Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Perception of native and non-native English accents by Czech listeners
Luongová, Ngoc Huyen My ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nádraská, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá percepci rodilých a nerodilých anglických akcentů českými posluchači se zaměřením na jejich srozumitelnost. Dále si klade za cíl prověřit rozsah výhody sdíleného jazyka při porozumění. Teoretická část poskytuje nezbytnou terminologii pro stanovení teoretického rámce pro výzkum provedený v praktické části práce. V praktické části byly pokročilým a méně pokročilým českým mluvčím angličtiny přehrány audionahrávky poskytnuté rodilými a nerodilými mluvčími. Data získaná pomocí transkripčních a hodnotících úkolů byla použita k posouzení objektivní a subjektivní srozumitelnosti jednotlivých akcentů. Výsledek objektivní srozumitelnosti poskytl důkaz, který potvrzuje výhodu sdíleného jazyka při porozumění v situacích, kdy mluvčí a posluchač mají stejný mateřský jazyk. Nebylo však prokázáno, že by výhoda sdíleného jazyka při porozumění byla efektivní v případech, kdy mateřský jazyk je odlišný. Pokud jde o subjektivní srozumitelnost, věty vyslovené rodilými mluvčími byly hodnoceny jako srozumitelnější v porovnání s nerodilými mluvčími. Tento výsledek také ukazuje, že přestože spolu objektivní a subjektivní srozumitelnost souvisí, jsou částečně nezávislé. Tato práce rovněž upozorňuje na význam vystavení nerodilým akcentům.
(Non)rhoticity in English pronunciation teaching
Kobák, Anett ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí roticity ve výuce anglické výslovnosti. Teoretická část se zaměřuje na popis roticity jako jeden z hlavních rozlišujících znaků anglických přízvuků. Dále porovnává přístupy k výuce anglické výslovnosti a kritéria ovlivňující výběr výslovnostního modelu. Také představuje vývoj angličtiny jako lingua franca a popisuje procesy vnímání řeči. Praktická část představuje tvorbu a implementaci výzkumu, který měří míru srozumitelnosti rotické a nerotické řeči. Výsledky naznačují, že čeští studenti pokládají nerotickou řeč za méně srozumitelnou než rotickou. Klíčová slova roticita, neroticita, výuka výslovnosti, vnímání řeči, srozumitelnost
Úloha pauzy v procesu simultánního tlumočení
Samková, Monika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním úlohy pauz v procesu simultánního tlumočení na francouzsko-českém materiálu, a sice z pohledu posluchačů výchozích projevů ve francouzštině, tlumočníků studentů a profesionálů a posluchačů přetlumočených projevů v češtině. Práce sestává z teoretické a empirické části. V teoretické části práce je nejprve stručně představen samotný proces simultánního tlumočení a s ním související Model úsilí Daniela Gila. Následně je věnován prostor prozodii a jednotlivým prozodickým (suprasegmentálním) prostředkům se zaměřením na pauzy a jejich úlohu v simultánním tlumočení. V empirické části práce je dále popsán průběh a vyhodnocení experimentu zaměřeného na zkoumání vlivu nepřirozeně dlouhých či nepřirozeně umístěných pauz v kvaziautentických výchozích projevech řečníka na práci a výkon simultánních tlumočníků (studentů a profesionálů) a na následné hodnocení tohoto výkonu samotnými posluchači přetlumočených projevů. Klíčová slova simultánní tlumočení, pauza, posluchač, projev, řečník, tlumočník, srozumitelnost
Funkce/ (a) srozumitelnost psané češtiny v intrakulturní komunikaci neslyšících
Břinková, Lucie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psanou češtinou v intrakulturní komunikaci Neslyšících. V teoretické části zpracovává kapitoly týkající se obecných specifik neslyšící komunity, charakteristických rysů komunikace Neslyšících (interkulturní, ale především intrakulturní), specifik jejich písemného projevu a čtenářských dovedností. Teoretická část zahrnuje také témata, jako jsou interference z mateřského / prvního jazyka a teorie překladu, jelikož i tato témata s inter a intrakulturní komunikací Neslyšících úzce souvisí. Praktická část se zabývá výzkumem v oblasti intrakulturní komunikace. Konkrétně otázkou, jestli české texty psané Neslyšícími mají v intrakulturní komunikaci této jazykové menšiny nějakou funkci a zda jsou pro jednotlivé adresáty srozumitelné. Výchozí hypotézou je, že Neslyšící více rozumějí defektním textům, jejichž autory jsou samotní Neslyšící, než textům gramaticky správným, které jsou psané rodilými uživateli češtiny. Výzkum popisuje a analyzuje proces intrakulturní komunikace prostřednictvím psané češtiny, poukazuje na určité problémy, jež v tomto případě nastávají, a charakterizuje chyby, kterých se účastníci komunikace dopouštějí. V závěru práce se hodnotí vhodnost používání psané češtiny v intrakulturní komunikaci Neslyšících.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.