Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití organismu Daphnia magna v testech ekotoxicity
Winklerová, Lucie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá testy ekotoxicity vybraných látek používaných v zemědělství a zahradnictví. Jedná se o určení akutní i chronické toxicity vybraných komerčně prodávaných herbicidů, a to konkrétně výrobků Finalsan od firmy W.Neudorff GmbH KG (účinná látka kyselina nonanová) a Dominátor od firmy Dow AgroSciences s.r.o. (účinná látka isopropylaminová sůl glyfosátu) a v zemědělství běžně používaných hnojiv – dusičnanu draselného a dusičnanu sodného, označované také jako ledky. Dále také byl proveden chronický test dichromanu draselného, který je pro akvatické prostředí velice toxický a je v akutních testech používán jako standard. Testy byly prováděny z hlediska účinků na akvatický systém, a to z důvodu velmi dobré rozpustnosti vybraných látek ve vodě. Testy byly prováděny na organismu Daphnia magna.
Využití organismu Daphnia magna v multigeneračním testu ekotoxicity
Klasová, Kristýna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce zabývá multigeneračním vlivem mikročástic biodegradabilního polymeru polyhydroxybutyrátu (P3HB) na sladkovodní organismus Daphnia magna. Přítomnost mikroplastů v životním prostředí je často diskutovaným environmentálním problémem, proto je vyvíjena snaha o vývoj v oblasti biodegradabilních plastů, které se v životním prostředí snadněji rozkládají. Nejvíce prostudovaným biopolymerem je P3HB, nicméně o jeho ekotoxicitě zatím není mnoho informací. V rámci této práce byla ekotoxicita hodnocena pomocí multigeneračního testu, navíc byl vliv mikročástic P3HB porovnán s vlivem přírodně se vyskytujících částic. Multigenerační testy nejsou zatím pro ekotoxikologické hodnocení běžně využívány, nabízejí však komplexní a realistický pohled na účinek testované látky na testovací organismy. V rámci této práce byly 4 generace organismu D. magna exponovány mikročásticemi P3HB a pro porovnání přírodními mikročásticemi kaolinu. Výsledky neprokázaly žádný negativní vliv na mortalitu organismu, byl však zaznamenán mírný pokles reprodukční aktivity.
Fotoiniciovaná degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) a testování toxicity léčiv a produktů jejich fotodegradace na vodní organismy (\kur{Daphnia magna})
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá kinetikou fotoiniciované degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) za podmínek relevantních pro povrchové vody a poskytuje výsledky testů toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí produktů fotodegradace pro zástupce vodních organismů, korýše hrotnatku velkou (Daphnia magna). Teoretická část popisuje základní charakteristiku, mechanismus účinku a terapeutické použití vybraných léčiv. Rovněž jsou stručně nastíněny toxikologické studie související s nepříznivými účinky těchto látek na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky kinetiky fotochemické degradace vybraných léčiv a výsledky testů chronické toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí fotoproduktů na hrotnatce velké (Daphnia magna), konkrétně na počtu juvenilů, počtu snůšek a velikosti těla.
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
Testy toxicity s perloočkou Daphnia magna
Melezínková, Petra
Cílem této diplomové práce bylo stanovení hodnoty toxického účinku chemické lát-ky na testovaný organismus Daphnia magna. Pro testování byly vybrány látky: poly-aluminiumchlorid (PAX 18), jeho vodný roztok (PAX 19) a dichroman draselný. Práce je rozdělena do dvou částí - v první polovině se věnuji teorii přibližující zá-kladní terminologii dané problematiky a obecnou charakteristiku testovaného organismu. V části praktické se již přímo zaměřuji na charakteristiku použitých látek, průběh testování a samotné výsledky práce spolu s diskuzí. Experimentální koncentrace pro PAX 18 byly v rozmezí 1-100 mg.l-1, pro PAX 19 10-300 mg.l-1 a pro dichroman draselný 40-150 mg.l-1. Testování probíhalo ve 3 opako-váních s deseti jedinci + kontrola. Hodnoty 24hEC50 byly: pro PAX 18 45,06 mg.l-1, pro PAX 19 97,82 mg.l-1 a pro dichroman draselný 1,569 mg.l-1. Hodnoty 48hEC50 pro PAX 18 byly 22,62 mg.l-1, pro PAX 19 37,20 mg.l-1 a pro dichroman draselný 0,864 mg.l-1. U všech testů byly sledovány výkyvy hodnoty pH a obsahu rozpuštěného kyslíku, stejně jako počet inhibovaných jedinců. Výsledky pozorování byly zaneseny do grafů a poté slovně okomentovány.
