|
|
Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Večeřa, Pavel (oponent)
Disertační práce Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války přibližuje dosud neznámé téma kulturní publicistické tvorby československých spisovatelů a novinářů působících v letech 1939-1944 v Londýně a představuje londýnská exilová periodika jako výjimečně svobodnou publikační platformu své doby. Kulturní publicistika se začala nejprve objevovat v kulturních rubrikách londýnských exilových listů vydávaných v českém jazyce (od října 1939 v týdeníku Čechoslovák, od dubna 1940 v listu Mladé Československo resp. Nové Československo). Svého rozkvětu však dosáhla až po roce 1941, kdy v Londýně začaly vycházet samostatné kulturní časopisy. Jednalo se o literární časopis Obzor (1941-1944), cyklostylovaný měsíčník Kulturní zápisník (1941-1942) a anglicky psaný čtvrtletní magazín Review (1943-1946). Výzkum všech dostupných čísel těchto tří časopisů vydávaných mezi lety 1941-1945 sestává kromě kvantitativního přehledu autorů především z kvalitativní analýzy témat, o nichž se v kulturních exilových časopisech za války psalo. Téma kulturní publicistiky by nebylo kompletní bez představení novinářských a literárních osobností, které ji v londýnským exilu tvořily.
|
|
|
Kritik nebo tvůrce ? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu
Šafová, Julie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Kritik nebo tvůrce? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu se věnuje fenoménu, během kterého do sféry kulturní publicistiky pronikají osoby, které se samy věnují procesu tvorby kulturního díla. Práce nejprve s využitím odborné literatury vymezuje kulturní publicistiku a kritiku jako obecné žánry s jazykovými specifiky, věnuje se pojetí kritiky jako institucionálního zřízení a popisuje krizi kritického žánru a jeho podobě v digitalizovaném prostředí 21. století. Další kapitoly se zabývají také prekarizací práce, tedy jev, během kterého jsou stálé úvazky nahrazovány nejistou prací závislou na částečných úvazcích a jednorázových činnostech, který je pro český i světový segment kulturní publicistiky a jeho pochopení stěžejní. Práce vymezuje, jakým způsobem prekarizace práce ovlivňuje kulturní průmysl a mediální produkci. Cílem práce je zkoumat, jaký je mezi rolí kulturního publicisty a tvůrce audiovizuálního obsahu vztah, jakým způsobem se tento vztah promítá do aktivit osob, které zastávají obě role a jak se tyto role vzájemně doplňují. Praktickým výstupem práce je série osmi rozhovorů s respondenty a respondentkami, kteří se kromě audiovizuální kritiky věnují také kreativní výrobě, distribuci, PR nebo dramaturgii v oblasti audiovizuálního průmyslu....
|
|
| |
|
|
Sto let Švejka: proměny kritické recepce románu Jaroslava Haška
Mašek, Filip ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním stoletím české kritické reflexe románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, tedy obdobím od vydání prvního dílu v roce 1921 do roku 2021. Pomocí recenzí v tisku, literárně kritických polemik, vybraných literárně vědeckých studií a relevantních článků sledujeme proměnu kritického diskurzu o zmíněném díle. Vzájemnou koherenci nahlížených pramenů zajišťuje důraz na intratextualitu, přehledový charakter práce doplňují odkazy na další práce. Jednotlivé texty poté tato práce nejen shromažďuje v podobě bibliografických záznamů a rekapitulací klíčových tezí, ale pomocí interpretačních bloků je uvádí do kulturního, historického či společenského kontextu. Pomocí interpretací tvoříme narativ vrcholící v závěru, když podáváme zprávu o vývoji kritické recepce díla. Osudy dobrého vojáka Švejka jsou po svém vydání přijaty mezi širokým čtenářstvem, avšak literární kritika je až na výjimky ignoruje. Rehabilitace se dílo dočkává v druhé polovině 20. let 20. století díky tehdejším kritickým polemikám. Od té doby prochází román několika revizemi - ve 30. letech je interpretován jako proletářský román, během druhé světové války je nacisty zakázán a po komunistickém převratu v roce 1948 je nahlížen optikou socialistického realismu a je akcentována jeho...
|
|
|
Mediální obraz Hadar Galron - současná izraelská divadelní tvorba v české kulturním prostředí
Šimůnková, Natálie ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zájmem českých médií o židovskou/izraelskou kulturu na ukázce úspěchu divadelní režisérky Hadar Galron v České republice. Práce nejprve vysvětluje motivy a děje jejích divadelních děl, která jsou na první pohled pro českého diváka vzdálená. Do hloubky pojednává text o třech hrách Hadar Galron uvedených u nás: Mikve, Tajemství a I LOVE MAMMMA, přičemž ústředním motivem všech her je vždy postavení žen v židovské společnosti, ortodoxní i sekulární. Přiblížení pomáhá i krátký exkurz do historie židovského divadla na území českých zemí, zkoumá fenomén jidiš divadla a izraelsko-české spolupráce v divadelním sektoru. Na příkladu zmíněných her jsou nalézány motivy, které se pro české publikum staly přenositelné a které ocenila tuzemská divadelní kritika. Práce komparuje ohlasy her v kulturní publicistice, přibližuje vztah Hadar Galron k českému prostředí a nalézá průsečíky česko-izraelské kultury na příkladu jejích her.
