|
|
Variabilita reakce exodermis na nedostatek živin v prostředí
Klvaňová, Renáta ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Růst a vývoj rostlin je z velké míry vázán na půdní prostředí, které je zdrojem minerálních látek a vody potřebné pro přežití rostlin. Dostupnost těchto zdrojů v půdě je však velice heterogenní a důležité prvky mohou být vyplavovány do spodních částí půdy nebo vázány na půdních částicích. U rostlin se proto v průběhu evoluce vytvořila řada adaptací zvyšující efektivitu kořenového systému. Jedním z těchto aspektů jsou i apoplastické bariéry (endodermis a exodermis). Obě tyto vrstvy ovlivňují transport látek z a do kořene, čímž omezují neregulovaný apoplastický transport díky modifikacím buněčných stěn, kde jsou uloženy polymery omezujících transport látek. Jedná se o Casparyho proužky a suberinové lamely. Ty se často diferencují rychleji v případě, že rostliny čelí nějakému stresovému faktoru, například suchu, salinitě nebo toxicitě. Rychlost diferenciace ovlivňuje ale i nedostatek živin (např. N, P, K a Fe). Vlivem deficience může docházet ke zrychlení i zpomalení diferenciace, což zřejmě napomáhá optimalizovat transportní vlastnosti kořene podle aktuálních podmínek. Tato reakce je zatím ale méně prozkoumána. Tato práce je proto zaměřena na analýzu reakce exodermis (i endodermis) na nedostatek živin v prostředí, s hlavním důrazem na variabilitu této reakce napříč různými druhy jednoděložných i...
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Mechanismy reakce exodermis na dostupnost živin v prostředí
Gargoš, Ondřej ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Kummerová, Marie (oponent)
v českém jazyce Apoplastické bariéry kořene (endodermis a exodermis) představují důležitý regulační mechanismus pro příjem vody a látek z prostředí, zajišťující jeho selektivitu. Obě vrstvy navíc reagují na stresové faktory změnou rychlosti a stupně modifikací buněčných stěn, což ovlivňuje transportní vlastnosti kořene a představuje adaptaci rostliny na vysokou heterogenitu půdního prostředí. Apoplastické bariéry reagují také na dostupnost minerálních živin. Tato problematika je recentně intenzivně studována a stále zde trvá řada nejasností. Zajímavé je, že při deficienci některých minerálních živin se stimuluje diferenciace bariér, při deficienci jiných dochází naopak ke zpomalení diferenciace. Na deficienci stejného prvku navíc různé rostlinné druhy reagují odlišně. Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že je reakce endodermis a exodermis lokalizovaná a probíhá především v té části kořenového systému, která je stresovému faktoru přímo vystavena. Tento fenomén byl pozorován při působení toxicity kadmia, recentně však byl popsán také při lokálně působící deficienci minerálních živin (dusíku a draslíku) u Zea mays. Tato diplomová práce se zabývá funkčním významem lokalizovaného urychlení nebo zpomalení diferenciace apoplastických bariér v reakci na deficienci dusíku a draslíku a redistribucí...
|
|
|
ICT v práci ředitele základní školy
Kubínová, Lucie ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nedostatky, se kterými se potýkají ředitelé základních škol v oblasti ICT. Jedná se zejména o nedostatky zdrojů, a to jak tvrdých zdrojů zahrnující materiální ICT vybavení, nedostatek místa pro umístění ICT vybavení a nevyhovující konektivitu k internetu, tak i zdrojů měkkých v oblasti lidských zdrojů. Tato práce má dva cíle. Prvním cílem práce je zjistit velikost a druh těchto nedostatků a druhým cílem je vypracovat doporučení pro ředitele základních škol, které by jim mohlo pomoci tyto nedostatky řešit. Výzkum, který je součástí této práce, se zaměřil na respondenty z řad ředitelů základních škol Jihomoravského kraje. Výzkum je pojat jako kvantitativní šetření uskutečněné pomocí online internetového dotazníku. Ze 66 získaných odpovědí na 16 výzkumných otázek je provedena analýza, která vede k závěru, že mé čtyři hypotézy byly správné. Výzkumné otázky jsou zaměřeny zejména na zjištění druhu a míry nedostatku zdrojů z pohledu ředitelů základních škol, přičemž jedna otázka je třídící (jedná se o velikost školy) a poslední otázka je zaměřena na druh vzdělání/ vzdělávání ředitele základních škol v ICT. Na základě zjištěných nedostatků škol v ICT je vypracováno také doporučení, jak je možné tyto nedostatky řešit. Díky přehledu problémů (nedostatků) s uvedením způsobu...
