|
|
Development of demographic ageing in Italy and Spain
Illáš, Matej ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vývoj demografického starnutia v Taliansku a Španielsku Abstrakt Táto práca si kladie za cieľ popísať a porovnať priebeh procesu demografického starnutia a jeho komponentov v Taliansku a Španielsku v období od roku 1960 po súčasnosť. Demografické starnutie sa v práci analyzuje najmä pomocou podielu obyvateľstva nad 65 rokov, indexu staroby a mediánového veku. Hlavným dátovým zdrojom tejto práce je internetová databáza Eurostatu. Taliansko malo na začiatku sledovaného intervalu len marginálne vyššie hodnoty ukazovateľov demografického starnutia. V priebehu sledovaného intervalu, kedy obe krajiny výrazne zostarli, sa však medzi krajinami vytvoril oveľa významnejší rozdiel. Podľa populačných prognóz by sa však tento rozdiel mal do roku 2050 pravdepodobne znížiť, obe krajiny by však mali pokračovať v starnutí. Kľúčové slová: demografické starnutie,populačné starnutie, veková štruktúra, Taliansko, Španielsko Počet znakov (bez medzier): 77 884
|
|
|
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku
Čábela, Filip ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent)
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku Abstrakt Cílem této práce je analýza rozdílů úrovně demografického stárnutí při využití prospektivních ukazatelů na úrovni LAU 1 regionů (okresů) Česka v obdobích 2006-2010, 2015-2019 a 2017-2021. Druhým cílem je srovnání výsledků analýzy prospektivních ukazatelů s výsledky retrospektivního přístupu a porovnání vzniklých rozdílů mezi jednotlivými obdobími. Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že mezi nejmladší LAU 1 regiony Česka patří okresy Praha-západ a Praha-východ. Nejvíce ovlivněné demografickým stárnutím jsou okresy Ústeckého kraje (např. Most, Teplice), dále okresy Bruntál, Jeseník a Sokolov. Téměř u všech LAU 1 regionů hodnoty prospektivních ukazatelů mezi jednotlivými obdobími rostly (s výjimkou konstantního prospektivního věku). Nejvyšších rozdílů mezi hodnotami prospektivních a retrospektivních ukazatelů dosahují okresy v období 2015-2019. Hodnoty ukazatelů obou přístupů se nejvíce podobají v okresech Ústeckého kraje, nejvíce se liší u "městských" okresů. Je potvrzen vliv pandemie Covid-19 na hodnoty konstantního prospektivního věku. Pandemie však zároveň mohla mít za následek i snižování rozdílů mezi dvěma zmíněnými přístupy k demografickému stárnutí v období 2017-2021. Klíčová slova: demografické...
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent) ; Býma, Svatopluk (oponent)
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Dostupnost zdravotnických a sociálních služeb v kontextu demografického stárnutí - Jihočeský kraj
MÁTLOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením dostupnosti sociálních a zdravotnických služeb v kontextu demografického stárnutí v Jihočeském kraji. Teoretická část práce vymezuje základní informace, jako např. jak se služby dělí, co je jejich náplní, pro koho jsou určeny, jaké jsou jejich formy, nebo jaké dopady má demografické stárnutí. V praktické části je nejprve zkoumán názor zainteresovaných stran. Ty hodnotí současný a předpokládaný budoucí stav služeb. Dále se práce věnuje situaci v jižních Čechách, konkrétně v jednotlivých správních oblastech obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Byly provedeny dva výhledy, a to do roku 2025 a 2035, kde se analyzuje, jak se bude měnit počet a věkové složení obyvatelstva, ale také potřeba služeb. Data se odvíjí od výchozího roku 2015. Práce se také zabývá kapacitní a prostorovou dostupností služeb. Konkrétně v kapacitní dostupnosti se zkoumá počet lůžek nebo počet lékařů přepočtený na seniory. V prostorové analýze zase časová vzdálenost mezi klientem/pacientem a službou/lékařem. Závěr je věnovaný shrnutí poznatků a návrhům změn, zejména co se týče kapacity služeb.
