|
|
Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích
Trunečková, Daniela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích představuje obsahovou analýzu seriózních českých deníků, konkrétně Hospodářských novin, Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Prostřednictvím zvolené metody zjišťuje, jakým způsobem byla prezentována debata o globálních změnách klimatu na stránkách zvolených periodik v letech 2013-2014. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy a definicemi a uvádí je do zkoumané problematiky. Empirická část přináší odpověď na otázku, zda je mediální pokrytí globálních změn klimatu v českém seriózním tisku v souladu s vědeckými poznatky mezinárodního klimatického diskursu, reprezentovaného Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), nebo zda se opírá stejnou měrou o výpovědi malé skupiny tzv. klimaskeptiků, která zpochybňuje všeobecně uznávaný konsensus ohledně příčin a důsledků klimatických změn či potřebě přijetí adekvátních opatření. Výsledky šetření poukázaly na skutečnost, že většina analyzovaných článků poskytovala informace o klimatických změnách ve shodě s hlavním klimatologickým výzkumem. Největší počet skeptických článků se objevil v deníku Lidové noviny. Značné množství příspěvků se k původu klimatických změn, jejich závažnosti či potřebě zahájení účinných strategií k jejich zmírňování...
|
|
|
Zrychluje nebo zpomaluje se změna klimatu ve střední Evropě?
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
5 Abstrakt Tato práce se zabývá podrobnou analýzou rychlosti klimatické změny na celém evropském kontinentu s důrazem na střední Evropu v období 1951-2005. Hlavním cílem bylo zjistit, zda v tomto období dochází ke zrychlování nebo zpomalování změny klimatu a kdy k těmto změnám rychlosti docházelo. Popisovány jsou změny tří klimatických prvků, minimální teploty, maximální teploty a srážkových úhrnů, a to pro klimatická roční období. Dostupné jsou i další klimatické prvky, ale pro takto podrobnou analýzu trendů za celou 2. polovinu 20. století není dostatečné množství dat. První část této práce shrnuje dosavadní poznatky o změnách rychlosti klimatické změny, kterých ale dosud není mnoho. Většina odborných článků se zabývá pouze tím, zda došlo za určité období k oteplování či ochlazování, resp. nárůstu či úbytku srážek, nicméně přesněji nezkoumá, kdy k těmto nárůstům či poklesům daného klimatického prvku došlo. Pro mou analýzu, která by měla nabídnout podrobnější vhled do změn evropského klimatu, jsou využity denní záznamy z databáze European Climate Assessment and Dataset (ECA&D) pro 122 stanic co nejrovnoměrněji rozmístěných po celé Evropě. Pro zkoumání proměnlivosti trendů (tj. rychlosti změn klimatu) jsem klouzavé 20leté trendy (testovány byly i 15 a 25leté trendy) s posouváním o jeden rok. Výsledky jsou...
|
|
|
Vliv rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu na druhové složení vodních květů sinic
Kroupová, Kristýna ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Cílem této rešeršní práce bylo vysvětlit nebývalý rozvoj a změnu druhového složení vodních květů sinic v povrchových stojatých vodách během posledních 2-3 dekád vlivem rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu. Sinice se mohou díky svým ekofyziologickým vlastnostem přizpůsobit antropogenním změnám prostředí (přísunu živin a oteplování klimatu), konkurovat tak úspěšně ostatnímu fytoplanktonu a masivně se šířit. Navíc mnoho druhů sinic produkuje cyanotoxiny, kterými zvyšuje svou odolnost vůči potenciálním konzumentům a zároveň znehodnocuje vodní ekosystémy. Změna obhospodařování rybníků (ustoupení od hnojení superfosfátem během roku 1970) měla za následek zahuštění rybích obsádek a s tím související vymizení období čisté vody. To vedlo ke změně ve složení vodních květů, kdy druh Aphanizomenon flos-aquae byl postupně vytlačen varietou A. flos-aquae var. klebahnii. Současné složení vodních květů v rybnících se značně liší od skladby typické v 90. letech. Příkladem je dnešní nárůst výskytu druhu Woronichiniana naegeliana ve vysokých počtech, který je přisuzován nebývalému zahuštění rybích obsádek a častému ustupování od dvouletého cyklu rybářského hospodaření k delším cyklům. Eutrofizace nádrží a jezer je způsobena hlavně nadměrným přísunem živin z povodí, na němž se...