Štandardizácia chovu Daphnia magna pre testy toxicity
Kučera, Štefan
Diplomová práce je primárně zaměřená na standardizaci chovu Daphnia magna v laboratorních podmínkách Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Hlavním cílem práce je zjednodušit přípravu média pro chov Daphnia magna kvůli časové úspoře. V rámci testování jsme se zajímali o natalitu a mortalitu pozorovaných individuí po dobu 14 denních testů ve dvou médiích. V průběhu testování jsme pozorovali fyzikální a chemické parametry médií a to pH, teplotu a intenzitu osvětlení.
Toxicita vybraných antiarytmik (verapamilu a diltiazemu) pro vodní organismy \kur{(Dpahnia magna)}
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá skupinou antiarytmických léků a jejich toxicitou pro vodní organismy. V teoretické části práce jsou shrnuty základní charakteristiky a rozděleí antiarytmik, jejich mechanismus působení a terapeutické využití při léčbě kardiovaskulárních onemocnění spolu s jejich výskytem ve vodním prostředí. V práci jsou také popsány toxikologické testy a související nežádoucí účinky léků na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky 21denního testu chronické toxicity verapamilu a jeho degradačních produktů na počet juvenilů, počet snůšek a velikost těla perloočky Daphnia magna.
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
Ekotoxikologické hodnocení polymerů a biologicky aktivních látek v akvatickém prostředí
Kašpar, Otakar ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce byla zaměřena na stanovení ekotoxicity, a to jedné skupiny léčiv a polymerů. Ze skupiny léčiv byla vybrána analgetika, která patří mezi nejčastěji užívaná. Důvodem je také to, že velkou většinu z nich lze získat bez lékařského předpisu. Pro stanovení ekotoxicity byly zvoleny dva postupy, v prvním z nich bylo zvoleno stanovení ekotoxicity pouze jednoho analgetika, ve druhém případě byla posuzována směs dvou analgetik. Důvodem bylo to, že pacientům jsou často aplikována dvě léčiva z této skupiny. Ke stanovení byly použity standardní i alternativní testy toxicity (daphnia magna, sinapsis alba, scenedesmus, vibrio fischeri, thamnotoxkit a daphnotoxkit). Pro toto posouzení byla vybrána běžně používaná léčiva, tj. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, diklofenak a paracetamol, která patří mezi nejhojněji používaná léčiva v ČR a Evropě. Ze skupiny polymerů byly posuzovány dva polymery, a to běžně používaný polymer polyethyltereftalát (PET) a fenolformaldehydová pryskyřice, která je ve východní Evropě známá jako bakelit. Pro stanovení ekotoxicity polymerů byla aplikována nepřímá metoda, založená na stanovení antagonických nebo synergických efektů směsi monomerů, ze kterých se polymer vyrábí, a na které se v přírodě může následně pomalu rozkládat. Také v tomto případě byly ke stanovení použity standardní i alternativní testy toxicity, výše specifikované.
Degradation of atrazine by homogeneous photocatalysis using Fe(III)/UV/air system and evaluation of potential toxicity of atrazine and its metabolites
KELTNEROVÁ, Lucie
Atrazine photochemical degradation in homogeneous phase using Fe(III)/UV/air system was studied. Two toxicity assessments, a Lemna minor growth inhibition test and a Daphnia magna acute immobilisation test, were employed to test potential toxicity of atrazine and its degradation products. The occurrence of atrazine in rivers from the Vltava River basin was evaluated from the analyses performed by Povodí Vltavy, State Enterprise.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.