|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
Postmoderní obraz světa podle Petera Sloterdijka
Vodička, Bohumil ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
6 Abstrakt Práce se zabývá dílem Petera Sloterdijka. Ve své práci se zaměřuji na Sloterdijkovo pojetí pojmu cynicismus ve vztahu ke kynicismu. Nejprve se pokouším podrobně popsat samotný pojem cynicismus, který považuji za zcela zásadní pro porozumění Sloterdijkovu pojetí evropských dějin obsaženému v díle Procitne Evropa?. Snažím se vysvětlit, jak se podle Petera Sloterdijka cynicismus projevuje v různých oblastech života, důraz kladu především na cynicismus vojenský a státní. Druhá část práce se zabývá politicko-filozofickou vizí Evropy, jejíž dějiny i současný stav jsou oním cynickým principem velmi silně ovlivněny a poznamenány. V závěru práce se snažím vysvětlit Sloterdijkovu představu východiska z této situace.
|
|
|
Obsahová analýza lifestylových časopisů pro muže
Slomková, Kristýna ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Cílem této studie je prozkoumat obsah lifestylových magazínů pro muže. Autorka použila dva analytické postupy: kvalitativní analýzu pomocí expertní skupiny a kvantitativní obsahovou analýzu výskytu vět ve vybraných článcích pánských magazínů Maxim, Esquire, FHM a jednoho dámského lifestylového časopisu Glanc. Analýza poukázala na odlišnosti ve vnímání obsahu a samotným obsahem. Pokud na čtenáře text působí nějakým dojmem, ještě to neznamená, že po podrobnější analýze vět dospějeme ke stejnému závěru. Působení textů je tedy silně individuální záležitost a v této práci docházíme k závěrům, že ačkoliv lifestylové magazíny pro muže mohou působit kontroverzně, při bližším prozkoumání se nedají jednoznačně označit za šovinistické, cynické, ironické či bulvární. Těmto kategoriím se autorka podrobněji věnuje v kvantitativní části analýzy. Klíčová slova: Maxim, FHM, Esquire, Glanc, časopis, magazín, životní styl, lifestyle, obsahová analýza, téma, rozhovor, reportáž, médium, bulvár, šovinismus, ironie, cynismus
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
host ::
RSS.