuritizační teorie, její geneze a současná diskuze, včetně dimenze mediální autonomie. Analytická část se věnuje sedmi tematickým aspektům, které jsou pro koronavirový diskurz ve sledovaném období charakteristické. Dále je hlouběji zkoumána také reprezentace vládních sdělení v mediálních výstupech. Analýza zahrnuje korpus celkem 154 textových materiálů, mezi něž patří přepisy tiskových konferencí vlády věnované koronaviru a články online médií iDnes a Fórum 24, vybrané na základě sekvence klíčových slov. Výsledky diskurzivní analýzy potvrzují unikátnost koronavirového diskurzu médií, a také jeho protichůdnou tendenci v rámci...
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
host ::
RSS.