|
|
|
Mediální obraz kultury v týdenících Respekt a Reflex
Jermanová, Barbora ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Mediální obraz kultury v týdenících Respekt a Reflex" ke kultuře ve společensko Teoretická část této práce se věnuje popisu vlivů na produkci kulturní žurnalistiky. Zabývá se výkladovému pojetí kultury od antropologického pojetí, přes pojetí Frankfurtské a Birminghamské školy až po současné přístupy k postoji ke kultuře a kreativním průmyslům. To vše je zasazeno do kontextu studia médií a masmédií, které rovněž ovlivňují kulturní produkci. Výsledky analytické části pak představují pojetí kultury na základě popisu redakčních řístupů ke kulturním tématům a analýzu obsahů daných týdeníků. V závěru práce Klíčová slova Kulturní žurnalistika, kultura v médiích, kultura, média, společnost,
|
|
|
Specifika tvorby novinářských a fanouškovských muzikálových recenzí
Kuzmová, Tereza ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky souvisejícími s tvorbou novinářských a fanouškovských muzikálových recenzí. V teoretické části práce jsou postupně představeny základní charakteristiky kulturní žurnalistiky, a obsahové a formální aspekty recenze jakožto publicistického žánru. Vymezena jsou zde také specifika divadelní recenze, která je druhem recenze umělecké. V této části je zároveň stručně prezentována problematika definice muzikálu jako divadelního žánru, a jeho vývoje ve světě i v České republice, včetně nastínění situace na současné české muzikálové scéně. V závěru teoretické části je představen český fenomén posledních let, kterým je aktivní tvorba fanouškovských recenzí muzikálových inscenací. Praktická část této bakalářské práce je pak založena na vlastním kvalitativním výzkumu tvorby muzikálových recenzí, provedeném metodou rozhovoru s návodem. Na základě čtyř uskutečněných rozhovorů se dvěma amatérskými a dvěma profesionálními muzikálovými recenzenty, a následném rozboru těchto rozhovorů, jsou v práci určena specifika tvorby recenzí muzikálu, včetně míry jejich významu. Součástí práce je zároveň komparace amatérského a profesionálního přístupu k psaní recenze muzikálové inscenace.
|
|
|
Kulturní publicistika Josefa Hejzlara o čínském umění v tisku v letech 1957-2011
Junková, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Práce mapuje dílo českého publicisty, překladatele, sinologa a historika umění Josefa Hejzlara, konkrétně jeho kulturní publicistickou tvorbu v periodickém tisku v letech 1957- 2011, zaměřenou na asijskou kulturu, a to především na čínské výtvarné umění, které v letech 1951-1956 studoval na Pekingské universitě. Cílem práce je zmapování publicistické kulturní tvorby Josefa Hejzlara a analýza vybraných esejů, které vyšly v letech 1957-2011 v týdeníku Kultura, Literárních novinách a v časopise Výtvarné umění. V textu budou dále vymezeny hlavní rysy Hejzlarova rukopisu.
|
|
|
A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011
Pešek, Adam ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011" se snaží komplexně zmapovat sedmý ročník kulturního periodika, a to především hodnoty klíčové pro výběr témat. Na základě kvantitativního rozboru celého ročníku je kvantifikováno používání textových vzorců ve vlastním obsahu časopisu, včetně určení předpokladů, které jsou s konkrétními novinářskými žánry očekávány. Podrobně je popsána proporcionalita mezi prostorem věnovaným umělecké tvorbě a společenskému dění, stejně tak nejčastější autoři jednotlivých rubrik a jejich předpoklady k práci kulturního publicisty. Následný kvalitativní rozbor se na číslech věnovaných kulturní publicistice a umělecké profesi (konkrétně jde o čísla 3 - Literární časopisy jinde, 12 - Popkulturní monstra, 18 - Kulturní publicistika a 23 - Zaměstnání: umělec) snaží postihnout klíčová kritéria pro výběr témat jednotlivých textů. Práce zkoumá, jak redakce pracuje s esejistickou formou, která obvykle představuje průvodní text čísla. Krom toho se snaží hledat styčné body mezi recenzovanými uměleckými díly, včetně zmapování jejich pokrytí v české mediální produkci. Práce stojí na vlastních zjištění autora a částečně vychází z předchozího zmapování prvních pěti let existence časopisu Zuzanou Cajtlerovou. Jako podpůrný pramen je využit...
|
host ::
RSS.