|
|
|
Economic Rationale for Damage Functions Entering the Social Cost of Carbon
Hochmann, Lukáš ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Studie klimatických změn opakovaně odhadují diskontované škody z globálního oteplování v řádu bilionů dolarů. Pro přijetí účinných protiopatření je třeba mít přesné odhady škod i nákladů. Tato práce si proto klade za cíl porovnat nejvlivnější modely společenských nákladů uhlíku a navrhnout poprvé co ne- jvhodnější tvar tzv. ztrátové funkce. V souladu s přesností odhadu klíčových veličin jsou navrženy dva možné postupy. První se skládá z odvození univerzální ztrátové funkce a její kalibrace několika bodovými odhady. Druhý sestává z ro- zložení škod na jednotlivé příspěvky a následné kalibrace každého příspěvku zvlášť jedním bodem. Oba přístupy reagují na současné požadavky - flexibilní ztrátovou funkci a zahrnutí nehmotných škod. Klasifikace JEL D62, D90, Q51, Q54 Klíčová slova Společenské náklady uhlíku, ztrátová funkce 1
|
|
|
Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change
Rečková, Dominika ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zeynalov, Ayaz (oponent)
O klimatické změny se zajímají lidé po celém světě. Zejména vliv člověka na klimatické změny hraje důležitou roli při rozhodování o politice vůči životnímu prostředí. Jedním z měřítek klimatické změny způsobené člověkem je klimitická citlivost (climate sensitivity). Cílem této práce je aplikovat metodu meta-regresní analýzy na vztahu mezi lidskou činností a klimatickou změnou. Doposud byly napsány desítky až stovky studií zabývajících se vlivem lidské činnosti na klimatickou změnu, ale jen málo z nich reportuje odhad klimatické citlivosti. Navzdory tomu, že většina studií poukazuje na znatelný vliv lidské činnosti na globální oteplování, výsledky jednotlivých studií se co do absolutní hodnoty značně liší. Doposud se publikačním vychýlením literatury o kliamatických změnách zabývala jen jedna studie, která používá metodu sčítání hlasů (vote-counting) a odhalila snahu o publikování jen vybraných výsledků. Ale žádná meta-regresní analýza na toto téma pulikována zatím nebyla. Tato práce zkoumá, zda jsou výsledky studií reportujících klimatickou citlivost ovlivněny snahou o publikování pouze pozitivních a statisticky signifikantních odhadů. K tomu používá efektivního statistického nástroje, meta-regresní analýzu, která umožňuje systematicky zhodnotit různorodou skupinu odhadů. Pomocí této metody bylo na základě...
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
The impacts of climate change on environmental geopolitics of the Arctic
Pelletier, Mireille ; Landovský, Jakub (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
The new fact that the environment is becoming the main factor of geopolitical transformations in the Arctic region has been triggered mainly by climate change. In the North, this recent aspect of geopolitics, in correlation with the environment, leads sometimes to tensions between countries, but also to a need for cooperation. The question brought by such conditions is, to which extent will this climate change provoke cooperation or conflicts between the Arctic states. The purpose of addressing the problem is to understand what kind of challenges would be facing the international relations between circumpolar countries and how the environment is playing a geopolitical role in them. The objective of the main research question is to assess the importance of climate change over the geopolitics of the Arctic through several spheres of geopolitics: environment and bio-diversity, economic activity of the region, sovereignty and territoriality, security of the circumpolar states, and international and diplomatic relations. The trans-border and transnational nature of environmental issues is another important factor, since nature does not respect human-made boundaries and an environmental concern, such as climate change and its aftermaths, cannot be exclusive to a state along the lines of its borders.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Assessment of climate change impacts on selected ecosystem services in the Czech Republic: application of land use scenarios
Lorencová, Eliška ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Cudlín, Pavel (oponent)
doktorské práce Hodnocení dopadů změny klimatu na vybrané ekosystémové služby v ČR: s využitím projekcí land use scénářů MSc Eliška Lorencová Změna klimatu a změny ve využití území jsou vnímány jako jedny z největších globální environmentální problémů, které významně ovlivňují dodávky klíčových ekosystémových služeb, jako sekvestrace uhlíku, regulace odtoku vody, kontrola eroze, produkce potravin a vlákna. Pomocí propojení projekcí ALARM scénářů budoucího vývoje (pro roky 2020, 2050 a 2080) a modelování ekosystémových služeb, si práce dává za cíl zhodnotit dopady změny klimatu na vybrané ekosystémové služby (ukládání a sekvestraci uhlíku, kontrolu eroze a zadržování sedimentů) v České republice. Práce zároveň poskytuje kvantitativní a prostorově specifické zhodnocení těchto dopadů na vybrané ekosystémové služby v České republice. Výsledky hodnocení ekosystémových služeb ukazují, že prostorové rozložení dodávek ekosystémových služeb, jako je ukládání a sekvestrace uhlíku, zadržování sedimentů, reflektuje budoucí projekce změn využití území. V případě sekvestrace uhlíku, scénář SEDG vykazuje nejnižší hodnoty sekvestrace, 37,03 milionů tun uhlíku za období 2000-2080. Vliv stálého pokryvu vegetace je jedním z faktorů, které hrají důležitou roli v množství zadržených sedimentů a kontrole eroze. V...
|
host ::
RSS.