|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Zrychluje nebo zpomaluje se změna klimatu ve střední Evropě?
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
5 Abstrakt Tato práce se zabývá podrobnou analýzou rychlosti klimatické změny na celém evropském kontinentu s důrazem na střední Evropu v období 1951-2005. Hlavním cílem bylo zjistit, zda v tomto období dochází ke zrychlování nebo zpomalování změny klimatu a kdy k těmto změnám rychlosti docházelo. Popisovány jsou změny tří klimatických prvků, minimální teploty, maximální teploty a srážkových úhrnů, a to pro klimatická roční období. Dostupné jsou i další klimatické prvky, ale pro takto podrobnou analýzu trendů za celou 2. polovinu 20. století není dostatečné množství dat. První část této práce shrnuje dosavadní poznatky o změnách rychlosti klimatické změny, kterých ale dosud není mnoho. Většina odborných článků se zabývá pouze tím, zda došlo za určité období k oteplování či ochlazování, resp. nárůstu či úbytku srážek, nicméně přesněji nezkoumá, kdy k těmto nárůstům či poklesům daného klimatického prvku došlo. Pro mou analýzu, která by měla nabídnout podrobnější vhled do změn evropského klimatu, jsou využity denní záznamy z databáze European Climate Assessment and Dataset (ECA&D) pro 122 stanic co nejrovnoměrněji rozmístěných po celé Evropě. Pro zkoumání proměnlivosti trendů (tj. rychlosti změn klimatu) jsem klouzavé 20leté trendy (testovány byly i 15 a 25leté trendy) s posouváním o jeden rok. Výsledky jsou...
|
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
host ::
RSS.