|
|
|
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Práce má za cíl zhodnotit průběh populačního stárnutí ve světě. Toto téma je v dnešní době velice aktuální, a pravděpodobně bude i do budoucna, pro řadu států světa. Zhodnocení populačního stárnutí probíhá především pomocí pěti ukazatelů: indexu stáří, indexu ekonomické závislosti, úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a mediánového věku. Větší pozornost je kladena zejména na roky 1950, 2015 a 2050, ovšem do práce je také zahrnut index přírůstku použitých ukazatelů, který mapuje vývoj po celý tento stoletý časový horizont. Zatímco v minulosti stárnutí populací probíhalo v ekonomicky vyspělých státech, do budoucna bude tento trend s největší pravděpodobností probíhat dle výsledků nejvýrazněji v rychle rozvíjejících se státech Východní a Jihovýchodní Asie, a to s rychlejší dynamikou. Klíčová slova: demografické stárnutí, svět, index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození, mediánový věk
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Vývoj konceptu aktivního stárnutí v České republice v letech 2000-2016
Sluková, Kristýna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Aktivní stárnutí je v posledních letech často diskutovaným tématem a to z důvodu demografického stárnutí populace. Cílem této diplomové práce je zmapování vývoje konceptu aktivního stárnutí od jeho vzniku až po současnost (2000-2016). K naplnění cílů byly provedeny expertní rozhovory a analýza strategických dokumentů a národních akčních plánů vydaných v definovaném období. Tato práce se zaměřuje na vývoj konceptu aktivního stárnutí a to konkrétně v oblastech vzdělání, zaměstnání, zdravého stárnutí a osobního rozvoje. Ukazuje se, že nejdůležitější oblastí v rámci aktivního stárnutí je vzdělávání, které výrazně ovlivňuje další oblasti, jako jsou zájmové aktivity, delší setrvání v zaměstnání, zapojení do společenských a kulturních aktivit, apod. Uplatňování konceptu aktivního stárnutí probíhá na několika úrovních a to na společenské úrovni, individuální úrovni anebo dochází k propojení těchto úrovní (multidimenzionální koncept). Práce se tedy zaměřuje na zkoumání toho, zda je v ČR koncept aktivního stárnutí spíše vnímán jako nástroj pro zlepšení kvality života seniora nebo zda může být použit jako nástroj pro zmírnění dopadů demografického stárnutí. Z práce také vyplývá, že vývoj aktivního stárnutí ovlivňuje mimo jiné i to, jak jsou senioři ve společnosti vnímáni. Ukazuje se, že na začátku vzniku...
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Nerušilová, Hana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Abstrakt Dlouhodobá péče představuje škálu služeb potřebných pro osoby se sníženou funkční kapacitou - soběstačností, v jejímž důsledku jsou dlouhodobě závislé na pomoci ve všedních aktivitách každodenního života. Osobní péče je často poskytována současně se základními zdravotními službami a pomocnými sociálními službami. Dlouhodobá péče může být poskytována v institucionálním nebo domácím prostředí - neformálními (neplacenými) nebo formálními poskytovateli. EU prohlásila, že DP představuje jednu z hlavních výzev spojených s probíhajícími demografickými změnami. Hlavní cíl práce spočívá ve zmapování poskytování DP napříč evropskými zeměmi. Zvláštní pozornost byla věnována zabezpečení péče v Česku, kde se nejasnosti spojené s kompetencemi (rozdělenými mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), financováním i definováním obsahu této péče v poslední době staly poměrně častým předmětem veřejných debat. Klíčová slova: demografické stárnutí, dlouhodobá péče, zdravotní a sociální služby, domácí péče, Česko, mezinárodní srovnání
|
host ::
RSS.