|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Cykličnost a linearita času v českém jazykovém obrazu světa
Svašková, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
I. Abstrakt Práce se věnuje pojmu čas a jeho konceptualizaci v češtině. Vychází z teorie metafory, která se na poli kognitivní lingvistiky uplatňuje při určování zdrojových domén metafor sloužících jazykovému vyjadřování cílových oblastí, a z teorie jazykového obrazu světa. V první části se práce zabývá reflexí fenoménu času a jeho širším konceptem. Pozornost věnuje i rozdílu mezi cyklickým a lineárním pojetím času. Ve druhé části se práce snaží určit, které metafory užívá čeština při vyjadřování časových vztahů a při vyjadřování o fenoménu času. Tyto metafory hledá na jazykové rovině, zabývá se tedy sémantickým a etymologickým rozborem slov, která se při vyjadřování času a časových vztahů používají, a to ze slovnědruhových kategorií podstatných a přídavných jmen, sloves, předložek a příslovcí.
|
|
|
Rané dílo Garcíi Márqueze: Všechna špína světa ve srovnání se Sto roky samoty
Trčková, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na rané dílo kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, Všechna špína světa (La Hojarasca), a pro srovnání se zabývá autorovým nejvýznamnějším románem Sto roků samoty (Cien años de soledad). Všechna špína světa je samotným autorem považována za přímého předchůdce Sto roků samoty, přestože se jedná o dílo velmi odlišné. Na následujících stranách se budu věnovat několika aspektům autorova raného románu. Konkrétně se zaměřím na kompozici, Macondo, téma násilí, "smršť" v názvu knihy, atmosféru, dílo jako moderní verzi antické tragédie, magično a absurditu, motiv času a téma samoty. Obě knihy se odehrávají v Macondu a popisují stejné historické události, nicméně velmi se liší například z hlediska kompozice - zatímco ve Sto rokách samoty je užita výstavba tradičnější, Všechna špína světa je z tohoto pohledu dílem více experimentálním. Sto roků samoty se řadí k magickému realismu, Všechna špína světa je v tomto směru dílo naprosto odlišné. V autorově prvním románu jistě můžeme spatřovat předlohu k napsání Sto roků samoty, ale zároveň se jedná o velmi osobité dílo, které má svůj význam i mimo kontext autorova pozdějšího románu.
|
|
|
Konfrontace Východní a Západní Spirituality: možnosti a meze současných alternativních přístupů k transcendentnu
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá zkoumáním transcendentna ve vztahu k lidskému bytí skrze extraspektivní a intraspektivní analýzu některých typových odlišností západního a východního přístupu k bytí a z toho vyplývající specifika v pojetí transcendnetna. Zdůraznění některých zásadních typových rozdílů na úrovni extraspektivní. Hledání styčných ploch na úrovni intraspektivní ? skutečných, zdánlivých a možných. Inspirace Jungovým kolektivním nevědomím a procesem individuace jako klíčem k možnému pochopení podstaty člověka jakožto ohniska vztažení univerzálního a individuálního. Transcendentno jako společný cíl, nebo jablko sváru? Jsou východní a západní cesty k transcendentnu vzájemně slučitelné? Je možná dialektika východního a západního přístupu k transcendentnu, která by ukázala ?vyššího třetího? v podobě nejzákladnější a nejzazší formy zkušenosti, neredukované uchopujícím výkladem? Integrace vědomého a nevědomého jako základní stavební kámen mostu mezi Východem a Západem.
|
host ::
RSS.