|
|
|
Mikronutrienty u domácí parenterální výživy
Petříčková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
Tématem diplomové práce jsou mikronutrienty u domácí parenterální výživy. V teoretické části je rozebrána parenterální výživa včetně výhod a nedostatků, indikací a kontraindikací. Je popsáno selhání střeva jako nejzásadnější indikace pro zavedení dlouhodobé/domácí parenterální výživy. Následuje charakteristika a rozdělení mikronutrientů i popis důsledků jejich nedostatku či nadbytku. Mikronutrienty jsou důležité zejména jako kofaktory a koenzymy v enzymatických reakcích, které by se bez nich nemohly uskutečnit. Klíčovou otázkou je, zda plazmatické hladiny zobrazují reálný stav zásob daného mikronutrientu v organismu, jestli pokles hladin většiny mikronutrientů, který je zjišťován u pacientů, vyjadřuje skutečný deficit, který je nutné substituovat, anebo zda je tento pokles výrazem jejich přesunu do jiných segmentů a tím ukazuje závažnost stavu. V praktické části diplomové práce jsou zhodnoceny hladiny vybraných mikronutrientů (vitamín D, vitamín B12, kyselina listová, železo) u skupiny pacientů s indikací domácí parenterální výživy. Zhodnocení proběhlo na základě analýzy laboratorních výsledků pacientů. Klíčová slova: Parenterální výživa, mikronutrienty, deficit, nadbytek
|
|
|
Deficity živin při vegetariánství u dětí
ŠIMONÍK, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá deficity složek potravy při vegetariánství u dětí. Toto téma se stává více a více aktuálním, protože v současnosti se touto alternativní stravou stravuje větší část naší populace. Avšak důležité je uvědomit si, že tato strava sebou přináší i různá rizika, kromě všech účinků, které mají pozitivní vliv na organismus. A to zvláště v době růstu a vývinu mladého organismu, a nejvíce jsou tedy v ohrožení skupiny kojenců, malé děti a adolescenti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, které složky potravy jsou v deficitu při vegetariánství u dětí a mladiství. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké živiny jsou v deficitu u dětí, které se živí jako vegetariáni?" a "Co děti vede k tomu, že se živí jako vegetariáni?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na definování základních pojmů jako je vegetariánství a jeho rozdělení, dále se zabývá riziky a přednostmi tohoto způsobu stravování a problematikou nedostatku makro a mikro nutrientů. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem. Výzkumný soubor tvořili 4 děti a mladiství. Pro výzkum bylo potřeba získat od dětí čtrnáctidenní jídelníček a zajistit odběr krve. Z odběrů krve byl zjištěn deficit a jídelníčky byly následně propočítány v programu Nutriservis. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že při vegetariánství se nachází některé složky potravy v deficitu u všech vybraných respondentů a je potřeba rozšířit informovanost o dané problematice.
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
|
Analýza prevalence deficitu vitaminu D v dospělé populaci
Nováková, Jana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Pokladníková, Jitka (oponent)
PREVALENCE DEFICITU VITAMÍNU D V DOSPĚLÉ POPULACI Autor: Jana Nováková Konzultant: PharmDr. Eva Zimčíková PhD. ÚVOD Odhadovaný deficit vitamínu D se vyskytuje až u 1/3 populace. Deficit vitamínu D se objevuje u řady onemocnění a v různých zemích světa. CÍL Zájmem teoretické části diplomové práce bylo seznámit obecně s vitamínem D a problematikou jeho deficitu. Cílem praktické části bylo zmapovat hladiny vitamínu D v dospělé populaci, zjistit prevalenci deficitních hladin, zda hladiny vitamínu kolísají v průběhu roku, jak jsou závislé na věku či pohlaví a jakým způsobem mohou přispívat k jednotlivým onemocněním. METODIKA Pomocí elektronických databází Pubmed a Embase byly hodnoceny všechny studie zabývající se hladinami vitamínu D u dospělé populace. Výběr publikací byl limitován na studie u lidí, publikované v anglickém jazyce od roku 2000 do roku 2016. Jedná se o nesystematický přehled, u kterého nebyla hodnocena kvalita studií. VÝSLEDKY Celkem bylo zahrnuto 84 studií. Nejvíce publikací zahrnovalo zdravou populaci (n = 34), ze studií vztažených na onemocnění se nejčastěji objevovala muskuloskeletální (n = 13). Nejvyšší prevalenci deficitu (98,8 %) naměřili u zdravé populace v USA s využitím hranice pro deficit ≤ 50 nmol/l. Nejnižší u pacientů s psoriatrickou artritidou z Kanady během letního...
|
|
|
Deficience draslíku - projevy a odpověď rostliny
Štočková, Hana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Rostliny přijímají K+ především z půdy pomocí kořenového systému. Primárně se K+ vyskytuje v minerálech jako je slída a draselný živec. Dostupnost K+ v půdě je závislá na formě, v jaké se K+ vyskytuje. Existují formy přímo dostupné, pomalu dostupné, nedostupné a K+ mezi jednotlivými formami může přecházet. V rostlině je K+ velmi mobilní a v buňkách se vyskytuje ve vysokém množství, je nejhojněji zastoupeným kationtem cytoplazmy. Zasahuje do celé řady metabolických procesů, především je důležitý v procesu fotosyntézy, osmoregulace, aktivace enzymů atd. Nedostatečné množství K+ může vyvolat změny v morfologii, anatomii i fyziologii rostlin. Deficience K+ se může projevovat deformací listů, zmenšením listové plochy, nekrózami, nebo zkracováním internodií, sníženou rychlostí fotosyntézy apod. Rostlina je také více ohrožena napadením patogeny a je snížena její odolnost při zhoršení abiotických podmínek, jako je sucho, nízké teploty, salinita atd. Deficience K+ u zemědělských plodin snižuje celkový výnos biomasy, proto je potřeba aplikace hnojiv s obsahem K+ , jak půdní, tak listová. Práce se zaměřuje na projevy nedostatku K+ u rostlin a shrnuje recentní poznatky o mechanismech percepce nedostatku K+ a signálních drahách vedoucích k odpovědi na tento nedostatek. Klíčová slova: draslík, deficience, stres,...
|
host ::
RSS.