|
|
Obraz druhého - Češi v německých karikaturách
Raková, Pavlína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá obrazem Čechů v německých karikaturách. Obraz o Češích je sledován v dobových karikaturách v historické linii relevantních událostí, které byly přelomové pro česko-německé vztahy. Vybrány byly čtyři tematické celky, ve kterých je zkoumán obraz o Češích. Prvním tematickým celkem je česko-německé napětí po Badeniho jazykových nařízeních do Anenských patentů. Dále je zkoumán obraz o Češích v meziválečném období v letech 1914-1918, přičemž je kladen důraz na vznik Československa. A to z důvodu, že práci protíná hypotéza, že se vznikem ČSR dochází k přiostření obrazu o Češích. Dalším tematickým celkem je rok 1933, kdy dochází k převzetí moci nacisty. Posledním zkoumaným obdobím jsou roky 1937-1939. V tomto tematickém celku je kladen důraz na smrt T. G. Masaryka. Práci doplňují rakouské karikatury, které mají za úkol rozšířit obraz o Češích z rakouské perspektivy. Zároveň je rakouský obraz o Češích srovnán s německým obrazem o Češích. Analyzovány jsou formou obrazové analýzy německé a rakouské dobové karikatury. Výzkum je proveden na 35 dobových karikaturách a opírá se o sekundární literaturu. Karikatury byly vybrány z předních německých a rakouských satiricko-humoristických periodik. Jedná se o časopisy Simplicissimus, Kladderadatsch, Fliegende Blätter, Kikeriki a Figaro.
|
|
|
Richard Dotzauer a osobnosti podnikatelského života 19. století
Valenta, Petr ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na konkrétní podnikatelskou osobnost devatenáctého století - Richarda Dotzauera. Mapuje jeho působení na poli podnikání, ale stejně tak sleduje jeho veřejnou činnost ve spolkovém a politickém životě. V rámci práce je věnována rovněž pozornost problematice podnikatelské mentality a životního stylu. Práce poukazuje formou širších exkurzů na další výrazné podnikatelské osobnosti studované epochy. Zatímco Richard Dotzauer reprezentuje typ německého podnikatele, jde v případě Andrease Haaseho o osobnost obtížněji národnostně zařaditelnou a v případě Jindřicha Fügnera o zástupce národnostně českého podnikatelstva. Práce studuje uvedené osobnosti v kontextu významných procesů devatenáctého století, jako byla industrializace, formování národního hnutí a vznik moderní občanské společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949
Dlouhá, Nina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949" se zabývá vývojem periodik po 2. světové válce v Broumovském výběžku. Pro souvislý výklad tématiky bylo vhodné v první části zmapovat také mediální krajinu Broumovska před rokem 1945. Z demografického hlediska se jednalo o národnostně smíšenou oblast, kde byli Němci jednoznačnou majoritou, a česká menšina se tak mohla těžko ve veřejném životě prosazovat. Vydávání českého tisku zde bylo tudíž nemožné. Práce si kladla za cíl postihnout proměnu mediální produkce z německé na českou. Pro objasnění celkového dobového kontextu je v druhé části práce vykreslen společenskopolitický vývoj v Československu po konci 2. světové války. Přičemž je v této souvislosti stručně popsáno řízení a správa tištěných médií v letech 1945-1949. Ve třetí části práce je podrobněji charakterizována situace na Broumovsku po 2. světové válce. Zejména pak poválečné události jako odsun Němců, osídlování nového obyvatelstva, konfiskace německého majetku a formování nové občanské společnosti. V poslední čtvrté části autorka popisuje zrod českého tisku ve vymezeném regionu v prvních poválečných letech. Vůbec prvním českým periodikem byl "Metujský zpravodaj", který začal vycházet až v druhé polovině roku 1946. V lednu 1947 na něj navázal časopis "Broumovsko". Šlo o...
|
|
|
Československá dekretální normotvorba 1940-1945
Tomáš, Michal ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Práce se zabývá tématem dekretální normotvorby, které je stále velmi aktuální a zasahuje i do současných česko - německých vztahů. Z německé strany se od pádu železné opony stále ozývají požadavky sudetských Němců na revizi československé válečné a poválečné historie pod vágním heslem "zrušit Benešovy dekrety." S pojmem "Benešových dekretů" je spojen silný mýtus jak české, tak především německé veřejnosti. Mnoho lidí se nesprávně domnívá, že tzv. Benešovy dekrety jsou výlučným dílem prezidenta Beneše, a že na jejich základě došlo k poválečnému transferu českých Němců a konfiskaci jejich majetku. Cílem této práce je tedy osvětlit situaci kolem dekretů prezidenta republiky, popsat způsob jejich tvorby a také vznik samotné dekretální pravomoci. Práce se dále pokouší uvést na pravou míru tvrzení sudetských Němců, kteří si často kladou nesmyslné požadavky, aniž by si sami přiznali jakoukoli vinu na událostech, které se odehrály za druhé světové války v Československu.
|
host ::
RSS.