|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Kult osobnosti v Turkmenistánu 1991-2006
Purkertová, Eliška ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Případová studie se věnuje roli kultu osobnosti prezidenta Turkmenistánu Saparmurata Turkmenbašyho v rámci ideologie tamního totalitního režimu. Je omezena časově na období od vyhlášení nezávislosti země na SSSR v roce 1991 až do smrti prezidenta v roce 2006. Práce analyzuje, jakým způsobem sloužil kult osobnosti prezidentovi k udržení moci. Vychází z teze, že kult osobnosti je určujícím prvkem turkmenského totalitarismu. Práce za pomocí empirické analýzy zkoumá projevy kultu osobnosti ve společnosti a životě v Turkmenistánu a snaží se objasnit mechanismy fungování politické moci a místa, které v rámci režimu kult osobnosti zaujímá. Projevy kultu nalezneme v mnoha sférách života v Turkmenistánu - v politice, ve společnosti, architektuře, kultuře, v médiích, dokonce i ve školství nebo ve výkladu dějin.
|
|
| |
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Československo za komunistické totality ve filmu a seriálu a využití těchto ve výuce
Nedbal, Václav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vhodné a efektivní využití filmových a seriálových zpracování témat spadajících do období komunistické totality v Československu (tedy mezi lety 1948 a 1989, s důrazem na období 1948-1969). Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž stěžejní, didaktická, část práce je obsažena ve třetí a čtvrté kapitole. První kapitola popisuje základní historické souvislosti týkající se komunistické vlády v Československu mezi roky 1948 a 1989. Pro úplnost také pojednává o vzniku myšlenky komunismu, dále rozvoji Komunistické strany Československa v období první republiky, a také období poválečné třetí republiky. Ke zpracování této kapitoly bylo využito editovaných pramenů a sekundární literatury. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým filmovým a seriálovým zpracováním témat spojených s řešeným obdobím. Představuje konkrétní filmy a seriály vzniklé v současnosti (resp. období porevolučním), ale také vzniklé za totality před rokem 1989. Některá díla jsou v kapitole rozebrána do větších detailů, další jsou představena jako nabízené alternativní možnosti pro zapojení do výuky. Třetí kapitola shrnuje didaktický a historický potenciál rozebíraného tématu, nabízí vhodnou literaturu a vysvětluje, jak se k tématu staví Rámcové vzdělávací programy. Čtvrtá kapitola obsahuje tzv. "nápadník". V...
|
|
|
Specifický vývoj Jugoslávie po 2. světové válce a různé pohledy na samosprávný socialismus
Tylová, Kateřina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifickém vývoji poválečné Jugoslávie, konkrétně o samosprávném socialismu, který lze chápat jako hledání nové cesty ke komunismu. S touto problematikou úzce souvisí historický kontext poválečného vývoje, kde se díky roztržce se Sovětským svazem zformovala tato potřeba nastavení nového systému, který bude novou a lepší cestou socialismu. Postavení Jugoslávie bylo značně zkomplikované vyloučením ze sovětské sféry vlivu, nicméně to byla příležitost pro budování vztahů se Západem a vytvoření si své vlastní politické pozice. Práce se zabývá působením samosprávného systému a také možnou souvislostí s rozpade Jugoslávie v 90. letech. Cílem práce je objasnit, jak samosprávný systém fungoval a proč byl zaveden. Pro ucelený pohled na samosprávu jsou přidány i různé názory na tento systém, který provázel Jugoslávii po velkou část novodobých dějin. První kapitola se zabývá historickým kontextem v Jugoslávii a dále teorií samosprávného systému. Druhá kapitola se věnuje různým pohledům na samosprávný socialismus. Tato kapitola je členěna na další podkapitoly, přičemž je rozdělena časově - mezi dobové představitele (teoretici režimu) a historiky (tj. odborníky, kteří systém hodnotí s odstupem času a s tím, že do něj nejsou přímo politicky začleněni). Kapitola s pohledem historiků...
|
|
|
Kult osobnosti a dětský čtenář. Obraz komunistických funkcionářů v periodikách pro děti v letech 1948-1955
Hlaváčková, Alexandra ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá projevy kultu komunistických funkcionářů v Československu mezi lety 1948 až 1955, a to se specifickým zaměřením na kult osobnosti v rámci časopisů pro děti (Jiskry, Vlaštovička, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny, Práce pionýrů). Prostor je věnován Josifu Vissarionoviči Stalinovi, Klementu Gottwaldovi, Vladimiru Iljiči Leninovi, Antonínu Zápotockému a Zdeňku Nejedlému. Použitou metodou je diskurzivní analýza. Práce se zaměřuje na způsob reprezentace těchto osob, na to, které skutečnosti jsou v souvislosti jejich životů prezentovány jako podstatné. Dále je také poukazováno na atributy připisované jednotlivým osobnostem, na styčné body, ale i na určité odlišnosti ve způsobu líčení daných politiků (vůdců).
|
|
| |
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
host ::
RSS.